Článek
Prezidentskými ambicemi se netajil už dlouho. Otázkám na kandidaturu se ani příliš nevyhýbal. Vždy ji ale podmiňoval tím, že stávající slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se nebude ucházet o druhý mandát.
V červnu se mu tím pádem uvolnila cesta. S oznámením kandidatury do Grasalkovičova paláce ale Ivan Korčok otálel až na konec srpna, tedy na dobu, kdy se na Slovensku plně rozbíhá ostrá kampaň před zářijovými parlamentními volbami. I proto zatím nechce rozjíždět vlastní kampaň.
„Mám na to chuť“
„Chci pomoct této zemi, mám na to chuť. Není mi jedno, jakým směrem se tato země v posledním období vydala,“ oznámil ve středu někdejší ministr zahraničí v přenosu z Banské Bystrice, který vysílal na svém facebooku.
„Ten moment, kdy můžeš své zemi pomoct, je právě teď,“ dodal odhodlaně dlouholetý diplomat, který je už několik měsíců považovaný za jednoho z možných favoritů voleb.
V projevu se vymezil například vůči politikům, kteří zpochybňují pomoc Ukrajině a tvrdí, že „válka tam přišla ze Západu“. Zřejmě tak narážel například na expremiéra Roberta Fica a jeho stranu Směr.
Fico a národovectví
Razie v tajné službě, zahraničněpolitické směřování země i vypjaté výroky o převratu. Slovenské politické strany si před zářijovými volbami pomalu „vykolíkovávají“, s kým po volbách ano a s kým ne.
Ivan Korčok zasedal ve vládách Igora Matoviče a Eduarda Hegera za liberální stranu Svoboda a Solidarita (SaS). V prezidentských volbách plánovaných na příští jaro ale bude kandidovat jako občanský kandidát. Potřebuje proto sesbírat podpisy 15 tisíc slovenských voličů.
Od SaS dostal Korčok letos na jaře i nabídku stát se lídrem v předčasných parlamentních volbách, které se budou konat na konci září. Návrh ale odmítl s tím, že se chce věnovat podpoře mladých lidí při jejich zapojení do veřejného života a jejich účasti ve volbách.
„Zároveň budu maximálně napomáhat tomu, aby si Slovensko udrželo své zahraničněpolitické směřování, které je ve prospěch občanů naší země,“ doplnil v polovině dubna.
Obavy z odklonu od liberální demokracie
Právě zahraniční politika, geopolitika a směřování Slovenska jsou pro Korčoka zásadní témata. Sám veřejně mluví o obavě, že po zářijových parlamentních volbách může Slovensku hrozit konfrontace s evropskými institucemi.
V červnu v bratislavské debatě „Hrozí Slovensku po volbách izolace?“ řekl, že má obavy i ze změny slovenského postoje k Ukrajině a chápání role ve Visegrádské skupině. „Odkloníme se od toho, co nazývám liberální demokracií. Uvidíme tu poměry podobné Maďarsku,“ citoval ho konzervativní web Štandard.
Politický profil Ivana Korčoka je podobný jako Zuzany Čaputové nebo Andreje Kisky. Přesto je tam jeden zásadní rozdíl. Zatímco ti byli relativně neznámí, a hlavně bez zkušeností z exekutivy, Korčok má za sebou přes 30 let dlouhou kariéru v diplomacii.
Pracoval s Mečiarem, Dzurindou, Ficem i Pellegrinim
Od roku 1992 působil na Slovensku i v zahraničí, například jako zástupce slovenské mise při NATO v letech 1999 až 2001. Podílel se také na jednáních o vstupu Slovenska do Aliance v roce 2004. Později byl velvyslancem v Německu, stálým představitelem Slovenska při EU, a nakonec velvyslancem v USA.
Kdo bude slovenským premiérem?
Dlouhodobé rozdíly byly těsné, nicméně aktuální rozestup mezi favority už je viditelný. Sázky i průzkumy ukazují, že šance na sestavení slovenské vlády mají Fico (Směr), Šimečka (Progresivní Slovensko) a Pellegrini (Hlas).
Ve Washingtonu byl i v době, kdy po parlamentních volbách v únoru 2020 vznikala koaliční vláda Igora Matoviče. Tehdy začínala první covidová pandemická vlna, a Korčoka v USA „uvěznilo“ omezení v letecké dopravě a ministrem se stal až o pár týdnů později.
Korčok přitom není dlouhodobě spjatý s žádnou politickou stranou. Před ministerskou nominací za SaS působil v diplomatických funkcích nebo státních úřadech za vlád Vladimíra Mečiara, Mikuláše Dzurindy i Roberta Fica a Petra Pellegriniho.
Za to ho expremiér Fico kritizoval a nazval ho „žoldákem“. Korčok ovšem míní, že nesloužil žádné ze stran, nýbrž Slovensku. V ministerské funkci skončil loni v září po odchodu SaS z vládní koalice po vleklé vládní krizi.
Korčok může pravděpodobně počítat s podporou liberálních stran SaS a Progresivního Slovenska. Za dobrého kandidáta ho označil také předseda parlamentu Boris Kollár z hnutí Jsme rodina.
Nemůže však počítat s podporou Ficovy strany Směr a ani Hlasu Petra Pellegriniho. O Pellegrinim se navíc spekuluje jako o možném prezidentském kandidátovi. Sám politik tvrdí, že takové ambice nemá, a že se soustředí na podzimní parlamentní volby. V souvislosti s Hlasem se skloňuje i jméno bývalého dlouholetého velvyslance v Česku a levicového politika Petra Weisse.
Výsledky volby poslanců budou velmi důležité i pro prezidentské kandidáty. Nová hlava státu se má volit zřejmě v březnu, kdy už Slovensko pravděpodobně bude mít novou vládu.
Pokud v ní bude Robert Fico nebo krajní pravice, může to v prezidentských volbách mobilizovat liberály podobně jako v roce 2018. A platí to i naopak v situaci, pokud Fico znovu skončí v opozici.
I s ohledem na nepředvídatelnost výsledků parlamentních voleb a malý počet potvrzených uchazečů o post hlavy státu je potřeba brát výsledky prezidentských průzkumů s rezervou.
V průzkumu agentury Ipsos pro Denník N zveřejněném na začátku srpna obsadil Korčok třetí příčku. Pevně rozhodnuto odevzdat mu svůj hlas v něm bylo 11 procent respondentů. Před ním se umístili jen expremiéři Fico a Pellegrini s 13, respektive 12 procenty.
Kromě podobných zisků měli všichni tři také podobný potenciál oslovit další voliče. Pellegriniho zvažovalo dalších 25 procent dotázaných, Fica a Korčoka 20 procent.
