Kdyby Rusové pronikli desítky kilometrů do Polska. Vznikne „Tuskova linie“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštního zpravodaje ve Varšavě/

Už nejde „jen“ o ochranu před pašeráctvím a projevy hybridní války, jako je nelegální migrace. Teď se polská hranice s Běloruskem a ruskou Kaliningradskou oblastí připravuje na potenciální vpád nepřítele z východu.

Vzniknout má během čtyř let celé pásmo s infrastrukturou připravenou na obranu při ozbrojeném konfliktu.

V zóně sahající 50 kilometrů do vnitrozemí by měly probíhat první boje, které mají zastavit postup nepřítele. Polské jednotky by se stahovaly s využitím vybudované infrastruktury a čekaly na posily.

„Předpokládá se, že nepřítel může proniknout do tohoto pásma a dostat se až několik desítek kilometrů do vnitrozemí. Právě tenhle terén ale bude připravený k tomu, aby se v něm vedly první boje, než dorazí hlavní vojenské síly a vytvoří pevnou obrannou linii,“ řekl Seznam Zprávám ve Varšavě bezpečnostní expert Mariusz Marszałkowski.

Polsko si podle něj vzalo ponaučení z ruského tažení na Kyjev z února a března 2022. Ruské jednotky tehdy vstoupily na Ukrajinu ze severu z běloruského území a během několika desítek hodin se jim podařilo přiblížit k metropoli o desítky kilometrů.

Tomu chtějí Poláci v případným vojenském konfliktu zabránit. Varšava je totiž od hranic s Běloruskem vzdálená jen asi 150 kilometrů.

Hlavně severní úseky polsko-běloruských hranic sice obklopují husté lesy, mokřady a bažiny, které jsou přirozenou překážkou pro vojenskou techniku, ovšem v pásmu, odkud je cesta na Varšavu nejkratší, takové překážky chybí.

Běloruský Brest a polský Terespol odděluje hraniční řeka Západní Bug, dál na západ směrem na polskou metropoli je ovšem jen nížina, políčka, velmi málo lesů a dálnice A2, která by přesun nepřátelské vojenské techniky urychlila – pokud by se válka vedla konvenčními zbraněmi.

„V tomhle úseku nejsou žádné přírodní překážky. Nepřítel by šel na Varšavu jenom rovně, a kdyby zabral město Siedlce, mohl by pak do Varšavy po dálnici,“ říká analytik Mariusz Marszałkowski.

Scénáři rychlého postupu má zabránit právě „Štít Východ“, který už dostal přezdívku Tuskova linie.

„Nemá to být obdoba Maginotovy linie, nemají to být betonové bunkry a strážní věže ze Siegfriedovy linie ani československé opevnění ze 30. let. Nebude to tenhle typ opevnění, ale inženýrské překážky, které mají postup nepřítele zdržet,“ vysvětluje Marszałkowski, který je šéfredaktorem bezpečnostního serveru Polon.pl.

Polské ministerstvo obrany a generální štáb v pondělí zveřejnily dvě ilustrační vizualizace „Tuskovy linie“. Seznam Zprávy schémata přeložily a překreslily a poté je probraly s Marszałkowským.

První vizualizace znázorňuje terén ve vzdálenosti stovek metrů od hranice.

Zleva je vidět pevná bariéra, která už druhým rokem stojí na polsko-běloruské hranici. Z jedné strany je vyobrazen běloruský červeno-zelený hraniční sloup, z druhé polský, který je bílo-červený.

Hraniční bariéru tvoří téměř šest metrů vysoké ocelové lamely a na vrchu je žiletkový drát. Plot vznikal rychle a za netransparentních okolností. Migraci sice zpomalil, ale nezastavil. Lidé z běloruské strany se pod ním podkopávají, překonávají ho žebříky nebo ocelové lamely křiví a prolézají otvory.

Pohraniční stráž v poslední době informuje o stovkách pokusů překonat plot, při nichž dochází k fyzickým konfliktům. Nedávno migrant hodem oštěpem s připevněným nožem vážně zranil jednoho z pohraničníků.

Kolik lidí bariéru reálně zdolá, není jasné.

Za fyzickým „plotem“ opatření pokračují perimetrem a „integrovanou technickou překážkou“, tedy bariérou ze žiletkového drátu, po celé délce hranice.

„Následuje protitankový příkop, který má být překážkou pro samohybné houfnice a kolová vozidla pěchoty,“ vyjmenovává Mariusz Marszałkowski.

Od příkopu se pak počítá zhruba kilometrové pásmo, v němž se budou nacházet další inženýrské objekty. „Bude tam cesta sloužící k pohybu podél hranice, rozsocháče čili protitankové ježky a palisády na cestách, které se budou moci zasouvat a vysouvat podle potřeby,“ pokračuje novinář.

Na schématu jsou patrná pásma pro minová pole. „Polsko podepsalo Ottawskou úmluvu, která zakazuje používání protipěchotních min. V minovém poli by tak mohly být jen protitankové miny, ale směrové čili ne ty talířové, které známe ze záběrů z Ukrajiny,“ upozorňuje Marszałkowski.

Minová pole plánují na hranicích s Ruskem zřídit i baltské republiky. Zaminovat se ale mají až v případě bezprostředního vážného bezpečnostního ohrožení.

K odstoupení od Ottawské úmluvy nedávno v Polsku vyzval expremiér Mateusz Morawiecki z opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Takový krok by byl v mezinárodním prostředí brán jako kontroverzní.

Za minovými poli jsou na vizualizaci další protitankové zátarasy a pak zákopy, stanoviště pro první ozbrojený odpor a zpomalení protivníka. Dál jsou úkryty pro vojáky i civilisty a naznačené je i využití případných podmínek.

Druhá vizualizace pracuje se vzdáleností 50 kilometrů ve vnitrozemí.

Na schématu je i odvodňovací příkop. To je podle Marszałkowského jedna z nejkontroverznějších věcí: „Zakládání rašelinišť a močálů a zalesňování v příhraniční zóně jsou pozitivní, ale meliorační příkopy jsou sporné. Musí se udržovat, čistit… Druhá věc je vliv na životní prostředí. Odvádění vody bude mít negativní efekty a bude zhoršovat sucho.“

Dále je na druhé vizualizaci vidět „příprava na zničení infrastruktury“ a vytvoření strategické překážky. „Jde o místa, která jsou vybrána z hlediska možného útoku nepřítele jako úzké body. Modelově jde o to, aby byl most přes řeku připravený k vyhození do vzduchu, pokud dojde k válce,“ objasňuje analytik.

Za příklad tohoto opatření dává zkušenost z Jižní Koreje. „Nad silnicí vedoucí terénní průrvou jsou velké betonové bloky, které na první pohled vypadají jako mosty, ale ve skutečnosti jde o objekty, které se mají v případě války vyhodit do povětří, a tím pádem komunikaci cíleně zablokovat,“ vysvětluje dál Marszałkowski.

Nepřítel pak místo musí zdolat nebo obejít, a ztrácí tím drahocenný čas.

Ve vzdálenosti několika kilometrů od hranic se podle polské vizualizace počítá i s novými strážními věžemi vybavenými moderní technologií, která umožní monitorovat radarové signály nebo vést radioelektronický boj.

Dalším bodem jsou kontrolní stanoviště, která budou chránit infrastrukturu hlavně před diverzními skupinami.

Stanoviště má být obehnané technologií Hesco, tedy opevněním z ocelových mříží a odolné pytloviny vyplněné pískem. Takové opevnění se používalo k ochraně vojenských základen v Afghánistánu.

Následují úkryty pro civilisty a také ukryté sklady zbraní a paliva. Součástí jsou i sklady potravin a potřebného materiálu.

Za příhraniční zónou se pak budou formovat jednotky připravené k obraně hlavní frontové linie. U mostů mají být připravena i místa pro stavbu pontonových mostů, pokud by obrana vyhodila konstrukci mostu do vzduchu.

„Takže takhle ten plán vypadá. V téhle zóně se má bojovat,“ uzavírá Mariusz Marszałkowski.

Program „Štít Východ“ oznámila vláda Donalda Tuska s podrobnostmi v pondělí. Změnit se kvůli němu mají zákony a s fyzickou realizací projektu se má začít už letos. Hotovo má být v roce 2028. Náklady se odhadují na deset miliard zlotých, v přepočtu 58 miliard korun, ale pravděpodobně budou vyšší.

Premiér Tusk také ve středu při návštěvě obce Dubicze Cerkiewne u hranic s Běloruskem oznámil, že se už 4. června obnoví „nárazníkové pásmo“ podél hranic. Zónu zákazu vstupu už v roce 2022 vyhlásila u hranic tehdejší vláda strany Právo a spravedlnost kvůli migraci.

Teď se má opatření vrátit. Jde o reakci na zmíněný nedávný útok migranta na polského pohraničníka, po kterém muž skončil ve vážném stavu v nemocnici.

V odůvodnění nového opatření se píše o hloubce zóny 200 metrů ve vnitrozemí, ale podle bělověžského biologa Michala Żmihorského z Polské akademie věd půjde podle seznamu míst v některých místech i o sedm kilometrů široké pásmo.

Debata se rozvířila i kolem opevňování hranic. Například novinářka a spisovatelka Paulina Siegieńová, která bydlí na území Bělověžského pralesa u hranic s Běloruskem, upozornila na nejistotu, ve které se obyvatelé příhraničí náhle ocitli.

„Bude potřeba vyměnit dům za odškodnění a najít si nové místo k života? Anebo se rozloučit s obdělávaným polem a rolnickou prací? Nebo skončit s podnikáním a najít si novou práci?“ napsala na facebooku. Zmiňuje i obavy z vyvlastňování nebo omezení občanských práv.

Biolog Michal Żmihorski zas upozorňuje na dopady na životní prostředí. Přírodovědci proti nabídli vládě odbornou pomoc při plánování opevňování hranice.

Podporu má „Tuskova linie“ od opozice. Lídr strany PiS Jarosław Kaczyński řekl, že pokud bude projekt věcný a nepůjde „jen o politickou propagandu“, jeho strana plán podpoří.