Knockout soupeře těsně před volbami. Tak daleko Kaczyński ještě nezašel

„Černý den pro Polsko,“ píše na své titulní straně polský list Gazeta Wyborcza. Připomíná tak první stranu, se kterou vyšel těsně před parlamentními volbami v roce 2015, jež odstartovaly v Polsku novou politickou éru: moci se ujala stávající garnitura.

Noviny mají blízko k polské opozici a během vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) to zdaleka není poprvé, kdy „bijí na poplach“. Teď je ovšem varování oprávněnější než kdy dřív.

Vláda strany PiS už si během téměř osmi let u moci podmanila státní média, nakoupila stovky soukromých, pokusila se dobýt soudnictví a rozbořit dělbu moci, zřejmě odposlouchávala prokurátory i opozici.

Tentokrát tábor Jarosława Kaczyńského prolamuje další tabu a tím podle svých kritiků a mezinárodních reakcí ohrožuje samotnou férovost parlamentních voleb. Nový zákon přezdívaný podle expremiéra a opozičního lídra „lex Tusk“ odpálil v zemi pět měsíců před volbami politickou bombu.

Vysvětlujeme, proč si aktuální dění v Polsku zaslouží bedlivou pozornost a proč je podle opozice ohrožením demokracie ve „východním stylu“.

Polsko čekají v říjnu parlamentní volby, ve kterých usiluje vládnoucí strana PiS o svou třetí výhru v řadě. Podle aktuálních průzkumů by teď zvítězila, ale ve sněmovně by už neměla většinu. Spoléhat by se nejspíš musela na krajně pravicovou Konfederaci.

V této situaci teď konzervativní tábor prosadil zákon, kterým se zřizuje „Komise pro zkoumání ruských vlivů na vnitřní bezpečnost Polské republiky v letech 2007–2022“.

Nejde o „standardní parlamentní komisi“, ale o zcela nový zvláštní politický orgán, jehož členy vyberou poslanci. Předsedu devítičlenné komise pak jmenuje premiér.

Kontroverzní jsou hlavně pravomoci komise. Ta může zkoumat činnost politiků, státních úředníků i vyššího managementu státních firem, ale i lékařů, právníků a novinářů.

A může přijímat i „nápravné prostředky“. Jde například o až desetiletý zákaz výkonu funkce, ve které se nakládá s veřejnými prostředky, nebo zákaz přístupu k tajným informacím.

Všechno se děje pod oficiálním štítkem boje proti vlivům putinovského Kremlu. Šéf PiS Kaczyński už loni avizoval, že má vzniknout speciální vyšetřovací komise, která má prozkoumat ruský vliv v polské politice mezi lety 2007 až 2022.

Postihne tak dobu vlády Občanské platformy v letech 2007 až 2015 a „měla“ by se zabývat i érou vlády PiS od konce roku 2015. Slovo „měla“ je v uvozovkách, protože vládnoucí konzervativci se nijak netají tím, že cílem komise je hlavně postih expremiéra a současného lídra opoziční Občanské platformy Donalda Tuska.

Tusk s Kaczyńským jsou na polské politické scéně hlavní rivalové už déle než 20 let. Po leteckém neštěstí u Smolenska, při kterém zemřelo Kaczyńského dvojče Lech, se politická nevraživost mezi neoliberály a konzervativci přesunula i do nenávisti na osobní úrovni. Kaczyński a jeho tábor ze smrti bratra viní právě Tuska.

A Tusk je dlouhodobě vyobrazovaný jako „nepřítel Polska“ i ve státních médiích, které PiS ovládá. Vyobrazovaný je hlavně jako „agent Berlína“, který jedná proti polským zájmům.

Komise má vyšetřit i politika agrární strany PSL Waldemar Pawlaka, jenž byl v letech 2007 až 2012 ministrem hospodářství.

Podle politiků PiS jde hlavně o roli Tuska a jeho vlády v době oteplování vztahů s Moskvou kolem roku 2009. Tehdy Tuskova vláda s Ruskem, ve kterém byl Vladimir Putin premiérem, vyjednávala o nové smlouvě o dodávkách plynu až do roku 2037.

Smlouvu nakonec stopla Evropská komise a Polsko odebíralo ruský plyn jen do loňského roku.

Vyšetřovat se mají zřejmě i mezinárodní smlouvy s Ruskem a také vyšetřování leteckého neštěstí u Smolenska z roku 2010.

Své první závěry má komise zveřejnit už 17. září, symbolicky v den výročí napadení Polska Sovětským svazem v roce 1939. Vyšetřování tak musí být bleskurychlé (nejspíš potrvá jen dva měsíce) a v médiích se už objevily zprávy, že se strana PiS připravuje na „obžalobu“ Tuska celý poslední rok a pátrá v archivech.

Volba členů komise má proběhnout nejspíš v polovině června. Opozice avizovala, že bude volbu bojkotovat a že komisi neuznává.

Členové komise jsou také dopředu chráněni před případným stíháním za svou činnost v novém orgánu.

Donald Tusk je hlavní opoziční tváří a svou stranu velmi pravděpodobně povede do říjnových parlamentních voleb.

Pokud by komise využila svých pravomocí a Tuska za údajnou „proruskou politiku“ postihla desetiletým zákazem výkonu funkce spojené s nakládáním s veřejnými prostředky, týkalo by se to i výkonu poslance, senátora, ministra či premiéra.

Podle expertů, které oslovil deník Rzeczpospolita (Rz), panuje kolem výkladů zákona řada nejasností. „Celá ta komise odporuje ústavě, protože v Polsku je soudnictví spravováno soudy a tohle není soud,“ uvedla například profesorka univerzity SWPS Teresa Gardocká.

„Rozhodnutí komise ovlivní podobu voleb, protože politici, kteří vedou kampaň, prohlašují, že premiérem nebo ministrem bude nějaký člověk – a jednání komise to může znemožnit,“ domnívá se pak profesor práva Paweł Chmielnicki.

Servítky si nebere ani Marcin Włodarski z právní kanceláře LSW. „Tenhle krok je bezprecedentní a připomíná bolševický revoluční zápal, vytváření právních norem s takovou motivací je nepřijatelné,“ citoval ho list Rz.

Podle ustanovení zákona se proti rozhodnutí zřejmě nelze odvolat a je účinné okamžitě. Politici PiS ovšem tvrdí, že rozhodnutí je soudně napadnutelné. Soudní proces ovšem potrvá minimálně tři až šest měsíců a politik, který by čelil postihu, by se před volbami osvobození nedočkal.

I kdyby nakonec trest pro Tuska nezazněl, vládnoucím konzervativcům během léta a krátce před volbami přijde vhod i „pouhé“ předvolávání Tuska a dalších opoziční politiků. Propaganda státních médií je bude moci vykreslovat jako zrádce. Soukromá média, jež jsou k vládě kritická, pak budou polarizaci stupňovat z druhé strany.

Jisté je to, že ve vyhrocené předvolební atmosféře komise jen těžko dojde k závěru, jenž by některá se stran nezpochybňovala.

Otázky navíc panují i kolem ústavnosti komise. Ostatně to naznačuje už to, že prezident Andrzej Duda spojený s vládním táborem sice zákon podepsal, ovšem zároveň ho poslal k posouzení ústavnímu soudu (tomu dominují nominanti strany PiS).

Skupina 17 bývalých soudců polského ústavního soudu označila zřízení nové komise za „bizarní čin inspirovaný bezprávím totalitárních režimů“. Podle signatářů otevřeného dopisu jde o další destrukci právního státu, která začala na podzim 2015 po výhře PiS.

V pátek Duda oznámil, že předloží Sejmu novelu zákona, která by jeho nejspornější části měla doplnit nebo odstranit. Norma by tak podle prezidentových představ měla obsahovat možnost odvolání k soudu i klauzuli zakazující členství v komisi poslancům a senátorům.

Zmizet by měla i pasáž o zákazech politické činnosti, závěrem vyšetřování by tak mohlo být jen konstatování, že daná osoba „není zárukou, že bude náležitě vykonávat veřejný úřad“.

Mobilizuje své příznivce a volá po ochraně demokracie. Nahrává jí i to, že na sobotu 4. června má Občanská platforma už dlouho plánovaný pochod ve Varšavě.

Poté, co prezident Duda v pondělí zákon o komisi podepsal, se k Platformě přidávají i další opoziční politici, a opozice tak pět měsíců před volbami působí nejvíc jednotně za poslední dobu.

Na akci ve Varšavě se očekává přes 100 tisíc lidí. Opozici a Tuskovi může nový zákon paradoxně pomoci ve vyvolávání image „disidenta“ a politika, který čelí Kaczyńského represím.

Podle reakcí strana tak silnou negativní odezvu společnosti neočekávala. I když bylo jasné, že bude téma politiku dál polarizovat, Kaczyńského tábor zřejmě neodhadl, že ve velkém mobilizuje své odpůrce a „věnuje“ jim v kampani opět téma obrany demokracie.

O marketingové bezradnosti PiS svědčí i kontroverzní klip, který strana zveřejnila ve středu. Jde o záběry nacistického koncentračního tábora Auschwitz u dnešní polské Osvětimi. „Opravdu tam chceš být?“ ptá se strana s odkazem na opoziční pochod.

Citlivé téma tábora Auschwitz využila strana PiS po výroku novináře a opozičního aktivisty Tomasze Lise, který na twitteru napsal, že se „pro Dudu a Kaczora (Kaczyńského) najde komora“. Lis za to sklidil kritiku a sám se pak omlouval a vysvětloval, že neměl na mysli plynovou komoru, ale vězeňskou celu, jíž se vězeňském argotu přezdívá „komora“.

Stranu PiS za využití tématu koncentračního tábora v kampani ostře zkritizovalo Muzeum Auschwitz a odsoudil ho i prezident Duda. Ostré reakce si vysloužilo video i od uživatelů sociálních sítí.

Politici PiS spot hájí a na obranu nové komise vytáhli i přední tváře strany.

„Když Donald Tusk na uzavřených schůzkách s novináři jisté televize říká, co s námi udělá po případném vítězství ve volbách, to je v pořádku? A když chce demokraticky zvolená parlamentní většina položit několik důležitých otázek, je to útok na demokracii?“ uvedl například premiér Mateusz Morawiecki.

Šéf PiS Jarosław Kaczyński v sobotu řekl, že mnoho z tvrzení opozice je „imaginárních“.

„Hrozby související s ruským vlivem v Polsku nejsou smyšlené, což musí být konečně vyšetřeno a ukázáno veřejnosti, aby Poláci věděli, jak to doopravdy bylo a co nás ohrožuje a že proti některým jevům prostě musíme tvrdě bojovat. Polsko se musí bránit proti všem druhům hrozeb a tento krok je součástí této obrany,“ argumentuje politik.

Rychle a ostře. Nedlouho poté, co prezident Duda zákon o komisi podepsal, vydalo stanovisko americké ministerstvo zahraničních věcí.

„Vláda USA je znepokojena schválením nového zákona, který by mohl být zneužit k zasahování do svobodných a spravedlivých voleb v Polsku,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva spravedlnosti Matthew Miller.

Dodal, že takový zákon „by mohl být použit k zablokování kandidatury opozičních politiků bez řádného procesu“.

Ve čtvrtek polský ministr zahraničí Zbigniew Rau na twitteru napsal, že se šéfem americké diplomacie o věci hovořil při setkání v Norsku. Podrobnosti ale nesdělil.

Reagovala už také Evropská unie a debatu o tématu rychle na středeční večer zorganizoval Evropský parlament. Komisař pro spravedlnost Didier Reynders uvedl, že zákon by mohl „připravit občany a jednotlivce o jejich právo být zvolen do veřejné funkce, veřejného úřadu“. Dodal, že zvlášť ho zneklidňuje, že „to bude možné učinit úředním rozhodnutím bez jakéhokoli soudního přezkumu“.