Článek
I když se mu dostalo vřelého přijetí, západní podporovatelé Ukrajiny dali najevo, že letouny teď nejsou prioritou. To, že Kyjev nemůže v dohledné době stíhačky nebo bitevní letouny očekávat, píše i americký list The Washington Post.
Naznačují to i zdrženlivé reakce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i vyjádření Američanů. Macron řekl, že předání stíhaček Ukrajině nevylučuje, podle něj to však „neodpovídá dnešním potřebám“.
Z Washingtonu zaznělo, že Ukrajina má dostatek letadel ze sovětské éry a že poslat další stroje by bylo komplikované a časové náročné. Na dotaz, zda USA poskytnou letouny F-16, odpověděl prezident Joe Biden lakonicky „ne“.
Mluvčí Bílého domu pro otázky bezpečnosti John Kirby podotkl, že s dodávkou F-16 by se musel pojit i výcvik pilotů, protože ukrajinská strana západní stíhačky dosud nevyužívala.
Putinův nedávný projev
Ruský prezident Vladimir Putin využil 80. výročí vítězství Sovětského svazu v bitvě u Stalingradu k tomu, aby varoval západní státy před zapojením do války na Ukrajině.
Německo o dodávce letadel podle kancléře ani ministryně zahraničí „nediskutuje“. Polský prezident Andrzej Duda o víkendu prohlásil, že země má málo stíhaček F-16 na to, aby je Kyjevu poskytla.
Zmínil i obtížnost údržby a s tím související nutnost specializovaného inženýrství, na což upozorňuje i BBC. Britský sever vyjmenovává i nutnost výcviku pilotů. Ukrajina už 50 vyčlenila, aby okamžitě zahájili výcvik, ale naučit se řídit a obsluhovat americké stroje může vyžadovat minimálně měsíce, ne-li roky.
BBC také píše, že i když jsou víceúčelové letouny F-16 už starší generace, Ukrajinci by s nimi mohli proti Rusům zaútočit i za svými hranicemi. A Západ se obává, že by to mohlo konflikt eskalovat.
Vzlétnou nad Ukrajinu slovenské stroje?
Ještě o víkendu se tudíž zdálo, že je Ukrajina nejblíž ke stíhačkám MiG-29 ze Slovenska. Jde o 11 strojů ze sovětské éry, které už slovenské letectvo vyřadilo z provozu. Když ještě sloužily, nebyl obvykle počet letuschopných kusů vyšší než pět.
Proudová letadla teď už od loňského léta stojí na letišti Sliač a „rezaví“ a pro Ukrajince by byly jejich používání a údržba snadnější.
Na Slovensku už migy nikdy nevzlétnou i z toho důvodu, že je nemá kdo pilotovat. Slovenský vzdušný prostor teď střeží české, polské a maďarské letouny.
Bratislava má objednané americké stroje F-16 Block 70. První kusy z celkem 14 mají na Slovensko dorazit nejspíš příští rok.
Zelenskyj o stroje požádal slovenského premiéra Eduarda Hegera. Ten řekl, že Slovensko udělá maximum, aby tomuto požadavku vyhovělo. „Naše vyřazené migy dnes neumíme použít, jsou měsíce uzemněné, nemáme pro ně náhradní díly,“ řekl o situaci premiér.
Rezort obrany potvrdil, že se o další vojenské pomoci Ukrajině jedná.
Hegerovy svázané ruce
Jenže Heger má teď velmi obtížnou pozici. Před Vánoci jeho vláda přišla o důvěru parlamentu a premiér teď vládne v demisi s pověřením od prezidentky. Slovenský kabinet má v této situaci omezené pravomoci, nemá rozhodovat o zásadních otázkách, a politickou logikou by tak měl spíš už jen „oprašovat prach“ na úřadu vlády a ministerstvech.
Válka na Ukrajině a slovenský postoj k ní se navíc zřejmě stane jedním z hlavních témat dlouhé předvolební kampaně. Slováci půjdou k urnám na konci září, ovšem kampaň odstartovala už teď.
Slovensko míří k předčasným volbám
Volební kampaň na Slovensku už začala a zřejmě bude špinavější než kampaň před prezidentskými volbami v Česku, řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy novinář deníku SME Jakub Filo.
Zatímco vládní strany se potácí v politické i personální krizi (spekuluje se o rozkolu v hnutí OLaNO a odchodu premiéra Hegera) a další strany mimo parlament vznikají nebo se teprve snaží konsolidovat, opozice cítí svou příležitost.
V průzkumech dál vede strana Hlas expremiéra Petera Pellegriniho a stabilní podporu má i Směr Roberta Fica, který se už měsíce objevuje na druhém místě.
Zatímco Pellegriniho Hlas se k důležitým otázkám (včetně migů) vyjadřuje vyhýbavě a spíš kolem nich našlapuje, Ficův Směr „vytáhl do boje“ na plno.
Předseda slovenské strany Směr Robert Fico během úterního jednání parlamentu.
Někdejší premiér se vymezuje vůči vojenské pomoci Ukrajině a už delší dobu sází na konspirace a rétoriku známou z Budapešti nebo z ruské válečné a režimní propagandy. Tomu Fico přizpůsobil i svůj slovník, když nedávno slovenské vládní politiky označil za „americké poskoky“ a prezidentku Zuzanu Čaputovou za „americkou služku“.
Hegerův slib pomoci Ukrajině je podle Fica „v hrubém rozporu s ústavou“. „Další vyzbrojování Ukrajiny nepřinese nic jiného než statisíce mrtvých. Navrhujeme, aby Národní rada vyslovila nesouhlas s jakoukoliv formou odevzdání bojových letadel MiG-29 Ukrajině,“ uvedl opoziční politik.
Jeho strana Směr kvůli tomu svolala na úterý mimořádné jednání parlamentu, ale program schůze nakonec poslanci neodsouhlasili. Ministr obrany Jaroslav Naď žádal, aby se o předání migů Ukrajině ve sněmovně nejednalo, protože má na stejný den naplánovanou cestu na jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu a na schůzku s kolegy ze zemí NATO. Naď ale slíbil, že bez předchozího projednání záležitosti ve sněmovně Slovensko migy na Ukrajinu nepošle, upozorňuje ČTK.
Premiér Heger teď čeká na právní analýzu od ministerstva spravedlnosti, která má určit, zda vláda v demisi může o poskytnutí letounů rozhodovat. Experti oslovení médii se na věci jednoznačně neshodnou.
Někteří upozorňují na to, že Slovensko už loni vojensky pomohlo Ukrajině zasláním protiraketových systémů S-300 i nábojů, a tudíž by poslání vyřazených migů nebylo „zásadním rozhodnutím v zahraniční politice“, které ústava vládě v demisi zapovídá.
Opozice se může obrátit i na ústavní soud, čímž by se případné rozhodnutí o letadlech odsunulo dál v čase.
Ve hře je i scénář, že dojde k rychlé úpravě ústavy ještě před předčasnými volbami, případně Hegerův kabinet nechá rozhodnutí na nové vládě. Tu dost pravděpodobně povede Peter Pellegrini – a na rozhodnutí o další pomoci Ukrajině by s jistotou mělo vliv to, zda si vybere za koaličního partnera Směr a extremisty, nebo liberály a konzervativce.
