Tvrdohlavý Scholz. Možní nástupci by poslali rakety proti Rusům hned

Německo se teď může dostat pod tlak, hodnotí některá média ve Spolkové republice krok Bílého domu. Jde o údajné rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajincům ve válce s Ruskem používat rakety ATACMS s doletem přes 300 kilometrů k úderům přímo na ruském území. Byť podle některých zpráv se to týká jen ruské Kurské oblasti, kde jsou nasazeni severokorejští vojáci.

Podle německé televize ZDF takový krok v Německu znovu podnítí debatu o střelách Taurus. Německé střely mají dosah až 500 kilometrů, jejich použití při ukrajinské obraně ale Berlín nechce Kyjevu dovolit.

„Pokud bychom to udělali, zapojili bychom se do války,“ řekl sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz už letos v dubnu. Svůj odmítavý postoj zopakoval minulý týden v Bundestagu a podle svého mluvčího naposled i v pondělí ráno: „Kancléřův postoj je jasný a nezměnil se.“

Scholz minulý týden poprvé od prosince 2022 telefonoval s ruským diktátorem Vladimirem Putinem, zřejmě však bez výsledku. Rusko od té doby podniklo několik vražedných vzdušných útoků: v neděli na Sumy a v pondělí na Oděsu. Bombardování si vyžádalo kolem 20 obětí, včetně dětí.

Spolkového kancléře za hovor s Kremlem zkritizoval například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož Scholz otevřel „Pandořinu skříňku“.

Německý server RND i v té souvislosti píše, že americké rozhodnutí o raketách dlouhého doletu dostává Scholze na Západě do izolace a debata o střelách Taurus tím pádem může dostat nový náboj.

Ve Scholzově koaliční vládě, která se rozpadá a Němci tak zamíří k předčasným parlamentním volbám, zaznívá i opačná pozice. Například ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ze Zelených krok Bílého domu ocenila.

„Ukrajinci teď nemusí čekat, až raketa přeletí hranici, ale mohou zničit vojenské odpalovací základny, odkud rakety létají,“ komentovala v pondělí ministryně americké rozhodnutí. Zelení podle Baerbockové na věc nahlížejí podobně jako „partneři ve východní Evropě, Britové a Francouzi“.

Stejně mluví i kandidát Zelených na kancléře Robert Habeck. Jako kancléř by německé střely poskytl Ukrajině okamžitě. A podobná slova dlouhodobě zaznívají i od lídra opoziční CDU Friedricha Merze, jenž je horkým kandidátem na šéfa vlády po předčasných volbách.

„Na Putina nedělají dojem telefonické rozhovory, ale pouze vojenské úspěchy,“ komentoval novou situaci poslanec CDU Jürgen Hardt, který za stranu komentuje zahraničněpolitické dění. „Scholz jako vždy zaostává za novým vývojem,“ opřel se do kancléře.

Podle CDU by mělo Německo poskytnout Ukrajině střely Taurus i jako reakci na ruské nasazení severokorejských vojáků. „Zdá se, že se chce Scholz na úkor Ukrajiny prezentovat jako ‚kancléř míru,“ komentoval téma Hardt.

Zelenou by ale německé střely dostaly i od politika z největší vládní strany. Předseda zahraničního výboru Michael Roth ze „Scholzovy“ SPD vyzval k lepší koordinaci spojenecké vojenské pomoci Ukrajině. To, že teď Washington jedná jinak než Berlín, má Roth v konečném důsledku za oslabení Ukrajiny a reputace Německa.

„Naší červenou linií by vždy mělo být mezinárodní právo – a to umožňuje použití zbraní s dlouhým dosahem i proti vojenským cílům na ruském území,“ citoval politika SPD deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Střely Taurus by Ukrajincům poslal i nejmenší koaliční partner FDP. Liberálové dokonce chtějí o věci hlasovat v Bundestagu a sázejí na to, že výzvu společně s hlasy křesťanských demokratů a Zelených prosadí.

Deník Bild však upozorňuje na to, že ani to nemusí zabrat. O dodávkách zbraní totiž nerozhoduje parlament, ale Spolková rada bezpečnosti, jíž předsedá kancléř Scholz.

Na Ukrajinu by se v budoucnu měla dostat alespoň výzbroj přezdívaná „Minitaurus“. Jde o útočné drony řízené umělou inteligencí, kterých Ukrajina nakoupila čtyři tisíce u německé softwarové společnosti Helsing.