Článek
Šlo o stručné vyjádření, ale poselství je jasné. Nový polský premiér Donald Tusk ve středu oznámil, že ještě tuhle zimu dojde k zavedení institutu registrovaných partnerství.
„Po konzultacích s lídry stran, které tvoří naši Koalici 15. října, rozhodneme o tom, zda to bude vládní, nebo poslanecký návrh zákona,“ uvedl ve středu na tiskové konferenci lídr Občanské platformy Tusk.
„Ještě tuhle zimu návrh zprocesujeme tak, či tak. Nezávisle na tom, kdo ho předloží,“ dodal bez dalších podrobností premiér. Zavedení možnosti partnerství pro gay a lesbické páry měla Tuskova strana na 46. místě na seznamu 100 předvolebních slibů.
Tuskovu vládní koalici tvoří Občanská koalice, Levice a Třetí cesta, v rámci níž ve vládě zasedá hnutí Polsko 2050 a lidovecká PSL. Dohromady má koalice v Sejmu většinu 248 křesel ze 460.
Jestli parlamentem návrh projde, není jasné. Zřetelný není ani postoj konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy. Pro přehlasování jeho případného veta koalice nemá dostatek hlasů.
Koaliční smlouva zavedení registrovaných partnerství nezmiňuje. V dokumentu z letošního listopadu se postavení LGBT+ lidí, tedy leseb, gayů, bisexuálů, trans lidí a dalších queer osob, týkají jen tři věty. A sice avízo novely trestního zákoníku. Počítá se se zavedením postihů za nenávistné projevy na základě sexuální orientace a genderu.
Boj o polská státní média
Vyhrocený spor o polská státní média pokračuje. Nová vláda Donalda Tuska posílá do likvidace státní média, která jsou dle kabinetu nástrojem propagandy donedávna vládnoucí strany Právo a spravedlnost.
Už před Vánoci polský ministr kultury odvolal šéfy státní televize, rozhlasu a státní tiskové agentury. Poslanci opoziční strany Právo a spravedlnost označují krok za protiprávní.
V programovém dokumentu registrovaná partnerství zřejmě narazila na odpor konzervativní agrární lidové strany PSL, jež má v Sejmu 32 poslanců.
Lidovecký místopředseda parlamentu Piotr Zgorzelski ovšem ve čtvrtek uvedl, že nevylučuje, že někteří lidovci pro návrh zvednou ruku. „Ale jsme také velmi opatrní, protože nevíme, co bude v tomto návrhu zákona,“ doplnil.
„Jak dlouho se o tom ještě dá mluvit?“
Zavedení institutu partnerství podporuje Občanská koalice, Levice i hnutí Polsko 2050.
„Jak dlouho se o tom ještě dá mluvit? Je potřeba to udělat, zákon o registrovaném partnerství už dávno měl být schválený,“ prohlásil k tématu před Vánoci lídr Polska 2050 a předseda Sejmu Szymon Hołownia.
Jak bude úprava částečně narovnávající práva LGBT+ lidí vypadat, zatím není jasné. Přípravu návrhu má na starosti ministryně pro otázky rovnosti Katarzyna Kotula z Levice. „LGBT+ lidé příliš dlouho čekali na rovnost. Startujeme s prací a konzultacemi nad zákonem,“ uvedla ministryně ve středu.
Zejména v posledních letech čelili LGBT+ lidé v Polsku řadě nenávistných projevů ze strany bývalého národně-konzervativního politického vedení země. V obcích a regionech se dokonce přijímaly deklarace o „zónách bez LGBT“.
Usnesení postupně pod hrozbou ztráty peněz z fondů odvolávají sama zastupitelstva, nebo ho ruší soudy. Homofobní politika také v zemi vyvolala širokou odezvu občanské společnosti a v řadě měst, včetně menších, se v létě konají festivaly na podporu rovných práv.
Rozhovor s aktivistkou za práv LGBT+ lidí
Ve čtyřicetitisícovém rodném městě Sanok na konzervativním jihovýchodě země letos uspořádala už druhý pochod za práva LGBT+ lidí aktivistka Wiktoria Aleksandra Barańska. Seznam Zprávy s ní hovořily letos v srpnu:
O tom, že Polsko porušuje právo na respektování soukromého života, když právně neuznává existenci párů stejného pohlaví, rozhodl v polovině prosince Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Se zavedením „nějaké formy registrovaného partnerství“ podle letošního průzkumu agentury Ipsos souhlasí téměř 70 procent Poláků. V zemi také postupně roste podpora pro zavedení sňatků pro všechny páry bez rozdílu.
K takzvanému manželství pro všechny, tedy i pro gay a lesbické páry, se Tusk vyjádřil při podzimní volební kampani.
„Stejnopohlavní manželství se všemi z toho vyplývajícími důsledky a kontroverzemi jsou mnohem obtížnějším projektem a nejsem si jistý, že se v příštím Sejmu najde většina, aby se takový zákon schválil,“ řekl ještě před volbami Tusk.
Plán na transformaci církevního fondu
Kromě toho, že brzy vyrazí do Kyjeva, ve středu premiér avizoval ještě další vládní krok. „Svolali jsme meziresortní tým, který se bude zabývat změnou systému financování církve z veřejných peněz,“ uvedl Tusk.
„Práce budou mít za cíl uzákonit dobrovolný daňový odpočet pro církev. Musí jít o rozhodnutí věřících, ne státu. Pokud osvobodíme církev od veřejných prostředků, bude to k prospěchu církve,“ dodal premiér na adresu katolické církve.
Církevní fond funguje v Polsku od roku 1950, kdy stát převzal církevní majetky. Z fondu se financují především důchodové a zdravotní odvody duchovních. V menší míře se z fondu hradí také údržba a obnova sakrálních a církevních staveb historické hodnoty a podpora charity.
Do fondu má jít v příštím roce ze státního rozpočtu rekordních 257 milionů zlotých, v přepočtu 1,46 miliardy korun.
