Ve Visegrádu to dál skřípe. Hádá se kvůli „Putinovu trojskému koni“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Snažím se pochopit přístup Maďarska k válce na Ukrajině, ale nedokážu to a zásadně s ním nesouhlasím,“ napsal Seznam Zprávám předseda polského senátu Tomasz Grodzki. „Nemůžeme říkat, že to není naše válka, nebo že Ukrajina je země nikoho,“ dodal politik opoziční Občanské platformy.

Slova Grodzkého demonstrují rozpory ve Visegrádské skupině (V4), které vyšly v plné míře najevo po ruské invazi na Ukrajinu a nevyřešily se ani rok po začátku války. Ve spojenectví Česka, Slovenska, Polska a Maďarska to skřípe právě kvůli postojům Budapešti.

„V4 v tuhle chvíli nefunguje jako politické spojenectví, protože klíčovou zahraničněpolitickou otázkou dneška je ruská válka na Ukrajině, na kterou ale mají země V4 rozdílný názor,“ shrnuje výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál, jehož Seznam Zprávy oslovily.

„Skřípání“ vyšlo najevo naposledy při schůzce předsedů visegrádských parlamentů, která se konala v Bratislavě 4. února.

Podle informací Seznam Zpráv z diplomatického prostředí došlo během jednání na vypjaté okamžiky i zvýšený hlas. Není to navíc v poslední době poprvé, co se politici V4 otevřeně přeli a „ztráceli nervy“ i na úrovni ministrů.

Za „enfant terrible“ bylo opět Maďarsko, proti kterému stojí zejména rozčarovaní Poláci. Politiku Viktora Orbána kritizuje ale i slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer.

Slovenský ministr také v úterý v televizi Markíza řekl, že kdyby se Rusku podařilo dobýt Ukrajinu, Maďarsko by mohlo mít vůči Slovensku územní požadavky ohrožující teritoriální integritu země. Budapešť si kvůli tomu předvolala slovenského velvyslance.

Káčera za jeho výrok zkritizovala opozice i vládní hnutí OLaNO. „Nekritizuji Maďary. (…) Je to kritika konkrétní politiky. Té, která z lídra boje za demokracii v regionu v 90. letech udělala černou díru na evropské politické mapě a trojského koně Putinových zájmů v Evropě,“ reagoval pak ve čtvrtek na facebooku ministr.

I kvůli nesouladu postojů trojice států s těmi maďarskými se bratislavská schůzka předsedů parlamentů protáhla a z finálního prohlášení se nakonec vypustila pasáž týkající se sankcí proti Rusku.

Seznam Zprávám to potvrdil předseda českého Senátu Miloš Vystrčil z ODS. „Ale nebylo to takové, že bych tam cítil nějaký zásadní konflikt nebo zásadní antagonismy,“ komentoval jednání.

Předseda polského Senátu Tomasz Grodzki označil poslední debatu V4 za „chvílemi obtížnou, ale nesmírně zajímavou“.

„Při formulaci společného prohlášení jde samozřejmě o snahu o přijatelné znění pro všechny. Jednu část týkající se sankcí jsme nakonec vypustili, neboť jsme se na přijatelném znění pro všechny neshodli,“ doplnila v SMS redakci k průběhu jednání předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová z TOP 09.

Agentura ČTK ke schůzce v Bratislavě uvedla, že při debatě na téma energetické krize podle jejích informací předseda maďarského parlamentu László Kövér řekl, že EU páchá sebevražednou politiku. Je podle něj potřeba také posoudit, zda se unijní země po odklonu od dovozu energií z Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu nestanou závislými na jiných dodavatelích.

Budapešť se také dlouhodobě staví proti tomu, aby dodávky zbraní ze Západu na Ukrajinu putovaly přes její území a torpéduje i sankce namířené proti Rusku.

Ostatně postoj Maďarska ve čtvrtek symbolicky dokreslilo i chování premiéra Viktora Orbána při příchodu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na společné focení s unijními špičkami. Orbán stojící přímo za ukrajinským prezidentem mu jako jeden z mála ostentativně netleskal.

Podle Víta Dostála Maďaři pořád doufají, že přetáhnou Poláky zpátky „na svou stranu“ s využitím témat, jako je tzv. ochrana hodnot anebo „boj proti zlému Bruselu“. S tím teď ale Budapešť u většiny polských vládnoucích politiků naráží, dodává analytik, protože je postoje Orbána k pomoci Ukrajině zklamaly.

Visegrádské skupině předsedá Bratislava, po které v červenci převezme „otěže“ Praha. Podle analytika Víta Dostála ale ani české předsednictví liknavý maďarský přístup k válce na Ukrajině neovlivní.

Stagnující V4 může dle Dostálova mínění fungovat jako komunikační platforma, ve které si ministři věci vyříkají. „Nemyslím si ale, že by V4 potřebovala příliš mnoho setkání na té nejvyšší exekutivní úrovni, jako tomu bylo třeba v minulosti,“ vysvětluje.

Na mysli má analytik AMO schůzky premiérů, jež byly v minulosti mnohem častější a na nichž se řešily společné postoje, které pak V4 prezentovala. Takové schůzky teď neprobíhají ani v Bruselu před evropskými summity, což byla ještě před ruskou válkou zavedená praxe.

Naposledy ve čtvrtek šéfové české a polské vlády schůzku premiérů V4 nahradili jednáním s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou. Česká ODS, polský PiS a italští Bratři Itálie jsou totiž členové skupiny ECR čili Strany evropských konzervativců a reformistů.

To, že v rámci V4 teď neprobíhá užší koordinace, zmínil v rozhovoru pro Seznam Zprávy i český ministr zahraničních věcí.

„Nikoho netěší, že se nám rozchází pohledy a rétorika ohledně války na Ukrajině, nicméně platí, že v rámci EU jsme schopni se vždy domluvit na společných postojích. V4 tu byla, je a bude, berme to realisticky,“ řekl redakci Jan Lipavský z Pirátské strany.

Ačkoli se teď V4 více než kdy dříve rozchází v zásadních otázkách, oslovení předsedové parlamentů svorně dodávají, že schůzka v Bratislavě byla úspěšná.

„Jsem hrdý na to, že formát V4 dokázal, že v této části Evropy hraje podstatnou roli a je dobrým můstkem k širší spolupráci. Především chci zdůraznit to, co nás spojuje – a spojuje nás to, že všichni lídři přítomní v Bratislavě odsoudili ruskou agresi na Ukrajině,“ uvedl Grodzki.

Předseda polského senátu ještě dodává, že je faktem, že se visegrádské země liší v otázce pomoci pro Ukrajinu. „A to je předmětem mého znepokojení. (…) Pokud nechceme znovu vidět ruské tanky v ulicích Prahy nebo Budapešti nebo pětačtyřicetiletou okupaci Polska, musíme být jednotní a musíme udělat všechno, aby Ukrajina válku vyhrála,“ napsal.

Miloš Vystrčil označil za významný úspěch summitu shodu na podpoře vstupu Švédska a Finska do NATO i rozšíření schengenského prostoru o Bulharsko a Rumunsko.

S přispěním Ondřeje Koutníka.