Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
/Od našeho zvláštního zpravodaje na Slovensku/
„Já jsem ho podporovala, volila jsem ho za poslance. Ale říkala jsem si, že když mě zklame, tak už nikdy volit nejdu. No a zklamal mě, už se rok nekoukám ani na televizní noviny,“ svěřuje se mi seniorka Darina.
„Těmi svými výroky a celkově vším. Nepatří tam, do té velké politiky,“ vyčítá poslanci Rudolfu Huliakovi. Ten je zároveň starostou vesnice Očová na slovenském Podpolaní nedaleko Zvolena.
Příliš výrazný politik
Díky Huliakovi je Očová poslední rok jednou z nejznámějších slovenských vesnic. Právě v Očové se s paní Darinou bavím. Stojíme před místním konzumem, hned vedle hospody čtvrté cenové, jak ji sama popisuje.
Darina se zrovna baví se sousedkami Katarínou a Jarmilou. Ani jedna nechce uvést příjmení. Trojice řešila nejnovější společenské dění v obci, ale nakonec se celkem ochotně českým novinářem nechá vyrušit.
„Média toho hodně překroutí,“ obsahuje starostu Huliaka jedna ze tří seniorek Katarína. K překroucení prý došlo v kauze Huliakových hulvátských slov na adresu opoziční poslankyně Lucie Plavákové. Tu nedávno označil za suku čili čubu, v homofobním kontextu pak dodal, že ji „nepovažuje za ženu“. „On to nemyslel přímo na ni, na internetu to pak bylo jinak. Nevíme, kde je pravda,“ tvrdí navzdory jasnému Huliakovu výroku paní Katarína.
Starousedlík Ondrej zas o Huliakovi mluví jako o „příliš výrazném“ politikovi. „Měl by se chovat míň okatě. Ulpívá tady na nás stigma, ale my Očované přeci velkou politiku neovlivníme,“ říká před zdejším řemeslným dvorem. Život v obci si jinak chválí.
Rudolf Huliak je kromě starostování v Očové i poslancem a předsedou malé politické strany Národní koalice/Nezávislí kandidáti.
Myslivec, který i v Bratislavě nejčastěji tematicky nosí zelené sako, se loni dostal do parlamentu na kandidátce Slovenské národní strany (SNS). Často bývá řazen ke krajní pravici.
Proč patří Huliak ke krajní pravici?
Slovenský politolog a odborník na extrémní pravici Tomáš Nociar řadí Huliaka a jeho stranu ke krajní pravici. Podle Nociara má krajní pravice typicky dva ideologické rysy.
Prvním je nativismus. „Je to přesvědčení, že obyvatelstvo, které je na domácím území považované za domácí, čelí ohrožení ze strany cizích nebo cizorodých elementů,“ napsal Nociar redakci. To se projevuje logikou, kterou shrnuje heslo „my jsme tu doma“.
Deník Sme politika nedávno popsal nekompromisně: „Kromě sympatií k popíračům holocaustu, obdivovatelům Vladimira Putina, nenávisti k USA, migrantům a sexuálním menšinám, je jeho hlavní myšlenkou v politice zejména boj za lov medvědů.“
„Ale v té Bratislavě…“
Excentrický politik se nijak netají svým radikálním národovectvím, xenofobií, homofobií a šířením konspiračních teorií. V politice začínal po boku odsouzeného propagátora fašismu Mariana Kotleby a jeho LSNS.
Ve vesnici, kterou vede, je to ale jen jedna část jeho obrazu.
„Máme s ním dobrou zkušenost. Probíhalo tady draní peří, on tehdy přišel a dalo se s ním mluvit,“ tvrdí obyvatelka Očové Darina. „Jako člověk je normální, ale v té Bratislavě, to se tedy chová jinak,“ navazuje na ni seniorka Jarmila. „Od té doby, co je poslanec, jsem ho tu ale pořádně nepotkala. Asi je víc tam než doma,“ dodává.
Ve „velké politice“ na sebe Rudolf Huliak od loňských voleb pravidelně upozorňuje výroky, které lze s laskavostí a mírností v hodnocení označit za neotřelé.
Mluvil například o teorii, že atmosféra Země vybuchne, pokud se v ní zvýší podíl kyslíku, pak vydechoval cigaretový kouř do skleněné nádoby s rostlinou a tím prý dokazoval neškodnost oxidu uhličitého. Hájil i prospěšnost pití alkoholu na mysliveckých honech a pouštěl se do teorií o sexu, které byly čistě homofobní.
Konspiroval o pandemii covidu-19 jako o celosvětovém spiknutí, staví na slovanské vzájemnosti, což v praxi znamená adoraci Ruska. Rudolf Huliak dokonce prohlásil, že slovenská vláda by se měla jet do Moskvy omluvit za to, že Slovensko podpořilo ukrajinskou obranu.
Prostor pro Rudolfa Huliaka
Redakce kontaktovala Rudolfa Huliaka a jeho sekretariát s žádostí opakovaně. Během tří týdnů se ale termín nepodařilo domluvit a další žádosti Seznam Zpráv zůstaly navzdory příslibům bez odpovědi.
Naposledy o Vánocích na sebe v souvislosti s cestou premiéra Roberta Fica do Kremlu upozornil návrhem, aby se „jeho“ Očová stala místem mírového summitu mezi Ruskem a Ukrajinou. Výhodou má být její poloha, prostory i velikost kvůli zabezpečení perimetru.
„Oběma delegacím nabízím čerstvé maso na guláš, a pokud dá ministerstvo výjimku, tak i víte jaké,“ napsal Huliak s narážkou na medvědí maso. O vtip podle poslance nejde.
Ty jsi zrádce, ty alkoholik
Za rok od voleb se Rudolf Huliak stihl rozkmotřit se svým dřívějším spojencem, předsedou SNS Andrejem Dankem. Ten byl ještě letos v srpnu v Očové u starosty Huliaka slavit své narozeniny.
Jenže od podzimu je vše jinak. Huliak v říjnu prásknul dveřmi a se dvěma svými poslaneckými kolegy z Národní koalice vystoupili z klubu SNS. A vztahy s Dankem jsou na bodu mrazu.
Danko dokonce Huliaka nazval „zrádcem a hulvátem“ a člověkem, který „si vedle něj už v životě nesedne“. Huliak zase nedávno o Dankovi prohlásil, že má problém s alkoholem, a to i v práci. „Měl by méně flirtovat s alkoholem, možná mu ta jedna buňka, co mu tam zůstala, nebo respektive to, co mu drží uši dohromady, mohlo něco napovídat,“ řekl.
V jádru problému, který nakonec eskaloval v otevřenou přestřelku, zřejmě stály Huliakovy ministerské aspirace i požadavek na symbolické přejmenování klubu SNS tak, aby zohledňoval i jeho stranu Národní koalice. Danko odmítl. Huliak o něm posléze prohlásil, že ho „zradilo ego“.
Podle politologa Tomáše Nociara jsou za rozchodem nenaplněné osobní ambice. „Jiné platformy v rámci kandidátky SNS, tedy Martina Šimkovičová, Tomáš Taraba a Štefan Kuffa se synem Filipem, získaly posty na ministerstvech. V případě Huliakovy Národní koalice k tomu ale nedošlo,“ uvedl expert.
Vydírací potenciál
Jenže právě trio poslanců přezdívané „huliakovci“ je po odchodu z SNS kvůli parlamentní matematice důležitým jazýčkem na vahách.
Vládní koalice Roberta Fica má totiž jen těsnou většinu 76 hlasů ze 150 a ne všichni poslanci jsou vždy přítomní, případně jednotlivci v některých případech s koalicí nehlasují. Výtky k víceru zákonům měl například poslanec Hlasu Samuel Migaľ. Některé body programu se nedaří projednat.
Huliakovci jsou tudíž pro Fica potenciální „polštář“ a znamenají tři hlasy navíc. „Navzdory tomu, že je Národní koalice marginální strana bez politického výtlaku, je dnes v důsledku povolebního rozložení sil v parlamentu a relativně křehké vládní většině relevantní politická strana,“ popisuje politolog Tomáš Nociar.
I když byla trojice ještě donedávna součástí koalice, teď už s Ficovým táborem automaticky nehlasuje. Tři poslanci sice podpořili státní rozpočet na příští rok, ale u ostatních hlasování nejsou přítomni v sále nebo se nepřihlašují do poslaneckého systému. To koalici komplikuje schvalování zákonů a vyřizování opozičních snah o odvolávání ministrů.
Huliakovci nehlasovali ani pro novelu, kterou chce vláda „vyřešit“ krizi ve zdravotnictví. Lékařům, kteří podali protestní výpovědi, hrozí koalice „nucenými pracemi“. Podle huliakovců je to překročení „červené čáry“.
Svého vydíracího potenciálu si je Huliak dobře vědomý. Výměnou za stabilní podporu koalice přitom chce po premiérovi závazky v písemném memorandu.
O politické ceně tří hlasů dokonce Huliak opakovaně jednal s Ficem a požadoval rezort životního prostředí. Ministerstvo měl původně vést, ale tehdejší prezidentka Zuzana Čaputová ho odmítla jmenovat. Někdo, kdo popírá klimatické změny a vědecké poznatky a hrozí ekologům násilím, podle ní nemohl stanout v čele rezortu.
Místo Huliaka ministerstvo řídí Tomáš Taraba z další krajně pravicové strany Život – Národní strana. I ta, stejně jako Huliakova Národní koalice, uspěla ve volbách 2023 na kandidátce Dankovy SNS.
Téma: medvěd hnědý
Tarabu teď Huliak ostře kritizuje například za to, že „nezatočil“ dostatečně s medvědy. „Drahý ministře, moc dobře víš, jak tohle celé vzniklo,“ začal Huliak ve své měkké očovské slovenštině odpověď na výroky Taraby, že jde huliakovcům jen o „politické fleky“.
„Vzniklo to kvůli tvé nezvládnuté otázce medvěda hnědého, dvou smrtelných úrazech a devatenácti napadením. Přemnoženého medvěda jsi nevyřešil ani zákonem o civilní ochraně,“ vytknul Huliak ministrovi. „Totálně jste v téhle otázce zkrachovali,“ dodal.
Právě odstřel medvědů hnědých je jedním z Huliakových hlavních politických témat. Politik dlouhodobě propaguje odstřel „problémových“ medvědů. Na jaře osobně u Očové zastřelil dvouletou medvědici, povolení tehdy bylo vydané na odstřel tří jedinců.
V Očovej starosta Rudolf Huliak spolu so zásahovým tímom eliminoval cca 2 ročnú medvedicu, ktorá sa pohybovala v blízkosti rodinných domov. Povolenia na elimnáciu majú ešte tri.
Posted by Katarína Kováčiková TV JOJ on Saturday, May 11, 2024
Na tématu medvědů se s Huliakem shodují i obyvatelé Očové, se kterými Seznam Zprávy v prosinci mluvily. „Medvědi by se měli pochytat a zavést do Bratislavy. Uvidíme, co by na to tam říkali,“ říká před samoobsluhou k problému s šelmami paní Jarmila.
Medvědi na Slovensku
Odhady počtu medvědů na Slovensku se liší. Podle čísel studie českých univerzit, které loni v červenci zveřejnila slovenská Státní ochrana přírody, žilo na Slovensku mezi 1012 až 1275 medvědy hnědými. Slovenské státní Národní lesnické centrum ale loni ve vlastní analýze píše o 2500 až 3200 medvědech.
Letos jich je každopádně zhruba o 150 míň. „Pokud se nemýlím, 98 jich bylo ulovených. Z těch bylo 36 uloveno loveckými subjekty, zbytek ulovil zásahový tým pro medvěda hnědého. A u 50 jedinců jde buď o přirozené ztráty, nebo ztráty způsobené vozidly a podobně,“ prohlásil podle STVR viceprezident Slovenské myslivecké komory Alojz Kaššák.
„Minulý rok, nebo v předchozích letech, byli v průměru odstraněni tři medvědi. Letos asi sto, takže to asi je fungující spolupráce,“ komentoval čísla ministr životního prostředí Tomáš Taraba (za SNS).
Podle ekologa a bývalého koordinátora Zásahového týmu pro medvěda hnědého Mariána Hletka to znamená úbytek populace o zhruba 14 procent.
Medvědi jsou v obci evidentně téma. Na obecních vývěsních tabulích jsou plakáty s čísly na Zásahový tým pro medvěda hnědého, na jednom z plotů pak plakát s fotkou medvěda a nic netušících dětí a na bráně u tribuny fotbalového hřiště je varování „Pozor medvěd!“. Prý ho tam i nedávno viděli.
„Chodí až do vesnice, nahoru na pilu. Bydlí tam synův kamarád a jednou večer si myslel, že vidí velkého psa, ale byl to medvěd. Nic se mu nestalo, ale medvědů je opravdu hodně. V tomhle se starostou souhlasím,“ říká k medvědí otázce Jarmila.
Šelem se bojí i dvě čtyřicátnice, které organizovaly v řemeslném dvoře adventní jarmark. „Medvědi sem do obce chodí, je to problém. Možná i to lidi podnítilo k jeho podpoře, protože on je myslivec a vyzná se v tom. Tohle téma tu opravdu řešíme, jsme tu jako v rezervaci, nemůžeme se pohnout nikam do okolí, protože medvědi jsou všude. Reálně se bojíme o naše děti,“ říká jedna z nich. Jméno si uvést nepřejí, za to mluví o výsměchu lidí z velkých měst. „Je jich ale opravdu strašně moc,“ dodávají k medvědům.
A i když si Huliaka na celostátní úrovni neidealizují a prý vnímají, jaký je typ člověka, jeho starostování chválí. Líbí se jim hlavně jeho podpora komunitního života. „Jakoukoli akci si vymyslíme, tak ji podporují,“ říkají ženy. „Chce, aby tahle komunita prosperovala, aby to fungovalo, lidé se sdružovali a vycházeli se sebou,“ doplňují.
Podle politologa Tomáše Nociara se Huliakova příslušnost ke krajní pravici a zároveň dobře hodnocený výkon na radnici nevylučují. „Do širšího povědomí se ale Rudolf Huliak rozhodně více dostal prostřednictvím svého působení na sociálních sítích než díky svému působení v lokální politice,“ uvedl expert na politický radikalismus.
„Myslím, že ho víc řeší celé Slovensko než my. Všude o Očovanech říkají, že jsme huliakovci a Huliakovo. Vadí nám, že nás takhle škatulkují,“ dodávají svorně organizátorky jarmarku.