Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Od začátku ruského vpádu na Ukrajinu se profilovala jako zastánkyně pevného kurzu vůči Moskvě. Otevřeně podporovala dodávky zbraní Ukrajině, včetně těžké techniky, a trvala na dodržování lidských práv a mezinárodního práva. Řeč je o končící německé ministryni zahraniční Annaleně Baerbockové ze strany Zelených.
Politička se kvůli svému postoji víckrát dostala do rozporu se sociálnědemokratickým kancléřem Olafem Scholzem. Ten byl zdrženlivější a opakovaně čelil kritice za příliš váhavý přístup, který dokonce dostal přezdívku „scholzování“.
Napětí mezi šéfkou diplomacie a šéfem vlády se projevilo například v otázce stíhaček pro Ukrajinu nebo dlouhém rozhodování o tancích Leopard – Baerbocková se k těmto tématům vyjadřovala dříve a ostřeji než kancléř.
S kým povládne Merz?
Podle nové povolební koalice křesťanských demokratů z CDU/CSU a sociálních demokratů z SPD má diplomacie a kancléřství mluvit jedním hlasem. Zahraniční politika má být v rýsující se vládě Friedricha Merze koordinovanější. Ostatně rozhodující slovo v ní má tradičně právě kancléř.
I kvůli tomu se teď po středečním představení koaliční smlouvy řeší personální otázky. Jmenný seznam ministrů má totiž zaznít až v samém závěru jednání o nové spolkové vládě – SPD chce jména oznámit až v květnu po jejich vnitrostranickém schválení.
Pro postoj vůči Rusku a Ukrajině a také pro řešení sporů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem je kromě kancléřství a ministerstva zahraničí důležité i ministerstvo obrany. Diplomacie podle koaliční smlouvy připadne křesťanským demokratům, obrana pak SPD.
Ve svém křesle tak pravděpodobně zůstane současný ministr obrany Boris Pistorius. O nejpopulárnějším německém politikovi současnosti se spekulovalo i jako o možném šéfovi diplomacie – pravděpodobnější ale je, že zůstane v dosavadní funkci. Ta bude navíc díky úpravě rozpočtové brzdy a navýšení výdajů na zbrojení mnohem silnější než dosud.
Končící německý ministr obrany Boris Pistorius.
Pistorius za svého úřadování usiloval o posílení Bundeswehru a silnou vojenskou podporu Ukrajiny. Loni v dubnu přirovnal ruského diktátora Vladimira Putina k Adolfu Hitlerovi a vyzval Evropu k přípravě na válku s Ruskem. Společně s ministryní Baerbockovou také usiloval o posílení evropského pilíře NATO.
V zásadních otázkách ohledně války na Ukrajině a přístupu k Rusku tak Pistorius snadno najde shodu s Friedrichem Merzem. Lídr CDU podporuje Ukrajinu důsledně od začátku ruského vpádu v únoru 2022 a vyslovil se mimo jiné i pro to, aby země poskytla Kyjevu rakety Taurus. Při své návštěvě ukrajinské metropole loni v prosinci ujišťoval, že v případě zvolení navýší vojenskou podporu Ukrajině.
První ministr zahraničí z CDU za půl století?
Duo Merze a Pistoriuse by mohl jako nový šéf diplomacie doplnit Johann Wadephul. Šlo by o prvního křesťanského demokrata na ministerstvu zahraničí od roku 1966.
Wadephul platí za Merzova blízkého spolupracovníka a také častého kritika přílišné opatrnosti německé zahraniční politiky v postojích k autoritářským režimům. K dodání těžkých zbraní Ukrajině vyzval už krátce po ruské invazi.
Politik CDU Johann Wadephul.
Zasazuje se také o užší bezpečnostní spolupráci v Evropě. Už před pěti lety navrhl, aby se francouzské jaderné zbraně staly součástí společné evropské obrany – tedy aby nad nimi neměla kontrolu jen Francie, ale aby chránily celý kontinent v rámci společné evropské bezpečnostní politiky.
Ve vyjednávání o koalici s SPD vedl Wadephul za CDU právě skupinu zabývající se zahraničními věcmi, obranou, rozvojovou spoluprací a lidskými právy.
Vůči putinovskému Rusku zastává Wadephul podobně jako Merz tvrdý postoj. Odmítá výzvy ke zmírnění sankcí proti Rusku, a to i ty přicházející z vlastní strany.
Letos v lednu kritizoval veřejnost a některé německé politiky za podceňování hrozby, kterou Rusko představuje pro Evropu. Zdůraznil, že mnoho lidí, včetně těch ve východním Německu, si neuvědomuje nebezpečí, které Putinův režim představuje pro evropské hodnoty a bezpečnost.
„Mnoho lidí si nechce připustit, že Putin na nás útočí už od dávna. Rusko nás testuje v různých oblastech – a na to se musíme lépe připravit. Příští spolková vláda na to musí připravit obyvatele, aniž by je přitom vyděsila. Německo bude v bezpečí tehdy, když bude silné. A musíme více investovat do naší bezpečnosti,“ řekl Wadephul letos v únoru.
Proti Wadephulově nominaci hovoří jeho relativní neznámost mezi veřejností a také to, že nikdy vládní úřad nevedl. Letos v únoru se dostal do titulků médií kvůli tomu, že se stal obětí ruských komiků, kteří se po telefonu vydávali za pracovníky prezidentské kanceláře Volodymyra Zelenského.
Ve hře je podle německých médií i další jméno a sice Armina Lascheta, bývalého předsedy CDU a zemského expremiéra Severního Porýní-Vestfálska. Laschet v roce 2021 prohrál parlamentní volby a z vysoké politiky se stáhl.
Lachet v otázkách zahraniční politiky platí za pragmatika. V minulosti kritizoval porušování mezinárodního práva – například ruskou okupaci Krymu – avšak zdůrazňoval, že komunikační kanály s Ruskem musí zůstat otevřené. Podporoval také projekt severomořského plynovodu Nord Stream 2 mezi Ruskem a Německem.
Své zahraničněpolitické postoje teď Laschet vyjadřuje jen velmi obecně. Proti jeho angažmá ve vládě mluví to, že ministerských kandidátů z Porýní je příliš.
