Varování před trojským koněm: Budapešť otvírá ruským špionům dveře do Evropy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kroky Maďarska ve vztahu k Rusku a Bělorusku znovu budí pochyby. Vláda Viktora Orbána, která s oběma nedemokratickými režimy udržuje čilé obchodní a diplomatické vztahy, totiž nově usnadnila Rusům a Bělorusům vstup a pohyb v schengenském prostoru.

Obě země se v červenci ocitly na maďarském seznamu třetích zemí s možností přístupu na pracovní trh. Rusové a Bělorusové budou moci žádat o maďarskou „národní kartu“, tedy formu povolení pobytu v zemi, podobně jako občané Ukrajiny, Moldavska, Srbska a dalších balkánských zemí.

„V situaci, kdy všechny ostatní členské státy EU výrazně omezují vstup Rusů, pečlivě je monitorují a také zakázaly vstup stovkám ruských diplomatů, teď nabízí maďarský systém nejlepší příležitost pro ruské zpravodajské služby SVR, GRU a FSB, aby personálně doplnily své zpravodajské sítě v EU,“ napsal Seznam Zprávám maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který rozkrývá ruský a čínský vliv v zemi.

Zařazení Ruska a Běloruska na osmičlenný seznam znamená, že občané zmíněných zemí mohou v Maďarsku požádat o jednu z forem pracovního povolení a tím legalizovat svůj dlouhodobý pobyt v zemi až na dva roky s případným prodloužením a s možností přivést rodinné příslušníky – a navíc bez bezpečnostní kontroly, upozornila Svobodná Evropa.

Držitelé „národní karty“ se přitom nezapočítávají do maďarského ročního limitu 60 tisíc zahraničních pracovníků a mají další řadu výhod včetně volného pobytu v zemích schengenského prostoru.

Rozšíření seznamu o Rusy a Bělorusy už vyvolalo pozornost na evropské úrovni. V kontaktu s maďarskými úřady je kvůli věci Evropská komise, uvedla podle maďarského serveru HVG její mluvčí Anitta Hipperová. Unijní instituce požádala o podrobnosti.

Hipperová podotkla, že pro unijní politiku platí, že je Rusko bezpečnostní hrozba pro EU, a členské státy s tím musí počítat zejména v souvislosti s bezpečností schengenského prostoru.

Ve věci se podle listu Financial Times (FT) angažuje také lídr Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber. V dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi před maďarským systémem varoval.

„Vytváří to vážné mezery pro špionážní činnost a umožňuje velkému počtu Rusů vstupovat do Maďarska s minimálním dohledem, což představuje vážné riziko pro národní bezpečnost,“ napsal podle FT Weber.

Lídry EU Weber žádá o co nejvčasnější protiopatření k ochraně schengenského prostoru. Podle serveru Telex dosud maďarská vláda na Weberův dopis Michelovi nereagovala.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v úterý večer celou věc označil za „propagandistickou kampaň baltských států proti Maďarsku“. Proč psal zrovna o Estonsku, Lotyšsku a Litvě, není jasné.

Podle politika jde však o „dětinskou lež“. „Povolení k pobytu lze získat pouze v souladu se zákonem, v souladu s postupem vedeným generálním ředitelstvím pro imigraci tedy kontrolovaným způsobem,“ uvedl Szijjártó na facebooku.

Maďarský analytik András Rácz z německého think-tanku DGAP (Německá rada pro zahraniční politiku) už minulý týden upozornil, že procedura kontroly nemusí zafungovat správně kvůli omezeným kapacitám úřadů.

Pokud by Moskva například najednou hromadně zažádala o kartu pro vícero pracovníků a jejich rodin, maďarské úřady by to zahltilo. Termíny pro bezpečnostní „proklepnutí“ jsou navíc velmi krátké, upozornil Rácz v komentáři pro maďarské vydání magazínu Forbes.

Evropa v poslední době zaznamenala řadu incidentů, které provází podezření ze sabotáže na objednávku ruských zpravodajských služeb. Jde o požáry, poškozování infrastruktury nebo špionáž na uzlech důležitých pro dopravu vojenské a další pomoci napadené Ukrajině.

S tím souvisí i nezdařený žhářský útok v Praze na autobusy pražského dopravního podniku, kvůli kterému policie zatkla občana jihoamerické země. Obvinila ho z teroristického útoku. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) měly stopy tohoto incidentu vést právě do Moskvy.

Česko má navíc zkušenost se sabotáží v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014. Při výbuchu tehdy zahynuli dva lidé.

Maďarský Forbes dál napsal, že jediným odůvodnitelným vysvětlením rozšíření možnosti pracovního povolení pro Rusy je dostavba jaderné elektrárny Paks, ovšem i kolem něj panují pochybnosti.

Maďarsko loni v srpnu podepsalo s Ruskem upravenou stavební smlouvu o rozšíření elektrárny. Dokument ukončuje přípravnou fázi projektu a otvírá cestu k zahájení stavebních prací.

Podle Andráse Rácze panují kolem potřeby dalších ruských jaderných expertů otazníky, protože zahájení stavebních prací je v mlze.

„Už léta je problém, že Rosatom není schopný připravit plány a povolení, které by odpovídaly standardům EU. Nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit,“ citoval Forbes odborníka. „Pokud jim vláda přesto tyto dveře předčasně otevře, je to těžko pochopitelné,“ dodal Rácz.

Že Maďarsko teď ruské pracovníky nepotřebuje, si myslí i investigativní novinář Szabolcs Panyi.

„Není jim potřeba ulehčovat poskytování víz. Projekt jaderné elektrárny Paks 2 se nikam neposouvá a neoficiálně všichni říkají, že se nikdy nedokončí. Rusům se ale hodí předstírat, že se staví, aby mohli dál navyšovat počet lidí zaměstnaných na projektu,“ napsal Seznam Zprávám reportér působící v projektu VSquare.

Podle jeho informací se má v roce 2025 počet ruských pracovníků zvýšit z letošních 400 na tisícovku.

Odborník dal zařazení Ruska na seznam „národní karty“ do souvislosti s nedávnou likvidací budapešťského ústředí Ruskem kontrolované Mezinárodní investiční banky (MIB).

Její maďarské sídlo platilo za centrum krytí pobytu ruských špionů. Pracovníci banky v roce 2019 získali diplomatickou imunitu, nemuseli se podrobovat kontrole maďarských úřadů ani platit daně a navíc se pohybovali volně po celé zemi.

Maďarsko se nakonec rozhodlo finanční instituci opustit po tlaku Spojených států loni v dubnu. Američané uvalili na banku a na tři její současné nebo bývalé vysoce postavené představitele z Ruska a Maďarska sankce.

Panyi také připomněl maďarský program „zlatých víz“ z roku 2014. „Pak ho zrušili, protože proslul laxností bezpečnostních prověrek. Povolení k pobytu a schengenská víza dostala dokonce i rodina šéfa ruských špionů Sergeje Naryškina,“ přiblížil.

Naryškin byl předsedou ruské Státní dumy, později vedoucím Putinovy prezidentské kanceláře a od roku 2016 je ředitelem ruské rozvědky.