Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Zdražování proudu znamená obrovský růst nákladů a k tomu i ten další růst cen,“ stěžuje si Polka Marta Wawrzyczková, majitelka kosmetického salonu v jihopolském městečku Javoří.
Propustit už musela jednu zaměstnankyni a bojí se, že pracovní místa bude muset rušit dál. „Místo toho, aby se firma rozvíjela, stagnuje,“ tlumočila Wawrzyczková serveru Business Insider svou rezignaci.
Od září jí elektřina pro salon zdražila o 50 procent a měsíčně teď platí 1 200 zlotých, v přepočtu 6 220 korun.
Problémy se zdražováním cen energií se stejně jako v Česku týkají i v Polsku podnikatelů, domácností, ale také samospráv. Podle Svazu polských měst zaplatí obce v roce 2023 za elektřinu celkem o 30 miliard zlotých víc než letos, v přepočtu o 155 miliard korun.
Ulice bez světel lamp
Některá města kvůli drahému proudu už teď vypínají na noc pouliční osvětlení. Svícení omezilo například padesátitisícové Krosno v Podkarpatském vojvodství. Lampy tam už týden nesvítí v době od půlnoci do čtyř do rána.
Pokud by město svítilo jako dosud, místo 900 tisíc zlotých by muselo zaplatit téměř tři miliony, tedy 15,5 milionu korun. O vypínání světel úřad předem informoval policii i hasiče.
Kde šetří Němci?
V Německu se začátkem září začala platit série úsporných opatření, kterou přijala vláda kancléře Olafa Scholze. Omezení spotřeby elektřiny a zejména zemního plynu na vytápění má zemi ulehčit zvládnutí energetické krize. Opatření popsal redaktor Tomáš Pergler.
Ještě o krok dál jde městečko Świeradów-Zdrój u českých hranic. Kvůli úsporám úplně vypne 500 z 1 200 lamp, ruší také dotační programy na přípojky ke kanalizaci, školní autobus a v zimě místo sedmi pluhů vyjedou jen čtyři.
Na filmové škole v Lodži se zas kvůli cenám elektřiny přesune lednová výuka až na červen. Škola si od toho slibuje úspory až ve stovkách tisíc zlotých.
Problém pro MHD
Zátěží se teď stávají pro polská města i tramvaje, trolejbusy a elektrobusy, upozorňuje deník Rzeczpospolita. Kvůli vysokým cenám elektřiny se takový typ dopravy městům výrazně prodraží.
Problémy má například půlmilionová západopolská Poznaň. Z výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro městský dopravní podnik vyplývá, že by město mělo příští rok za elektřinu pro MHD zaplatit více než čtyřnásobek. V přepočtu jde o 717 milionů korun navíc.
„Sazby navrhované uchazečem (o zakázku) jsou dramaticky vysoké a podle našeho názoru spekulativní,“ citoval deník poznaňského primátora Jacka Jaśkowiaka.
Kaczyński: topte vším
„Teď je potřeba topit vším, samozřejmě kromě pneumatik a podobných věcí, protože takové věci se u nás též dějí. Ne škodlivými věcmi. Prostě Polsko se musí zahřát,“ prohlásil nedávno šéf vládnoucí strany Jarosław Kaczyński. Ujišťoval přitom, že uhlí pro domácnosti bude dostatek.
Výběrové řízení budou opakovat i v Lublinu. Už vybraný dodavatel elektřiny totiž od smlouvy odstoupil.
I když je na tom Polsko s přístupem k plynu lépe než Česko, i jeho se zdražování suroviny dotklo výrazně. Podle odborného dopravního serveru TransInfo se tak krize v MHD týká i autobusů na plyn.
„Dochází k absurdním situacím, kdy je jejich nasazování ve městech omezené na minimum a místo nich se na trasy posílají stará vozidla s dieselovými motory,“ uvedl šéfredaktor serveru Aleksander Kierecki.
Vláda zmrazí cenu elektřiny
Šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński v týdnu avizoval plán na zmražení cen elektrické energie. Týkat se má příštího roku a domácností s nižší spotřebou.
„Podnikli jsme kroky k tomu, aby proud pro každou rodinu, pro každou domácnost byl za současnou cenu až do 2 000 kilowatthodin,“ prohlásil Kaczyński.
Plán pak upřesnil premiér Mateusz Morawiecki. Zmražení cen elektřiny pro domácnosti a podpora podniků v energeticky náročných odvětvích vyjdou státní kasu na více než 30 miliard zlotých (155 miliard korun).
Jím ohlášený „solidární štít“ počítá mimo jiné s tím, že mají od října budovy veřejné správy snížit spotřebu energií o 10 procent. Stejně šetřit mají i domácnosti, k čemuž je má motivovat podmíněná desetiprocentní sleva.
Miliony kotlů na uhlí
Kromě cen elektřiny se současná vláda potýká už měsíce s nedostatkem uhlí. Tím přitom v Polsku topí téměř čtyři miliony domácností. Nedostatek uhlí způsobilo polské embargo na dovoz suroviny z Ruska, následný růst cen a zároveň vysoká poptávka. Vláda se snaží zajistit dostatek uhlí dopravou po moři, mj. z Jižní Ameriky.
Už v létě kabinet prosadil pro domácnosti plošný příspěvek 3 000 zlotých na nákup uhlí, v přepočtu 15,5 tisíce korun. Povolené je teď topit i uhlím nižší kvality nebo smíchaným s uhelným prachem, lidé mohou v lesích sbírat a odvážet si klestí a některé regiony prodlužují termíny na výměnu nevyhovujících starých kotlů na tuhá paliva.
Miliony takových kotlů, nejčastěji v rodinných domech, jsou v Polsku hlavní příčinou znečištění ovzduší. Smog, který byl v zemi v mrazivých dnech v posledních letech nejednou nejhorší na světě, se tak dost pravděpodobně ještě zhorší.
V duchu výroku, který nedávno pronesl Kaczyński (Topte vším, co hoří – kromě pneumatik), se podle polských médií nese i uvažování úřadů.
Plán na vytěžení hlušiny
Ministerstvo státního majetku teď zvažuje plán na získání dalšího milionu tun uhlí. Chce ho získat z hald u uhelných dolů. Podle deníku Rzeczpospolita plánuje ministerstvo míchat zbytky uhlí z vytěžené hlušiny s uhlím lepší kvality.
Likvidace hald se má finančně vyplatit lépe než dovážení uhlí ze zahraničí, které s sebou nese i logistickou zátěž pro polské přístavy.
Komentář deníku Rzeczpospolita ale upozorňuje, že jsou haldy tikajícími ekologickými bombami, při jejichž narušení hrozí požáry, kontaminace vod mimo jiné těžkými kovy a také další výrazné znečištění ovzduší.
