Článek
Při nedávných zemských volbách v Sasku dostaly strany německé vládnoucí trojkoalice dohromady pouhých 13 procent hlasů, v Durynsku to bylo dokonce jen deset.
V Braniborsku si „semaforová koalice“, která vládne v Berlíně od konce roku 2021, vedla lépe, avšak její výsledek bezmála 36 procent funguje jen v součtu.
Bez sociálních demokratů, jejichž voliče mobilizovala postava populárního zemského premiéra Dietmara Woidkeho, by Zelení a liberální FDP nepřekročili pět procent.
I když východní Německo nepatří k baštám obou stran, výsledky v zemských volbách vedly v obou ke stranické krizi – u Zelených dokonce největší za posledních 44 let jejich existence.
Straně s ekologickým a sociálním programem se nedaří zaujmout mladou generaci voličů, kteří vnímají politiku strany za zákazovou a „ekologicky autoritářskou“.
| Výsledky vládních stran v zemských volbách | |||
|---|---|---|---|
| Durynsko | Sasko | Braniborsko | |
| SPD | 6,1 % | 7,3 % | 30,9 % |
| Zelení | 3,2 % | 5,1 % | 4,1 % |
| FDP | 1,1 % | 0,9 % | 0,8 % |
| Zemské volby se konaly v září 2024. | |||
Před restartem
Zeleným se nejprve letos v červnu nevedlo ve volbách do Evropského parlamentu, zářijové výsledky z východního Německa a vlna podpory populistických a radikálních stran a nízké volební preference strany pak vyústily v rezignaci dosavadního vedení.
„Dospěli jsme k názoru, že je potřeba restart,“ zdůvodnil odchod Omid Nouripour. S ním se poroučela i spolupředsedkyně Ricarda Langová, která neuspěla se záměrem prezentovat Zelené jako sociální stranu. Podle Langové se nenávist k Zeleným stala „národním sportem“.
Oba uvedli, že politika Zelených v oblasti ochrany klimatu a „umírněná reforma migrační politiky“ u voličů nerezonují.
Nové vedení si bude volit strana v listopadu. Šanci na zvolení má podle serveru Deutsche Welle tajemnice z ministerstva hospodářství Franziska Brantnerová, která platí za blízkou spolupracovníci spolkového ministra hospodářství Roberta Habecka.
Právě Habeck, který prosazuje středový politický směr, chce být v parlamentních volbách stranickým volebním lídrem a kandidátem na kancléře.
Der Spiegel ovšem připomíná, že i ministr má máslo na hlavě kvůli neúspěchu zákona o vytápění, který měl po ruské agresi na Ukrajinu zmírnit závislost na zemním plynu, ale dosud nebyl schválen.
Kromě Brantnerové je favoritem na spolupředsedu Zelených i Felix Banaszak. Politik z levicového stranického křídla podporuje přezbrojení armády i další vojenskou pomoc napadené Ukrajině.
Od image strany, která přestala vnímat problémy Němců, se chce partaj posunout k té, jež je řeší.
„Jestliže lídr opozice teatrálně popisuje problémy a kancléř se jim klidně diví, je třeba, aby je také někdo řešil. To je prostor pro nás, Zelené,“ řekl Banaszak novinám Funke Mediengruppe. Zároveň nevylučuje možnost vládní koalice s konzervativní CDU, která je nyní v opozici.
Parlamentní volby sice čekají Německo až příští rok na podzim, kvůli nepopularitě vlády se ale čím dál častěji mluví o možném rozpadu koalice a předčasných volbách.
Katastrofa liberálů
O předčasných volbách se po debaklu ve východoněmeckých zemských volbách opakovaně zmiňují koaliční liberálové z FDP.
Ačkoli pro ně trojí hlasování v Durynsku, Sasku i Braniborsku skončilo katastrofou, vedení na rozdíl od Zelených nerezignovalo, a to ani na úrovni zmíněných spolkových zemí.
Stranický šéf Christian Lindner, který je ve vládě Olafa Scholze ministrem financí, nemá ani vyzyvatele. Předsedu poslaneckého klubu v Bundestagu Christiana Dürra má deník Bild za nevýrazného, místopředsedu Wolfganga Kubického zas za veterána na konci kariéry a pár mladých talentů za politiky loajální předsedovi.
Zároveň Kubicki i Lindner začali hned po volbách v Braniborsku „pouštět balonky“ o možném rozpadu koalice FDP, SPD a Zelených na spolkové úrovni.
„Stabilita je pro Německo nesmírně důležitá, ale v určitém okamžiku může být součástí problému i samotná vláda,“ zní nejnovější (a trochu záhadné) vyjádření Christiana Lindnera.
„Vláda si musí vždy klást otázku, zda odpovídá požadavkům doby,“ řekl v podcastu Table.Briefings.
Důvod k rezignaci nevidí a stranu chce vést jako lídr ve volbách v roce 2025. Špatné výsledky strany ve volbách i v průzkumech nepřikládá selhání FDP, ale vládní koalici. Právě pád Scholzovy vlády přitom nevyloučil.
Podle Lindnera strana v trojkoalici funguje jako „blokátor“ a zároveň čelí výtkám od voličů, že asistuje při prosazování příliš „rudozelené“ politiky.
O možném odchodu FDP z vlády se hovořilo už letos na jaře. Jako možný termín se teď skloňují Vánoce, ovšem pravý záměr liberálů se z jejich veřejných prohlášení vyčíst nedá.
