„Vyhlazovací ideologie Hamásu funguje i v Německu.“ Židé v Berlíně mají strach

Pro Němce je to velmi traumatizující událost z éry nacismu. Hořící synagogy, Davidovy hvězdy na poničených obchodech a zabíjení židovských spoluobčanů během Křišťálové noci v listopadu 1938 dodnes vnímají jako zahanbující selhání, které už se nesmí ani v náznaku opakovat.

Když se proto v Německu v posledních dnech na demonstracích a sociálních sítích rozmohly antisemitské výhrůžky, na několika dveřích se objevily namalované židovské hvězdy a vyšla zpráva o nočním pokusu o podpálení střežené synagogy v centru Berlína, vyvolalo to celkem rozruch.

Protižidovské a protiizraelské útoky se ve Spolkové republice stávaly i v minulosti, nynější vlna emocí, vzedmutá po vraždění palestinských teroristů v Izraeli a odvetném bombardování Pásma Gazy však tyto projevy doslova hromadně rozdmýchává.

Zástupci židovské komunity v Německu upozorňují hlavně na spojitost s výzvami palestinských radikálů.

„Ze slov se stávají skutky. Vyhlazovací ideologie Hamásu proti všemu židovskému funguje i v Německu. ‚Den hněvu‘ není jen fráze. Právě psychický teror má za následek konkrétní útoky,“ napsala Ústřední rada židů v Německu v reakci na útok na synagogu na berlínské Brunnenstrasse. Připomněla, že v budově kromě synagogy sídlí také židovská školka nebo náboženská škola.

Berlínská senátorka pro vnitro Iris Sprangerová zdůraznila, že pokus o zapálení synagogy a přilehlého komunitního centra se nepodařil díky tomu, že policie začala už předtím budovu 24 hodin denně střežit a zabránila tak maskovaným útočníkům, aby se více přiblížili. Takzvané molotovovy koktejly dopadly jenom na chodník vedle budovy.

Lidi z dotčené židovské komunity Kahal Adass Jisroel to ale jen utvrdilo, že je na místě zvýšená opatrnost. Muži si proto zakrývají jarmulky na temeni ještě další pokrývkou hlavy a děti ze židovské školy raději nechodí ve školních uniformách. Když v pátek procházeli městem členové komunity v černých kloboucích a kaftanech, chránili je policisté.

„Tak úzkostlivě, tak ohrožení jsme se ještě nikdy necítili,“ vylíčil pro deník Berliner Morgenpost rabín Shlomo Afanasev, který s rodinou bydlí nedaleko židovského centra. Mnoho školáků podle něj židovští rodiče nechali doma. „Vlastním dětem říkám, že jsou lidé, kteří nás nemají rádi,“ dodal rabín.

Nahlas zauvažoval o tom, jestli k útoku na synagogu přispěl úterní raketový úder na nemocnici v Gaze, který si podle Hamásu vyžádal stovky obětí. Podle Izraele šlo o střelu teroristické formace Islámský džihád. Každopádně před takovými spontánními akcemi, jako je házení zápalných lahví, se dá sotva ubránit, podotkl rezignovaně Afanasev.

Noční útok na berlínskou synagogu ve středu odsoudila řada německých politiků. Na místo se dostavil berlínský starosta Kai Wegner. Prohlásil, že šlo o útok „na nás všechny“ a že židé jsou pro Berlín „štěstím“. Ujistil také, že úřady ještě zvýší bezpečnostní opatření.

Přímo během návštěvy starosty Wegnera v synagoze pak přítomní novináři zaznamenali, jak se z kolem jedoucího auta ozvalo skandování „Free Palestine“ (Svobodu Palestině). Tentýž den se také udál incident, při němž policie zadržela muže, který ke komunitnímu centru přijel na elektrické koloběžce a se snažil vběhnout k budově. Při zatýkání se vzpíral a vykřikoval protiizraelská hesla.

Podle některých zástupců židovské komunity je proto nejvyšší čas, aby německé úřady přešly více od slov k činům.

„Pokud celé roky říkáme, že naším úkolem je chránit židovské životy v Německu, tak nejpozději nyní nastal moment, kdy to musíme udělat ze všech sil,“ uvedl zmocněnec spolkové vlády pro boj s antisemitismem Felix Klein.