„Válka? Ne zda bude, ale kdy.“ Jak Polsko opevňuje východní hranici

„Stavba Štítu Východ začala! Tohle jsou první práce u hranic s Ruskem,“ napsal na konci října na sítích polský premiér Donald Tusk ke snímku bagrů hloubících příkop někde poblíž ruské Kaliningradské oblasti.

Po zářijové ukázce několika plánovaných bezpečnostních prvků uspořádané ve výcvikovém prostoru na severovýchodě Polska šlo o teprve druhou útržkovitou informaci o realizaci Tuskova vlajkového projektu, který má zlepšit obranu země pro případ nepřátelské invaze z východu.

O něco víc informací dostala veřejnost poslední listopadovou sobotu. Tusk zajel přímo k polsko-ruské hranici na inspekci prvního úseku opevnění o délce 2,3 km.

„Jedná se o největší projekt svého druhu v evropské historii po roce 1945. Bude to bezprecedentní dílo. Celá Evropa nás sleduje s napětím a s dobrou vůlí,“ tvrdil premiér na tiskovém brífinku uspořádaném asi 200 metrů od hranice s Kaliningradskou oblastí. Za ním byly vidět tři řady betonových protitankových ježků.

„Zatím se to těžko hodnotí, protože o pracích máme relativně málo informací,“ říká na dotaz Seznam Zpráv polský bezpečnostní analytik Mariusz Marszałkowski ze serveru Defence24.

„Nejdřív jsme viděli jen dva bagry hloubící příkop a teď nově záběry protitankových překážek. Vyvolává to otázky o kvalitě provedení, protože za premiérem byly betonové zátarasy prostě položené přímo na půdě, bez zahloubení. To působí jakože se vše dělalo rychle,“ dodává Marszałkowski.

Opevnění a „chytré“ zabezpečení hranic s Ruskem a Běloruskem, včetně obranných staveb, infrastruktury hluboko v polském vnitrozemí a mnoha dalších prvků, ohlásil kabinet na jaře krátce před volbami do Evropského parlamentu.

Včlenil ho do nové strategie „odstrašování a obrany“. Téma bezpečnosti východní hranice tehdy polskou společností silně rezonovalo kvůli ruskému postupu na ukrajinské frontě i řadě incidentů spojených s nelegální migrací z Běloruska.

Zatímco prvek konstantního podprahového ohrožení polskou realitu neopouští – naposledy na bezpečnost ve stranických prezidentských primárkách vsadil ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski – a navíc ho rámují vážná podezření z celé série Ruskem zrežírovaných sabotáží, téma nelegální migrace dočasně vyšumělo.

„K pokusům o nelegální přechody hranice dochází dál, ale je jich méně než na jaře, kdy intenzitu náporu migrantů s jistotou ovlivnily volby do Evropského parlamentu,“ říká k projevům Ruskem vedené hybridní války na hranicích EU Marszałkowski.

Pomohlo tomu i strukturální posílení pohraničního plotu. Lidé totiž vysoké ocelové lamely i za pomoci agentů běloruského režimu roztahují a vytvářejí tak průchody. To by teď mělo být obtížnější. Posílila se i elektronická zabezpečení v perimetru podél hranice.

Zatímco už existující plot má omezit nelegální migraci do EU, případnou invazi putinovských vojsk má zpomalit nový projekt Štít Východ.

Obranná opatření vzniknou na polské hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem, a nově už je jisté prodloužení linie i podél hranice s Ukrajinou. To potvrdil na konci listopadu i premiér Tusk. Znamená to lepší ochranu na zhruba 800 kilometrech.

Podle aktuální verze se má na zhruba 300 kilometrech vyhloubit protitankový příkop, za ním umístit tři řady betonových protitankových zábran, následovat má prostor pro případné zaminování a pak další protitankové zábrany.

Na dalších stovkách kilometrů se budou zavádět jiná opatření kombinovaná s přírodními podmínkami, jako jsou například bažiny, lesy a mokřady, a moderními technologiemi. Hotovo má být do konce roku 2028 a náklady se odhadují přinejmenším na 10 miliard zlotých, v přepočtu kolem 60 miliard korun. Další velké peníze budou potřeba na údržbu.

Ohledně skutečného stavu projektu ale panují otazníky. Pochybnosti jsou zejména o tom, zda jde v prohlášeních politiků o realitu, nebo spíš politické výroky. Například specializovaný server Vojenský výzkumný a analytický tým upozornil, že říjnová ukázka opatření se konala ve spěchu.

„Zorganizovali to příliš rychle, takže nezbyl čas na řádnou přípravu opevnění a scénáře,“ píše server společně s výčtem výtek, co vše na demonstrativních zákopech nesedělo.

„Pokud ministerstvo obrany říká pravdu, tak jde vše podle plánu nebo dokonce rychleji než podle původního harmonogramu,“ říká Marszałkowski. „Zatím ale nevíme, za jde dosud jen o kopání protitankových příkopů nebo zda se už staví i infrastruktura a opevněné pozice, které budou sloužit jako ohniska odporu,“ dodává analytik.

Podle polské novinářky a spisovatelky Pauliny Siegieńové odborné prostředí obecně Východní štít chválí. „Mezi experty, kteří se zabývají východní Evropou, panuje přesvědčení, že k válce dojde. Neřeší zda, ale kdy k ní dojde. Mluví se o dvou až sedmi letech,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Specialistka na region mezi Polskem, Běloruskem, baltskými státy a Ruskem se přitom sama do predikcí nepouští. I když: válku má také za pravděpodobnou a obává se jí.

O projektu Štít Východ ale jako obyvatelka vesnice v Podleském vojvodství v bezprostřední blízkosti běloruské hranice mluví s jistými pochybnostmi. „Náš region v posledních letech dostává na frak. Tohohle projektu se místní lidé bojí, protože drasticky změní charakter regionu a výrazně prohloubí jeho militarizaci,“ objasňuje reportérka nálady panující kolem oblasti Bělověži.

Podle analytika Mariusze Marszałkowského však geopolitické změny, zejména po válce na Ukrajině, ukončily éru stability ve střední a východní Evropě, a to má vliv i na pozici Polska. „Východ země si musí zvyknout na určitý stupeň militarizace,“ myslí si.

„To se z Varšavy snadno řekne,“ komentuje s povzdechem Paulina Siegieńová. „Chci zdůraznit, že my tu nejsme proti obraně státu, rozumíme situaci, která tu je. Sama nejsem velkou optimistkou a sleduju situaci za hranicemi dost nervózně. To ovšem neznamená, že v tomhle regionu musíme automaticky ustoupit ve všem, pokud jde o majetek nebo živobytí,“ dodává.

Dřív turistický region si zvyká na každodenní přítomnost armády a bezpečnostních složek už od roku 2021, kdy vypukla migrační krize. Výstavba „východního štítu“ tu ale kromě další militarizace znamená i pozemkové změny, protože stát potřebuje pro opatření půdu.

Že by došlo na velké vyvlastňování, ministerstvo obrany popírá. „Takové plány nemáme a nikdy jsme je neměli. Nikdo se nebude přemisťovat. Pokud dojde k vyvlastnění, půjde jen o jednotlivé případy,“ snažil se nedávno v Bělostoku vyvrátit obavy náměstek ministra obrany Stanisław Wziątek.

„Nepředpokládáme žádné nucené vysídlování,“ prohlásil na toto téma premiér Tusk na konci listopadu. Realizaci projektu má každopádně usnadnit přijetí „speciálního zákona“. V Polsku jde o standardní věc u velkých infrastrukturních projektů nebo důležitých projektů vlády.

Například koncem listopadu poslanci jednomyslně schválili zákon o navýšení financování produkce munice. Předpokládá se investice v přepočtu za 18 miliard korun do stavby muničních továren na výrobu dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů.

Navzdory ujišťování, že k vyvlastňování nedojde, zákon o Východním štítu podle Pauliny Siegieńové dává státu velké pravomoci. „Všechny investice se navíc vyjmou z kontrolních procesů, konzultací s občany nebo posudků vlivů na prostředí i výběrových řízení. S otazníkem je protikorupční kontrola,“ říká a mluví o podezření z propojení agrárnické PSL, která řídí ministerstvo obrany, na developerskou branži.

O pochybnostech píše i specializovaný portál Prawo.pl: „Odborníci upozorňují, že návrh zákona je napsaný nedbale. Existují obavy, že klíčová slova ‚obrana státu‘ nebo ‚veřejný zájem‘ mohou ospravedlnit rozhodnutí porušující občanská práva.“

Paulina Siegieńová mluví i o tom, že se region Bělověži začal lidem asociovat s válkou a místní kvůli tomu končí s podnikáním, prodávají domy, chaty a pozemky a nevidí smysl v investicích.

„Podobné je to i kolem Suwalek a Augustova,“ říká spisovatelka. „Nikdo nebude jezdit na prázdniny na střelnici. Nikdo ale není ochotný lidem říct pravdu: Je to dějinná okolnost, turismus tu nebude, ale máme plán B. Jenže já mám dojem, že plán B nemají,“ dodává.

Právě i na tom, zda se státu podaří získávat potřebné pozemky, záleží rychlost výstavby obranné linie. „Uvědomme si, že tržní cena těch pozemků v dotčených oblastech není vysoká, a pokud lidé budou chtít stavět někde jinde nebo si koupit nemovitost v jiné části země, možná na to nebudou mít dost peněz,“ naznačuje sporné body Marszałkowski.

Navzdory jim ale považuje obrannou linii za užitečný a potřebný projekt. Zároveň je přesvědčený o tom, že bude v brzké době tématem politiky, a hlavně kampaně před volbami na jaře 2025. V nich jde vládě Donalda Tuska o získání důležité prezidentské funkce, bez níž není kabinet schopný prosazovat systémové změny.

„Tempo teď bude určovat kampaň, určitě na jedné přibude propagandistických a demonstrativních akcí, na druhé i pokusů o šarvátky zpoza hranice,“ myslí si Mariusz Marszałkowski.

Podobně uvažuje i Paulina Siegeńová: „Z posledních let už víme, že kalendář dění na hranicích je plně závislý na politickém a volebním kalendáři. Jsme si absolutně jistí, že se tu během prezidentské kampaně budou znovu odehrávat nejrůznější incidenty a znovu se kvůli tomu připravujeme na špatnou turistickou sezonu,“ uzavírá.