Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Bože můj, je to konečně za námi. Sotva jsem spal. Nepřetržitě sleduji zprávy,“ reagoval na pád režimu Bašára Asada syrský uprchlík v Německu Anas Modamani. Jeho tvář je Němcům dobře známá. Do spolkové republiky uprchl ze Sýrie ve svých 17 letech před občanskou válkou a strachem z povinné vojenské služby v Asadově armádě, a stal se jedním ze symbolů tehdejší uprchlické vlny.
Slavné selfie s kancléřkou
V roce 2015 si totiž, prý vlastně nevědomky, udělal v Berlíně selfie s tehdejší kancléřkou Angelou Merkelovou. Protože kolem političky byla ochranka a spousta fotografů, myslel si, že jde o celebritu, třeba herečku.
Po snímku s nejmocnější ženou Evropy prý dostával povzbudivé reakce, zároveň ale od odpůrců masové migrace obdržel nálepku teroristy a stal se předmětem falešných zpráv. Kvůli sdílení fotografie se dokonce soudil i se společností Facebook, ale prohrál.
Teď už má Anas Modamani, stejně jako 214 tisíc migrantů syrského původu, německý pas. V Německu vystudoval a pracuje jako novinář na volné noze. Spolupracuje s ním například stanice Deutsche Welle (DW), která se ho také ptala na jeho postoj ke změnám v Sýrii.
Syřan je přesvědčený, že se situace v jeho vlasti zlepší a vrátí k normálu. „Ale přesto zůstanu v Německu. Za posledních deset let jsem si tady vybudoval život,“ dodává. Sám však má oproti době před deseti lety pocit, že Syřané už nejsou v Německu vítaní.
Pobídky k návratu domů
Ihned po pádu Asadova režimu se v německé politice začal řešit možný návrat syrských přistěhovalců nebo žadatelů o azyl do Sýrie. O „povzbuzení“ k návratu mluví vrcholní politici opoziční CDU a také protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Například Jens Spahn z CDU navrhl finanční pobídky za odstěhování a o pobídkách mluvil i bavorský premiér Markus Söder z CSU.
K odchodu Syřany vyzvala také kandidátka AfD na kancléřku Alice Weidelová. „Kdokoli v Německu, kdo oslavuje ‚svobodnou Sýrii‘, už evidentně nemá důvod utíkat. Měli by se okamžitě vrátit do Sýrie,“ řekla s odkazem na to, že Syřané v Německu slavili pád Asada v ulicích. Tančilo se například ve Stuttgartu, Essenu i v Berlíně.
Konec syrského režimu
V neděli 8. prosince 2024 došlo v Sýrii k zásadnímu zvratu, když protivládní síly vedené skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) převzaly kontrolu nad Damaškem, což vedlo k pádu režimu prezidenta Bašára Asada.
Asad opustil hlavní město a podle ruského ministerstva zahraničí rezignoval a opustil Sýrii, následně mu Rusko poskytlo azyl. Tato událost ukončila více než padesátiletou vládu rodiny Asadů, která začala v roce 1971 nástupem Háfize Asada k moci.
Naopak sociální demokraté a Zelení z končící vládní koalice varují před drastickými opatřeními. Situace v Sýrii je podle nich nadále nejasná.
Milion Syřanů v Německu
„Je mnoho syrských uprchlíků, kteří mají děti ve školách, pracují na plný úvazek a budou vyděšení, když se náhle povedou debaty o tom, zda mají rychle opustit zemi – to je naprosto nereálné,“ uvedla pro server SWR zemská ministryně pro integraci Katharina Binzová ze spolkové země Porýní-Falc. V regionu žije zhruba 50 tisíc Syřanů.
V celém Německu je to podle spolkového ministerstva vnitra na 974 136 Syřanů. Asi 712 tisíc z nich má status uprchlíka, což zahrnuje žadatele o azyl s nevyřízenými žádostmi a také žadatele, jejichž žádosti byly zamítnuty, ale kterým byla poskytnuta dočasná ochrana z humanitárních důvodů. Drtivá většina přijela do Německa v letech 2015 až 2016 za vlády Merkelové.
Veřejnoprávní ARD upozorňuje, že o návratu teď přemýšlí řada Syřanů. Tvrdí to i politik Zelených Ryyan Alshebl, který přišel do Německa ze Sýrie před devíti lety. Loni se stal starostou vesnice Ostelsheim v Bádensku-Württembersku.
Svou domněnku, že se mnozí Syřané vrátí do vlasti, opírá Alshebl o rozhovory se syrskými krajany v Německu: „Říkají, že to tady berou spíš jen dočasně.“ Sám se chce do Sýrie podívat v létě, ale jen na návštěvu – po devíti letech by se rád setkal s rodinou.
Začít znovu od nuly
Server DW upozorňuje, že průzkumy mezi Syřany v Německu ukazují na to, že většina v nich chce v zemi zůstat. Výjimkou je například Kefah Ali Deebová, kterou Asadův režim věznil. Kvůli perzekucím uprchla v roce 2014 do Evropy.
Teď se chce spisovatelka, aktivistka a umělkyně do rodné země co nejdřív vrátit. „Momentálně to plánuji se svým manželem. Ani po deseti letech v Německu to tu stále není ‚doma‘. Byla jsem pořád v depresích,“ citovala ji DW.
Syřanka volá po spravedlnosti, která má být ventilem pro hněv a smutek. Sama neví, zda její příbuzní, které více než deset let režim věznil, Asadovy represe přežili. „Je velmi těžké začínat znovu od nuly. Ale stále je to naše země, náš domov. Musíme něco udělat pro její obnovu,“ dodává.
