Článek
„Polsko stojí na uhlí.“ Heslo, které dlouhodobě razila současná národně konzervativní polská vláda, se teď zemi vrací jako bumerang. Politici tím ale nemysleli, že je pod celým Polskem jedno velké naleziště, nýbrž že se polská energetika a hospodářství o uhlí do velké míry opírají.
Kvůli dopadům ruské války na Ukrajině se teď v Polsku ve velkém skloňuje spojení „uhelná krize“. Země už v dubnu zavedla embargo na dovoz ruského uhlí, jenže právě jeho import z Ruska tvořil asi polovinu spotřeby domácností. Uhlím v Polsku topí asi 3,5 milionu rodinných domů.
Jenže zaplnění díry na trhu teď něco stojí. „V roce 2020 se Rusko na světovém exportu uhlí podílelo 17,8 procenta. Po embargu musí odběratelé nakupovat jinde. Producenti uhlí opouštějí zahájenou dekarbonizaci a snaží se těžit co nejvíc,“ cituje deník Gazeta Prawna analytičku polské banky PKO BP Annu Senderowiczovou.
Podle vlády nehrozí, že by měli problémy s dodávkami uhlí velcí odběratelé. Jinak je to ale u malých, kteří shánějí méně kvalitní uhlí.
Domácnosti v problémech?
Jde hlavně o zmíněné domácnosti, jež uhlím topí. „V domech bude zima, do kotlů se budou přikládat odpadky a znečištění ovzduší se znovu zhorší,“ - takovou předpověď má kvůli zdražování a nedostatku suroviny pro polské zimní měsíce liberální portál Oko.press.
Server Business Insider Polska píše, že i když stát ujišťuje, že elektrárny a teplárny jsou v bezpečí, energetické firmy mají obavy. Dodávky uhlí na zimu jsou nasmlouvané, ale elektrárny nemají jistotu, že skutečně dorazí. S uhlím se proto začíná šetřit a i navzdory letním vedrům se „přiškrcuje“ výkon elektráren.
Polská média informovala i o problémech nového bloku tepelné elektrárny Jaworzno, který má být jedním z pilířů polské energetické bezpečnosti. Elektrárna má problémy s dodávkami uhlí dostatečné kvality a kvůli tomu teď blok stojí.
Bloky ve čtvrtek neplánovaně zastavily i další velké elektrárny, jako je Pole, Bełchatów nebo Turów u hranic s Českem. Důvody mohou být různé – od nedostatku uhlí po nedostatek vody v řekách pro chlazení.
Podle novin Dziennik Gazeta Prawna (DGP) mají problémy i teplárny, které často nemají předepsanou rezervu na 30 dní dopředu. V teplárenství teď chybí až 2 miliony tun uhlí a teplárny ho nakupují za vysoké ceny.
Poptávku po uhlí navíc zvyšuje i výpadek dodávek plynu do Evropy, jenž vedl k návratu k uhelným elektrárnám v Německu a Rakousku.
„Uhelná válka ve vládě“
Do hry proto vstoupila polská vláda. Její kroky proti energetické krizi jsou ovšem chaotické a provází je interní spory ve vládě.
List DGP psal dokonce o „uhelné válce ve vládě“, v níž se ministři vzájemně obviňují z toho, kdo za nedostatek uhlí může. Jedni viní státní těžební a energetické společnosti, druzí premiéra a ministryni klimatu, kteří měli podcenit situaci. Varování přitom přišlo hned se začátkem ruské invaze.
„Situace je tragická. Energetické a uhelné firmy jsou naprosto nepřipravené. Mohou chybět 3–4 miliony tun uhlí,“ citoval DGP nedávno zdroj z úřadu vlády.
Krátce poté server Onet napsal, že premiér Mateusz Morawiecki nařídil státním firmám rychlý nákup 4,5 milionu tun uhlí pro domácnosti. Pokud se surovinu podaří nakoupit, má do Polska dorazit do konce října.
Například konzervativní komentátor Łukasz Warzecha premiérovi vyčítá, že jedná až po měsících od zavedení embarga na ruské uhlí, které Polsko vyhlásilo už v dubnu. „V normálních podmínkách, při respektování pravidel politické odpovědnosti, by taková věc stačila k demisi šéfa vlády,“ píše v deníku Rzeczpospolita.
Zateplujte, doporučil premiér
Morawiecki také minulý týden Polákům doporučil, aby využili státní podporu a nechali si ještě před letošní topnou sezonou zateplit domovy. O varování polských politiků před horšími časy jsme psali minulý týden zde.
V červnu vláda kvůli uhelné krizi rychle prosadila zákon, který měl lidem umožnit nakoupit si tři tuny uhlí za garantovanou cenu. Ta byla nižší než tržní, což měl stát kompenzovat prodejcům.
Po fiasku nový doplatek
Program ale nakonec skončil fiaskem, protože se na něm prodejci odmítli podílet. Náhrady jsou podle nich příliš nízké a neodpovídají realitě trhu a navíc uhlí nebylo k dostání.
Vláda proto přišla s dalším řešením, které je straně Právo a spravedlnost vlastní – s jednorázovým finančním příspěvkem. Návrh, jenž už prošel dolní komorou parlamentu, umožní lidem topícím uhlím dosáhnout na příspěvek 3 000 zlotých (asi 15 500 korun).
Peníze by měli lidé dostávat už příští měsíc. Stát na příspěvky vyhradil 11,5 miliardy zlotých, bezmála 60 miliard korun.
Ředitelka think-tanku Forum Energii se domnívá, že takový krok problém neřeší. „Problémy jsou dva: vysoké ceny i nedostatek uhlí. Příspěvek to nevyřeší. Pokud má někdo zaplatit 15 tisíc zlotých, protože průměrně domácnost využije za sezonu 5 tun uhlí, tak jeho hlavní obavou zůstává to, kde uhlí koupit,“ cituje DGP Joannu Maćkowiakovou-Panderovou.
Státní příspěvek označila za „vyhazování peněz z helikoptéry“. Považuje za chybu, že stát je dál závislý na uhlí.
Tématu se už chopila opozice. „Vláda PiS se nepostarala o obnovitelné zdroje energie, abychom mohli postupně a bezpečně, s úplným zajištěním budoucnosti lidí pracujících v hornictví, odejít od uhlí,“ říká se v krátkém klipu, který zveřejnilo uskupení Levice.
„Vláda PIS zavádí zákony, jež zneplatňuje po dvou týdnech, a tvrdí, že dá Polákům peníze na nákup uhlí. Problém je v tom, že za žádné peníze se prostě nedá koupit něco, co není,“ dodává opozice.
Podle ministryně klimatu Anny Moskwové se od ledna do dubna dovezly do Polska tři miliony tun ruského uhlí. „Do poloviny července to byly další tři tuny. Máme podepsané smlouvy na dalších 7 milionů. Je to uhlí hlavně z Kolumbie a Indonésie. Kolem 30–40 procent ho zamíří do polských domácností,“ řekla ministryně.
Největší výzvou je teď pro Polsko to, jak do země surovinu vlastně dopravit. Uhlí se do Polska dostává po moři, čemuž se musí přizpůsobit přístavy ve Štětíně, Gdaňsku a Gdyni.
„Tak velkou logistickou operaci jsme ještě neprováděli. Je to komplikovaný proces. Zavádíme optimalizace, abychom zvětšili kapacitu přístavů,“ vysvětlila Moskwová. Ujistila, že kapacitu přístavy mají.
Receptem na uhelnou krizi by zdánlivě mohlo být zvýšení těžby přímo v Polsku. V zemi se sice ročně vytěží asi 55 milionů tun uhlí, ovšem jen 7 milionů tun je vhodných pro domácnosti a další malé odběratele. Na 12 milionů tun putuje jako koksovatelné uhlí do hutí, 27 milionů do elektráren a 10 milionů do tepláren.
„Skokově se zvýšit těžba uhlí nedá, protože investice do těžby jsou časově i finančně náročné. Výraznější nárůst produkce lze očekávat za dva tři roky, samozřejmě za předpokladu, že se rozhodne o velkých investicích do dolů,“ říká analytička polské banky PKO BP Anna Senderowiczová.
