V baště Kaczyńského: vzpurné divadlo, Číňani a chudý venkov

/Od zvláštního zpravodaje v Polsku/

„Kielecké divadlo se, jemně řečeno, zvláštní láskou k Právu a spravedlnosti nevyznačuje. Naše vnímání divadla a jeho role je úplně jiné, a navzdory tomu dostalo 160 milionů zlotých (870 milionů korun) na přestavbu a dostavbu,“ prohlásil letos šéf polské vládnoucí strany PiS Jarosław Kaczyński na adresu Divadla Stefana Żeromského v Kielcích.

Investici do kulturní instituce dal za příklad toho, že „PiS nedává jen svým“. Samotného „prezesa“ čili předsedu strany Kaczyńského přitom činnost divadla dráždí. Šéfa národních konzervativců letos na jaře rozhněvala groteskní komedie o zombie apokalypse v Polsku. Lidé v ní vstávají z hrobů, a to včetně těch na krakovském hradu Wawel, kde je pohřbené Kaczyńského dvojče Lech – prezident, jenž v roce 2010 zemřel při neštěstí u Smolensku.

Po politické bouři, kterou hra vyvolala, se v červnu tři představení nehrála. Od července je ale znovu na programu. Podobných inscenací a her, které nejsou vládnoucím konzervativcům po chuti, ovšem uvádí kielecké divadlo vícero.

„Slyšel jsem od poslanců PiS, že se polovina strany diví, že jsem pořád ještě ředitelem,“ říká mi k celé věci Michał Kotański, známý polský divadelní režisér, který řídí kielecké divadlo od roku 2015. K tomu, aby ho vyhodili, prý chyběly už jen milimetry.

Sedíme spolu v kavárně v centru Kielc, doslova na dohled od staveniště divadla. To má být po nákladné rekonstrukci a dostavbě jedním z nejmodernějších v Evropě. Současně platí Kotańského divadlo za kritické ke společnosti a za liberální. Scéna fungující ve městě o velikosti Plzně je tedy ve Svatokřížském vojvodství přesným opakem tamního standardu – region je totiž venkovskou baštou vládnoucí strany PiS.

Že Kotański vede kielecké divadlo i nadále, si vysvětluje samotnou investicí a potřebou jejího dokončení. Zabírá i to, že se s místními politiky snaží komunikovat a ozřejmovat jim, čím je umění. „Jiné východisko asi není,“ dodává při naší obchůzce rozestavěného divadla.

Ke Svatokřížskému vojvodství mezi Varšavou a Krakovem se teď upírá pozornost hlavně kvůli kandidatuře Jarosława Kaczyńského. Předseda PiS desítky let kandidoval do parlamentu ze své rodné varšavské čtvrti Żoliborz, ale letos se nečekaně postavil do čela kandidátky v kieleckém obvodu.

„Sází na to, že tu zmobilizuje své voliče a že se mu podaří získat o několik mandátů navíc. Ty mohou být při těsných celostátních výsledcích pro většinu v Sejmu těmi klíčovými. Z 16 mandátů jich tu PiS bude mít určitě 10, možná 11,“ říká Rafał Miernik, politolog z kielecké Univerzity Jana Kochanowského. Kielecký obvod má hned po Varšavě nejvyšší počet mandátů.

Miernik podotýká, že v regionu na konci 90. let a na začátku tisíciletí vítězila levice. „Šlo o voliče sociální, ne ideologické, takže když jim dala strana PiS nabídku sociálních témat, přirozeně přešli k ní. Svatokřížské vojvodství je chudé, málo rozvinuté, je pro PiS ideální,“ dodává politolog.

Podle novinářky regionální mutace liberálního deníku Gazeta Wyborcza Angeliny Kosiek kandiduje Kaczyński v Kielcích „ze strachu před ponižující varšavskou prohrou s Donaldem Tuskem“. Podle reportérky nemotivuje Kaczyński v regionu jen své příznivce, ale i odpůrce z jiných částí Polska, kteří se do kieleckého obvodu chystají vyrazit s volebním průkazem. Těch se letos vydalo rekordních 1,4 milionu.

Kaczyńského nový volební obvod přitom měsíc před volbami zatížila „vízová aféra“. V té jde o to, že se na ministerstvu zahraničí zřejmě ve velkém nelegálně obchodovalo s vízy pro obyvatele afrických a asijských zemí a do celé kauzy je namočený známý politik PiS Piotr Wawrzyk právě z kieleckého obvodu.

Na vízovou aféru se ptám přímo v jedné z bašt strany PiS, v městečku Małogoszcz asi 30 kilometrů od Kielc. V roce 2019 tu Kaczyńského strana dostala 72 procent. „Jdeme znovu volit PiS. Koho jiného? Toho zloděje Tuska, který by prodal Polsko?“ říká mi uprostřed místního náměstí paní Agata. Příjmení si uvádět nepřeje.

PiS prý bude volit každý, s kým o volbách hovořila. Paní Agata se při své práci setkává s mnoha místními a dává se s nimi ráda do řeči. Zaměstnaná je u komunálních úklidových služeb a zrovna zametá dlažbu kolem pomníku Tadeusze Kościuszka.

Mluví rázně, krátce, se zajímavým regionálním přízvukem. Má pár let před důchodem, vychovala tři děti a narodila se ve vesnici poblíž městečka Małogoszcz. Na výplatní pásce dostává v přepočtu necelých 16 400 korun, a aby finančně vyšla, musí si přivydělávat ještě úklidem bokem.

O vízové aféře se příliš bavit nechce, po chvilce si ale stěžuje, že v městečku žije spoustu cizinců, hlavně Číňanů. Právě ti s pracovními vízy dorazili do Małogoszcze pracovat na velké modernizaci místní cementárny. Z 600 dělníků je naprostá většina cizinců z asijských zemí.

„Je jich tu spoustu, pronajímají si tu byty. Zrovna i tamhle, jak jsou stažené rolety,“ ukazuje na domek na náměstí. „Vadí mi to. Bojíme se, aby se tu na naší polské zemi neusadili. Proč sem přijeli? Vadí mi i to, že dostali víza,“ říká Agata. Po chvíli ale se smíchem přidává i milou historku s jedním ze zahraničních dělníků, který uměl trochu polsky a zdvořile jí políbil ruku.

Víza a pracovní povolení paní Agatě sice vadí, ale vládám strany PiS je nevyčítá. „Co by tu bylo, kdyby nebyl PiS? Podívejte se na Varšavu, jak to tam opozice pohnojila,“ říká a hlavní město nazývá ruinou.

Pro Agatu nejsou tahákem ani sociální programy vlád PiS. „Já jsem takové peníze nedostávala, musela jsem pracovat, abych děti mohla vychovávat. A teď to lidem padá z nebe. Nezávidím jim, ale vadí mi to,“ říká na vrub vlajkového programu PiS „500+“, tedy přídavků na každé dítě v přepočtu 2700 korun. Od Nového roku se částka zvýší na v přepočtu 4400 korun.

Agatě sice vadí vízová i sociální politika vlády, ale stranu PiS bude volit navzdory tomu. Jejím hlavním důvodem je obava o bezpečnost. „Ta je pro mě nejdůležitější. Válka na Ukrajině, teď děti v Izraeli… A PiS Polsko brání. Stavějí zdi proti migrantům. Známá mi říkala, že Rusové jsou nonstop u polské hranice,“ vysvětluje své důvody.

Jako svůj hlavní zdroj zpráv má státní Polskou televizi, na kterou má přímý vliv strana PiS. Zřejmě i díky tomu ji nerozhodila ani úterní rezignace dvou nejvyšších armádních velitelů. Před volbami generálové práskli dveřmi kvůli vleklému sporu s ministrem obrany Mariuszem Błaszczakem. „Rezignovat mohou, na to mají právo. To se může stát každému,“ vysvětluje si Agata celou kauzu.

Předsedu PiS Kaczyńského má prý upřímně ráda. Považuje ho za člověka z vyšší vrstvy, něco jako kněze.

Že má v obci Małogoszcz Jarosław Kaczyński vítězství jisté, ukazují i volební bannery. Sem tam se místy mihne plakát Levice nebo Nestraničtí starostové, ale jinak městečku a jejímu okolí dominují na fasádách, zábradlích i plotech domů bannery s kandidáty strany PiS.

Ve Svatokřížském vojvodství se bojuje o 16 mandátů. V celém Sejmu jde o většinu 231 křesel ze 460. Podle posledních průzkumů, zveřejněných před sobotním moratoriem, volby vyhraje už potřetí v řadě s náskokem PiS. Šance na jednobarevnou většinu jsou však mnohem nižší než před čtyřmi lety a vyloučená není ani převaha opozice či pat.

Volební místnosti se uzavírají v neděli ve 21 hodin. Sčítat se bude nejspíš dlouho do noci.