Varšava se připravuje na blackout. Poláky už jednou „zachraňovali“ Němci

V obchodních centrech bude horko a méně světla, na trasu vyjede jen každá druhá tramvaj a huť Arcelor Mittal na kraji města omezí výrobu. S takovým scénářem teď pracuje polské hlavní město.

Dvoumilionová Varšava stejně jako půlmilionová Poznaň totiž dostaly od dodavatele elektřiny varování o možném nedostatku proudu. Informoval o tom tento týden server Business Insider Polska (BIP).

Deník Gazeta Wyborcza píše, že podobné upozornění dostalo i velké obchodní centrum v Řešově na jihovýchodě země a podle Dzienniku Gazeta Prawna (DGP) dostávají už týdny podobná varování průmyslové podniky.

„Situace je vážná. Připravujeme se na různé scénáře spojené s omezením spotřeby elektrické energie,“ cituje web BIP Roberta Bańského, jenž na varšavském magistrátu vede kancelář infrastruktury.

V případě nedostatku elektřiny by musely odběr omezit velké obchody, továrny a kanceláře. Týkalo by se to také osvětlení v budovách a klimatizací. Obyvatel by se případné omezení dotknout nemělo a nemělo by se týkat ani nočního osvětlení ulic, ujišťuje varšavský magistrát.

Podniky se podle DGP připravují na eventuální problémy nákupem generátorů nebo elektrocentrál – tedy alespoň ty, které na to mají. Poptávka po generátorech rostla už loni na podzim, ovšem teď už se objednávky nestíhají vyřizovat. Objednávají firmy, zemědělci i individuální odběratelé.

O riziku blackoutu, tedy rozsáhlého výpadku elektřiny, se v Polsku hovoří už několik posledních týdnů. Média detailně popisují polskou energetickou a rozvodnou síť a přináší i rady, co v případě blackoutu dělat a co mít u sebe.

Objevují se titulky jako například „Byznys se bojí blackoutu. Výpadky proudu ohrožují potravinářský průmysl“.

Na tom, jestli Polsku skutečně hrozí rozsáhlý výpadek elektřiny, se ale specializované portály neshodují. Nejistota spojená s energetickou krizí je ovšem patrná.

Polsko poslední měsíce trápí nedostatek uhlí, na který má vliv dubnový zákaz dovozu této suroviny z Ruska. To se týká hlavně vyhřívání budov, konkrétně domácností, které uhlím topí, a také některých tepláren.

Vláda ujišťuje, že bude uhlí dost, a lidem kvůli vysokým cenám suroviny bude vyplácet finanční příspěvek.

S letními vedry a teplotními rekordy v posledních týdnech se k obavám z nedostatku uhlí přidaly i obavy ze zmíněného blackoutu.

V zemi se v posledních letech rozšířilo používání energeticky náročných klimatizací, přibylo klimatizovaných hal a v posledních měsících se také počet obyvatel země zvýšil o statisíce v důsledku uprchlické vlny z Ukrajiny. To vše má vliv na spotřebu elektřiny.

To by samo o sobě blackout způsobit nemělo, ovšem ve hře jsou další faktory: plánované, a hlavně neplánované odstávky polských tepelných elektráren. Právě těch neplánovaných podle týdeníku Wprost letos přibylo.

Polsko dosud nemá jadernou elektrárnu, i když se o plánech na její stavbu v posledních letech opakovaně hovoří a vybraná je už dokonce i lokalita na pobřeží Baltského moře. Na moři se pak plánuje i velký park větrných elektráren. Rozvoj pozemní větrné energetiky současná polská vláda zablokovala před pěti lety.

Elektrárny na uhlí jsou v zemi hlavním producentem elektřiny. Na produkci se podílejí 72 procenty. Třináct procent proudu vyrábí větrné elektrárny, šest plynové a pět solární.

Právě energie ze solárních elektráren, jichž v posledních letech přibylo, a také import proudu z Německa Polsko „zachránil“ před blackoutem na začátku července. „4. července nás zachránil především import energie ze sousedních zemí. Náš operátor sítě poprosil o podporu od sousedů,“ citovala televize TVN analytika think-tanku Roberta Tomaszewského.

Vliv na neplánované odstávky tepelných elektráren má ale i sucho a s ním spojené nízké hladiny toků a také vyšší teplota vody. Říční voda je přitom potřeba ke chlazení elektráren. Například Visla chladí elektrárny Połaniec, Kozienice a Siekierki ve Varšavě.

Podle Polského ekonomického institutu má vliv i stáří polských elektráren. Zatímco průměrný věk elektráren v Polsku je 47 let, v Evropské unii je to o 12 let méně.

Deník Gazeta Wyborcza vysvětluje, že důvodem pro dočasnou odstávku několika uhelných elektráren je způsobený nedostatkem zásob uhlí. Elektrárny neplní ani rezervy na 30 dní, které jim stanovují předpisy.

Dočasná odstávka bloků kvůli nedostatku uhlí se týká například elektráren Rybnik, Dolní Odra a Opolí.

Důvodů je opět několik. Uhlí podle GW elektrárnám chybí kvůli intenzitě výroby elektřiny, která se ze země od minulého podzimu vyvážela. Ceny elektřiny se v té době na trzích kvůli nedostatku plynu vyšplhaly vysoko a polské energetické firmy tak na vývozu vydělaly – v Evropě totiž byla najednou poptávka i po „špinavé elektřině“ z uhlí.

Jen během tří měsíců polské firmy exportovaly energii za 300 milionů zlotých, v přepočtu 1,5 miliardy korun. Znamenalo to také, že se svých zásob zbavily i polské doly. Ty v minulých letech těžbu spíše utlumovaly a neinvestovaly do modernizace. Místo drahého polského uhlí se totiž kupovalo levnější z dovozu, píše portál Energetyka24.

V minulých letech byl v Polsku uhlí nadbytek a vláda kvůli tomu musela dokonce zřídit centrální skladiště.

Přiškrcení dodávek plynu do Evropy a nakonec ruská invaze na Ukrajinu situaci změnily. Zvýšily se ceny všech surovin a Polsko navíc reagovalo zákazem dovozu uhlí z Ruska. To se sice polských elektráren přímo nedotklo, protože ty podle týdeníku Wprost spalují hlavně polské uhlí.

Právě podle Wprostu teď nedostatek proudu v Polsku nehrozí, protože se za poslední léta výrazně rozšířila infrastruktura umožňující import elektřiny ze zahraničí a je i více obnovitelných zdrojů, jež v létě „zachraňují“ situaci.

Podle týdeníku se proto přímo o hrozbě blackoutu hovořit nedá, situace si ovšem „žádá systémové řešení“. Tím ovšem není ani zmíněný „uhelný příspěvek“ pro domácnosti ani zvýšení těžby uhlí v Polsku, které zabere měsíce až roky, ale zajištění objednávek uhlí ze zahraničí.

„Už teď je potřeba zamluvit si další lodě z Indonésie, Kolumbie a Austrálie, aby stihly dorazit a aby se stihlo uhlí v přístavech vyložit a rozvézt před topnou sezonou do polských regionů,“ píše ve Wprostu odbornice na energetiku Karolina Baca-Pogorzelská.

Blackout nehrozí ani podle podniku Polskie Sieci Elektroenergetyczne, který v Polsku spravuje přenosovou síť. „Systém pracuje stabilně,“ ujišťovala minulý týden firma na sociálních sítích.