Hlavní obsah

Tusk chce „chránit“ velké televize. Okolo mají kroužit Maďaři i Češi

Foto: European Council

Polský premiér Donald Tusk v obležení novinářů. Ve středu avizoval sporný krok, který se týká dvou soukromých televizí.

Rok poté, co vláda Donalda Tuska převzala státní televizi a rozhlas, se na polské mediální scéně k radosti opozice spekulovalo o prodeji soukromé televize TVN. Spekulace utnul premiér: Bez souhlasu vlády se prodávat nebude.

Článek

Na to, že jsou veřejnoprávní média v Polsku politická kořist, je polská veřejnost dlouhodobě zvyklá. Politický vliv usnadňuje jejich financování: koncesionářské poplatky se kvůli řadě výjimek skoro nevybírají a de facto státní média jsou závislá na nepravidelných miliardových příspěvcích z polského rozpočtu.

Na jednotlivých vládách pak záleží, jak výrazně obsah veřejnoprávních médií (zejména Polské televize TVP) ovlivní.

V případě vlád strany Právo a spravedlnost (PiS), které skončily po loňských volbách, byly dopady na obsah televize extrémní také kvůli institucionálně posílené politické kontrole. Ve vysílání TVP se otevřeně stranilo PiS a kontinuálně se očerňovala opozice, což Seznam Zprávy popisovaly opakovaně.

I když se kvalita zpravodajství a hlavně jeho vyváženost od změny vlády výrazně zlepšila, politický „bias“ se nevyhýbá ani „nové“ TVP za Tuskovy éry.

Ukazuje to čerstvý případ sugestivně kladených otázek, při kterých moderátorky připisovaly odpovědnost ministrům PiS za řízení organizované zločinecké skupiny, aniž by ve věci rozhodl jediný soud.

TVN na prodej?

Když byla TVP pod „taktovkou“ strany Jarosława Kaczyńského, dělala jí se svým kritickým zpravodajstvím protiváhu soukromá TVN. Nejsledovanější polskou televizi, pod kterou spadá i vlivný zpravodajský kanál TVN24, vlastní americká společnost Warner Bros. Discovery.

Strana PiS se v minulý letech opakovaně pokoušela proti TVN zakročit. V roce 2021 se dokonce chystal zákon „lex TVN“, který by donutil Američany jakožto neevropské vlastníky televizi prodat.

Po odporu USA i Evropské komise, která varovala před narušováním plurality a svobody médií, a nakonec i vetu prezidenta Andrzeje Dudy, tehdejší vláda od razantních kroků ustoupila.

Pod dvou letech politici PiS přiznali, že cílem „bylo televizi zavřít“.

Rok po nástupu vlády Donalda Tuska, který pro PiS znamenal ztrátu vlivu ve veřejnoprávních médiích, se opakovaně spekuluje o možném prodeji TVN. Informace se objevila už v létě po publikaci listu Financial Times. Britské noviny napsaly, že se společnost Warner Bros. Discovery snaží vyhnout rozpadu prodejem menších aktiv, čemuž má odpovídat právě polská TVN.

Informaci převzala polská média a spekulaci teď oživil novinář serveru Onet Andrzej Stankiewicz. Ve svém podcastu Výjimečný stav řekl, že osud TVN je „téměř zpečetěný“ a že je velmi pravděpodobné, že televizi koupí fond s vazbami na maďarského premiéra Viktora Orbána.

„Transakce je už domluvená. U politiků PiS zavládla velká radost,“ prohlásil spekulativně Stankiewicz. Takový obraz podporují vzkazy politiků PiS, kteří v minulých týdnech v náznacích, ale se zadostiučiněním, psali o prodeji „nepřátelské TVN“.

Maďaři a PPF terčem spekulací

Podle Stankiewicze jsou ve hře dvě varianty. Zájem o TVN má mít údajně maďarský podnikatel a mediální magnát Josef Vida, o čemž už na podzim psalo vícero polských médií.

Vida vlastní a řídí TV2, jednu z největších komerčních televizních stanic v Maďarsku. Zároveň platí za člena širšího okruhu oligarchů blízkých vládnoucí straně Fidesz premiéra Viktora Orbána. Tomu odpovídá i provládní televizní vysílání a jednostranná interpretace událostí.

TV2 získal Vida prostřednictvím složitých transakcí, které zahrnovaly půjčky a vládní podporu. Financování bylo údajně zprostředkováno i bankami kontrolovanými státem nebo osobami loajálními k Fideszu, což odpovídá Orbánovu vzoru centralizace médií a omezování pluralismu.

Až do ruské invaze na Ukrajině přitom platily Kaczyńského strana PiS a Orbánův Fidesz za blízké ideologické spojence.

Druhým zájemcem má být podle nekončících polských spekulací česká skupina PPF, již vlastní Renata Kellnerová s rodinou. PPF pro Seznam Zprávy nechtěla spekulace komentovat, ale pro agenturu Reuters se na podzim vyjádřil její generální ředitel Jiří Šmejc.

Zprávy polských médií popřel. „Zatím jsme neučinili žádný krok, abychom se tímto aktivem zabývali, protože máme v tuto chvíli jiné priority,“ uvedl.

PPF vlastní ve střední Evropě řadu médií včetně české televize Nova nebo slovenské Markízy. Televize vlastní i v Rumunsku, Bulharsku a Slovinsku. V Polsku má PPF podíl ve firmě InPost, která provozuje samoobslužné schránky pro vyzvednutí zboží a logistická centra pro internetové obchody, zejména v západní Evropě.

PPF a Markíza

Kolem slovenské Markízy je poslední rok rušno. Moderátor nejsledovanější politické debaty na Slovensku Michal Kovačič v květnu v živém vysílání Markízy mluvil o „orbanizaci“ médií na Slovensku. Popsal tlaky vedení Markízy na zpravodajství, novináři podle něj od začátku roku registrovali pokusy o cenzuru. O tlacích mluví i další novináři a v televizi kvůli tomu vznikly i odbory.

Vedení Markízy obvinění z cenzury odmítá. Vedení české skupiny PPF, která Markízu vlastní, se za management postavilo. Šéf PPF Jiří Šmejc v minulosti prohlásil, že skupina se v obsahu vysílání nijak přímo neangažuje a spoléhá se na redakční radu, která má garantovat objektivitu zpravodajství.

Podle informací Seznam Zpráv teď o možném prodeji nevědí ani zaměstnanci uvnitř TVN, na silně polarizované polské mediální scéně ale každá spekulace vyvolá pozdvižení. Možný prodej TVN proto v návaznosti na publikaci Onetu probírá třeba bulvár Fakt a řada dalších médií.

Tusk tne do živého, ohání se „Východem“

Spekulace o dění na mediálním trhu ovšem nezůstávají jen na zpravodajských webech.

Ve středu se k nim nečekaně vyjádřil i premiér a lídr Občanské koalice Donald Tusk. Během společné tiskové konference s estonským premiérem Kristenem Michalem oznámil, že soukromé televize TVN a Polsat, kterou vlastní polský miliardář Zygmunt Solorz, zapíše vláda na seznam strategicky důležitých firem. To je má ochránit před „agresivním převzetím nebezpečným z pohledu zájmů polského státu“.

Kabinet tak hází do hypotetického prodeje televizí vidle. „Tohle rozhodnutí znamená, že bez souhlasu polské vlády nebude možné kupovat společnosti, které jsou na strategickém seznamu, tedy společnosti, které podléhají ochraně. Na seznamu jsou už i jiné soukromé společnosti, není to precedens v rámci Evropy,“ uvedl premiér.

Na seznamu strategických firem jsou například energetické závody, výrobci paliva nebo munice. Podle poslance opoziční strany PiS Sebastiana Kalety zákon neumožňuje zápis mediálních společností.

Svůj krok Tusk zdůvodnil děním kolem prezidentských voleb v Rumunsku, kde ústavní soud kvůli údajným zahraničním vlivům do kampaně nařídil opakování celého procesu. Mluvil také o snaze cizích sil ovlivnit prezidentské volby i v Moldavsku.

PiS: konzervují propagandu

„Polsko nebude bezmocné a nebudeme proti takovým akcím bezbranní. (…) Chci potvrdit zvěsti nebo drby o tom, že na Východě je zájemce o možné převzetí médií nebo ovlivňování práce médií v Polsku, a to také v souvislosti s akcí Portal Kombat. Tato záležitost je velmi vážná,“ dodal Tusk.

„Portal Kombat“ je označení pro mezinárodně zacílenou síť ruské propagandy, o které letos v únoru informoval francouzský vládní úřad pro odhalování zahraniční propagandy a fake news (Viginum). Seznam Zprávy se tématu věnovaly zde.

Mluvčí PiS Rafał Bochenek napsal, že Tuskův krok „nemá nic společného s ochranou polských zájmů“. „TVN není ani státní, ani polská. Jediným kritériem je, že je strategickým propagandistickým kanálem Tuskovy strany. Cíl je jediný: zakonzervovat protipolskou propagandu,“ tvrdí Bochenek na síti X.

Doporučované