Telegram jako náborová síť ruské rozvědky. Sabotéry verbují za kryptoměnu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Odhalili jsme, jak Rusové v Evropě verbují lidi pro teroristické a diverzní akce, napsal v týdnu liberální polský server Oko.press.

Dva jeho informátoři aktivně komunikovali s ruskými náboráři, kteří se zajímali o informace o vojenské infrastruktuře, přesunech vojsk a materiálu.

Za velké sabotážní akce nabízeli až 10 tisíc dolarů, objasňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy autorka textu Anna Mierzyńska.

Podle novinářky se ruská strategie změnila. „Posunuli se směrem k armádním objektům, a to je dost podstatná změna,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

„Ukazuje se, že jim už nejde o zastrašování civilního obyvatelstva formou požárů, ale o skutečný vliv na průběh války prostřednictvím narušení přepravy nebo ničení vojenského materiálu ve skladech.“

Píšete, že jste jako první odhalili proces, jak Rusko v našem regionu verbuje diverzanty a sabotéry. Jak se k té náborové skupině dostali? Můžete popsat, jak jste postupovali?

Nebudu vám popisovat celý proces, protože takové věci nezveřejňuji. Nicméně my jsme se k té skupině nedostali, to naši informátoři, kteří našli ve velké chatovací skupině sítě Telegram pozvánku adresovanou občanům západních států. Šlo o pozvánku ke kontaktu s kanálem verbířů.

Naši informátoři pak začali na Telegramu dvě konverzace.

Takže Telegram je základnou pro tyhle aktivity Rusů? Umožňuje jim zůstat v anonymitě, pokud to dobře chápu.

Ano, umožňuje anonymitu. Přihlášení se do této platformy vyžaduje registraci telefonního čísla, což je jediný údaj, který je třeba uvést. Pak už je tam možné fungovat i pod jinou identitou, než je vaše jméno a příjmení.

Navíc se správci platformy nezabývají kontrolou toho, jestli obsah sítě neporušuje pravidla, což dělá například Facebook nebo YouTube, které mají své podmínky užívání. Na Telegramu to tak nefunguje, proto se tam šíří dezinformace a také ji používají opoziční skupiny, třeba z Běloruska, a zároveň i východní tajné služby z Ruska a Běloruska.

Je tam spoustu kanálů šířících ruskou a běloruskou propagandu. No a ruská propaganda dostala nápad, že bude prostřednictvím Telegramu verbovat lidi, kteří hledají přivýdělek. Rusové za diverzní a teroristické akce na Západě platí.

Píšete, že ty telegramové skupiny byly spojené s Vagnerovou skupinou. Šlo o krytí?

Prezentují se jako vagnerovci, ačkoli z informací, které shromáždily západní tajné služby, vyplývá, že se za ně jen vydávají. Nejpravděpodobněji je to kvůli tomu, že komunikační kanály vagnerovců po smrti jejich velitele Jevgenije Prigožina a rozpuštění celé skupiny převzal Kreml.

No a jak to funguje? Jak probíhala komunikace? Píšete, že nejdřív šlo o větší telegramovou skupinu a pak došlo k soukromému chatu. Je to tak?

V tom velkém telegramovém kanále se objevila výzva, pozvánka ke kontaktu. A pak v rámci té verbovací skupiny došlo k chatu „jeden na jednoho“, respektive předpokládáme, že na druhé straně konverzace byl jeden člověk.

V prvním případě se ta osoba doptávala našeho polského informátora na osobní údaje, ale taky na jeho názor na válku na Ukrajině a roli NATO v konfliktu. Ptala se také na jeho zájmy, předchozí práci a důvod kontaktu.

Takže pokus o verifikaci zájemce?

Ano, takový pokus o základní ověření, po kterém se konverzace stočila k tomu, co ten zájemce může pro Rusko udělat. Z ruské strany byl výrazný zájem o všechno spojené s armádou a výzbrojí, tedy o transporty zbrojního materiálu přes Polsko na Ukrajinu, pohyby polských vojsk, armádní sklady a všechno s tím spojené. Velmi stáli o takovéto informace, za které byli i ochotni zaplatit.

Při konverzaci druhého informátora byli Rusové méně opatrní a méně si ho prověřovali. Neptali se ani na světonázor. Rychle se to stočilo k tomu, že mají zájem o velké akce ve stylu podpálení objektů kritické infrastruktury, tedy například skladů vojenského materiálu, ale i míst spojených s transportem armádní výzbroje. Všechna taková místa je zajímala.

Takže to psali takhle otevřeně?

Ano. Zároveň ujišťovali, že je to bezpečné prostředí, že je ta konverzace na zabezpečeném serveru, takže je možné psát cokoli. Také se pokoušeli vytáhnout z našeho informátora informace. Oni z jejich strany nepodstupují riziko, zůstávají v anonymitě.

Co za to nabízejí?

Peníze. Za z jejich perspektivy velkou akci nabízeli 10 tisíc dolarů v kryptoměně. Ale napsali, že kdyby byla kryptoměna problém, jde to i jinak.

Koho hledají? Mladé muže, nebo obecně kohokoli, kdo má o takovou akci zájem?

Obecně všechny, kdo projeví zájem. Nemají nějaké limity, co se mládí nebo stáří týče. Ten, kdo jim má co nabídnout, toho akceptují a přijmou.

Je důležité podotknout, že ten, kdo na to přistoupí, čelí velkému riziku, protože páchá zločin. Pokud něco takového udělá, jde o sabotáž nebo terorismus směřující vůči státu. Může tím navíc ohrozit na zdraví nebo životě i jiné lidi. Ruští objednavatelé přitom žádné riziko ani odpovědnost nenesou.

V Polsku letos budil pozornost velký počet požárů, řešilo se to i na politické úrovni, dokonce i premiér Donald Tusk mluvil o ruských stopách ohledně požáru varšavského obchodního centra. Ví se teď o ruských sabotážích něco víc?

S jistotou víme to, že došlo k zadržení několika lidí kvůli pokusu o žhářství. Ukázalo se, že se toho dopouštěli nejen v Polsku, ale i v Litvě a Estonsku. A tito lidé během výslechu uvedli, že je ruská rozvědka k takovým akcím verbovala právě na síti Telegram.

Vy jste i popsala, že se změnila strategie ruských verbířů. Jak?

Z toho, co se ví od lidí, kteří jsou zadržení, a z informací tajných služeb víme, že dřív se Rusové zajímali o podpalování nebo obecně o páchání škod na veřejných místech. Například šlo o nákupní centrum nebo továrnu na výrobu barev.

V Česku to byl pokus o zapálení zaparkovaných autobusů MHD.

Ano, o tento typ akcí šlo. Nebyly to objekty spojené s armádou ani s kritickou, strategickou infrastrukturou, tedy objekty klíčové pro případ ozbrojeného konfliktu. Z konverzací našich informátorů s verbíři ale vyplývá, že teď se Rusové zajímají právě o kritickou infrastrukturu a vojenské objekty, zejména o sklady zbraní a vojenského materiálu.

Posunuli se tedy směrem k armádním objektům, a to je dost podstatná změna. Ukazuje se, že jim už nejde o zastrašování civilního obyvatelstva formou požárů atd., ale o skutečný vliv na průběh války prostřednictvím narušení přepravy nebo ničení vojenského materiálu ve skladech.