Tusk se mění ve svého úhlavního nepřítele. V „soutěži egoistů“ otáčí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dál v nekonečné polsko-polské politické válce zůstávají úhlavními nepřáteli a neopouštějí své zákopy. Vláda premiéra Donalda Tuska postupně „účtuje“ s érou národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) a prokuratura stíhá řadu jejích předních politiků kvůli podezřením z korupce, tunelování a zneužití pravomocí.

PiS to naopak označuje za represe a politickou likvidaci opozice, mluví o Tuskově diktatuře či režimu a snaží se na tématu mobilizovat své voliče před květnovými prezidentskými volbami.

Ačkoli jsou oba tábory – tábor Donalda Tuska a tábor Jarosława Kaczyńského – stále nesmiřitelnými protivníky, realita vládnutí a mezinárodní turbulence je, překvapivě, politicky sbližují.

Svědčí o tom další Tuskův politický posun, jenž oznámil v úterý během varšavské ekonomické konference Evropské fórum nových idejí. „Polsko, Evropa a celý svět se ocitly v situaci, kdy je nutné hlasitě a zřetelně říct, že vyhrají ti, kteří správně vyvodí důsledky. Éra naivní globalizace končí,“ prohlásil polský premiér a lídr Občanské koalice.

Pokud chce Polsko ekonomicky uspět, musí podle Tuska budovat bezpečný stát a v „soutěži egoistů“ na světových trzích a válečných frontách „nebýt naivním partnerem“.

„Polské firmy nebudou znevýhodněny v konkurenci s mezinárodními giganty. Je čas na obnovení národního hospodářství. Je čas na repolonizaci polské ekonomiky, trhu a kapitálu,“ pokračoval Tusk. Repolonizací myslí posílení polského podílu ve firmách a obecně ekonomice na úkor zahraničního kapitálu.

V té souvislosti si předseda polské vlády vyžádal podrobné zprávy o všech investicích státních či polostátních firem, kterých je v Polsku v porovnání s Českem podstatně více. Namátkou například petrochemický gigant Orlen, který podniká po celé střední Evropě.

Donald Tusk se svým úterním projevem ekonomicky výrazně přiblížil programu strany PiS. Ta zejména kolem roku 2017 hlásila přebírání kontroly státu nad strategickými sektory hospodářství, které v 90. letech prošly privatizací nebo se ocitly v rukou zahraničních investorů.

Premiér avizoval i podporu polským firmám při soutěžení státních investic a také povinnost výběru tuzemských dodavatelů, pokud nabízejí podobné podmínky.

Týkat se to má výstavby první polské jaderné elektrárny, která má stát na břehu Baltského moře v regionu Kašub. Projekt má několikaleté zpoždění. Tusk teď chce, aby šlo 53 miliard zlotých, v přepočtu 308 miliard korun, přímo do polských firem. „Subdodavatelé i hlavní dodavatelé musí být z Polska,“ prohlásil.

Oznámil i záměr, aby stát podporoval obnovu strategických podniků. Jmenovitě jde o firmu Rafako, která do loňska vyráběla zařízení pro energetiku. „Nic nebrání tomu, abychom znovu spustili zbrojní výrobu na místě, kde Rafako kdysi vyrábělo kotle. Už jsme se rozhodli do tohoto místa investovat určité prostředky, abychom ho udrželi,“ řekl Tusk.

Podle deníku Rzeczpospolita jsou reakce na Tuskovu novou politiku pozitivní, ale i opatrné „Po deregulaci je silný důraz na podporu polského byznysu a využití investic k posílení domácích firem velmi dobrým signálem ze strany vlády,“ uvedl profesor Jacek Męcina, poradce zaměstnavatelského svazu Konfederace Lewiatan.

Skeptičtější byl hlavní ekonom Polské rady byznysu Janusz Jankowiak. Tuskovu řeč označil za revoluční obrat k ekonomickému nacionalismu. „Slyšeli jsme oznámení nikoliv evoluce, ale rovnou revoluce směrem k ‚Poland First‘ (Polsko na prvním místě, pozn. red.). Vzbuzuje to otázku: bylo doteď Polsko až na druhém místě?“ cituje ho Rzeczpospolita.

Tuskovy výroky okamžitě rezonovaly na varšavské burze. Její hlavní index WIG sice v úterý od rána rostl, ale po premiérově projevu kolem 10. hodiny začal klesat, i když zůstal mírně v plusu. Podobný vývoj zaznamenal také index největších firem WIG20.

Když Tusk naznačil, že cílem státních podniků nemá být jen zisk, ale i plnění širších strategických úkolů, propadly se i akcie energetických firem.

Znamená to, že se investoři zřejmě zalekli, že polská vláda může začít více „řídit“ podniky podle politických cílů, a nejen maximalizovat zisk.

S tím souvisí i Tuskova zřejmá proměna. Do roku 2014 se projevoval jako ekonomický neoliberál: snižoval daně, omezoval státní výdaje a privatizoval. Po jeho odchodu z polské politiky a nástupu vlád PiS si pak Občanská platforma osvojila některé sociální programy z dílny PiS a začala hovořit o potřebě větších veřejných investic a přerozdělování.

Po návratu do polské politiky v roce 2022 Tusk „odbočil“ více vlevo a přišel s posílením sociálních programů, růstem platů státních zaměstnanců a sliboval investice do zelené energetiky a transformace.

Takový kurz teď polský premiér potvrdil. „Kapitál má národnost, ekonomika má národnost, manažer společnosti řízené či spoluřízené státem má národnost. Naše zájmy mají bílo-červené barvy,“ řekl v úterý s odkazem na barvy polské vlajky.

Opoziční strana PiS reagovala ostrou kritikou. Bývalý premiér Mateusz Morawiecki obvinil Tuska z pokrytectví a rozprodeje státního majetku. „Podívejte se, co ten chlap říká. Kvůli volbám dokáže otočit názor o 180 stupňů. Za jeho vlády se prodávaly akcie polostátních nebo státních firem za 57 miliard zlotých. Kde jsou ty peníze?“ ptal se v úterý Morawiecki na tiskové konferenci.

„Řekl, že má kapitál národnost, takže opět změnil názor, což dělá dost často,“ reagoval ve středu na Tuska exministr obrany Mariusz Błaszczak z PiS, toho času trestně stíhaný kvůli odtajnění obranných plánů země v rámci předvolební kampaně 2023.

A předvolební kampaň Błaszczak připomněl i tentokrát. Polsko totiž za měsíc čeká první kolo prezidentských voleb. Do druhého kola pravděpodobně postoupí kandidát Občanské koalice a primátor Varšavy Rafał Trzaskowski a Karol Nawrocki, kandidát podporovaný stranou PiS.

„Ať začne Tuskův prezidentský kandidát Trzaskowski repolonizaci u firem, které mu podléhají. Ať repolonizuje firmy, které dodávají proud a teplo do varšavských domácností,“ vyzval v rámci kampaně Błaszczak.

Optikou probíhající kampaně se musí posuzovat i vyjádření premiéra Tuska. Jeho vládě jde totiž ve volbách o získání prezidentské pozice zejména kvůli silnému právu veta, kterým hlava státu disponuje.

Pokud by volby vyhrál Nawrocki, znamenalo by to pro snahy Tuskovy vlády zásadní problém. Na velké společenské reformy, které Občanská koalice v roce 2023 slibovala, totiž zatím nedošlo. Zdůvodňuje to tím, že současný konzervativní prezident Andrzej Duda by svým vetem reformy smetl ze stolu.

Strana PiS se naopak pokouší o podobný manévr jako v roce 2015. Tehdy, stejně jako letos, nasadila do prezidentských voleb neznámou tvář. Překvapivý úspěch Andrzeje Dudy nakonec o půl roku později vynesl PiS na osm let k moci.