Článek
Tahle trojice se zná za všechny ty roky v politice už velmi dobře. Stálice Viktor Orbán a navrátivší se „bumerangy“ Donald Tusk a Robert Fico v úterý dorazili do Prahy na summit Visegrádské skupiny (V4), který jako premiér předsedající země svolal Petr Fiala z ODS.
Pro Tuska, Orbána i Fica to může být déjà vu, protože už se v tomhle formátu viděli třeba v roce 2013. Jen český premiér se od té doby změnil. Zvraty, které se velmi výrazně podepsaly na celé V4, ale zažila i slovenská a polská politika.
Z očí do očí
Heslo „Přijde den, kdy bude ve Varšavě Budapešť“, které během své vlády razil polský konzervativec Jarosław Kaczyński, rázně utnul ruský vpád na Ukrajinu a postoj Maďarska. Definitivně ho loni na podzim pohřbily polské parlamentní volby, které vrátily do funkce Tuska.
A polský premiér se netají tím, že v Praze dá od plic najevo svůj názor vůči Orbánovi a vzhledem ke kontextu i Ficovi.
„Na setkání Visegrádské skupiny mu to řeknu z očí do očí. V NATO a Evropské unii nemůže být prostor pro jakékoli pochybnosti ohledně rusko-ukrajinské války. (…) Tady není místo na kompromis, na žádnou nejednoznačnost,“ řekl v pondělí ve Varšavě jmenovitě na Orbánovu adresu.
Pouhý den před summitem také prohlásil, že pražská schůzka ukáže, zda má Visegrád vůbec další smysl. Naznačil, že některé představitele států V4 nepovažuje za demokraty.
Resuscitace výmarského trojúhelníku
Důkazem otočky polské politiky byly nedávné návštěvy Tuska v Paříži a v Berlíně, které symbolicky uskutečnil během jednoho dne. Polský premiér při nich akcentoval hlavně společný zájem na bezpečnosti.
Podobnou rétorikou vůči Orbánovi Tusk nabere další body u domácího publika. Zároveň jde v jeho případě o dlouhodobou pozici. Maďarského premiéra v posledních letech opakovaně ostře kritizoval a pouštěl se do něj i kvůli stavu právního státu v zemi.
Proruská rétorika Fica
Hlavně ke svému domácímu publiku promlouval v posledních dnech i slovenský premiér a lídr strany Směr Robert Fico. I když jsou jeho postoje známé, servilitou vůči Kremlu tentokrát dokázal zaskočit.
Fico se nedávno, na rozdíl od Orbána, sice vydal alespoň kilometr za slovenské hranice na jednání do ukrajinského Užhorodu, v relativizaci ruské agrese ovšem Orbánovi zdatně sekunduje.
Slovenský premiér mimo jiné lživě prohlásil, že válka na Ukrajině začala už v roce 2014 „řáděním ukrajinských neonacistů“. Ve vícero jasně proruských výrocích zpochybňoval politiku Kyjeva a mluvil o potřebě udržovat dobré vztahy s Ruskem. Zastával se i Vladimira Putina a hovořil o jeho „falešném démonizování“.
Donald Tusk v reakci na slovenského premiéra řekl, že Ficova slova těsně před summitem V4 vyslechl „s úžasem“. Velkou pozornost vyvolaly výroky na Ukrajině a také v Česku, kde zazněly i výzvy ke zrušení vrcholné visegrádské schůzky.
Visegrád v troskách?
Sám premiér Fiala v pondělí řekl, že Ficovy výroky budou mít na pražský summit vliv.
„Není moje největší radost setkávat se s kolegy, s nimiž v řadě věcí a klíčových věcech nesouhlasím. Ale musíme diskutovat, někdo to dělat musí. Nejjednodušší by bylo se nebavit, ale pak by mohla být veškerá pomoc EU (Ukrajině, pozn. red.) zablokovaná,“ řekl na adresu premiérů Slovenska a Maďarska.
„Budu to říkat Ficovi i do očí. Jsme sousední země a musíme vést dialog. Pokud jde o samotný formát V4, ukáže se, jestli jsme schopni se dohodnout, nebo jestli se formát přežil,“ dodal pak premiér Fiala.
Fialova reakce potvrzuje, že ve Visegrádské skupině dál existují dva bloky, které se po volbách v Polsku a na Slovensku přeskupily: Tusk s Fialou a Orbán s Ficem.
Tusk v Praze
Donald Tusk zamířil poprvé od návratu do premiérské funkce do Prahy. V úterý ráno má v plánu schůzku s premiérem Petrem Fialou. Česko je přitom od výměny polské vlády na okraji zájmu Varšavy. Ta má totiž větší ambice.
Maďarský premiér Orbán, který je doma poprvé za dlouhou dobu oslabený kauzou ohledně milostí v pedofilní kauze, v pondělí v projevu v parlamentu označil konflikt na Ukrajině za „strašnou válku“.
Podobně jako Fico zopakoval, že konflikt nemá vojenské řešení. „V den výročí války znovu vyzývám k okamžitému příměří a mírovým rozhovorům,“ pronesl.
Jako o testu pro V4 mluví o pražském summitu analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavlína Janebová.
„Od summitu nemám žádná velká očekávání, na druhou stranu to bude poprvé od startu ruské invaze, co se premiéři takhle sejdou. Vnímám to jako ověření toho, v jaké kondici Visegrád je,“ řekla Seznam Zprávám.
Janebová připomíná, že na svolání summitu V4 už na podzim naléhala Ficova vláda. Česko se bránilo s argumentem, že vyčkává na zformování nové polské vlády.
Úterní akce prý byla podmíněna souhlasem Maďarska s dalším sankčním balíčkem EU namířeným proti Putinovu režimu. A Budapešť jen den před summitem V4 schválila vstup Švédska do NATO, k čemuž opakovaně – a nakonec i docela nevybíravě – vyzýval Orbána Tusk.
A co v současnosti visegrádskou čtyřku vlastně spojuje? „Dá se mluvit například o jaderné energetice, kterou podporují a prosazují všechny čtyři státy,“ podotýká Pavlína Janebová z AMO.
Otázkou pak podle ní je, jak se vyvine debata o institucionální reformě EU. „Ani jeden ze států V4 není úplně příznivcem velkého prohlubování integrace,“ dodává.
Podle avíza Strakovy akademie budou premiéři V4 v Praze jednat zejména o energetické bezpečnosti, strategické agendě EU a předcházení nelegální migraci.
S přispěním Terezy Šídlové.
