Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Po mé nedávné telefonické konzultaci s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou nominujeme do EK opět Olivéra Várhelyiho,“ napsal v pondělí na síti X maďarský premiér Viktor Orbán.
„Během posledních pěti let komisař Várhelyi prokázal, že EU může být pozitivní silou ve svém sousedství i mimo něj. V budoucí Komisi odvede skvělou práci!“ dodal.
Navzdory vyjádření nezávislá maďarská média spekulují, že může jít z Orbánovy strany o manévr, jak funkci v Komisi ve skutečnosti obsadit europoslankyní Fideszu Enikő Győriovou.
Ta je podle vlivného bruselského serveru Politico loajální vůči Orbánovi, hlasitě kritizuje izolaci krajní pravice v europarlamentu a zároveň v Bruselu platí za vlivnou postavu.
Do karet by měl Győriové hrát i klíč genderové parity, který chce von der Leyenová při obsazování postů uplatnit, a také to, že odmítnutí druhého kandidáta by bylo nestandardní.
Dohady o sázce až na druhého kandidáta podporují nízké šance Olivéra Várhelyiho uspět během slyšení před výbory Evropského parlamentu. Ty sice nemohou nominanty odmítnout, ale dojem, jaký kandidát vytvoří při „grilování“, je důležitý.
Doporučení či nedoporučení pak umožňuje předsedkyni Komise případnou personální změnu ještě před konečným hlasováním europarlamentu, který o Komisi rozhoduje jako o celku.
V případě Várhelyiho je dopředu jasné, že vůči němu europoslanci nebudou vstřícně naladění. Poslance Evropského parlamentu totiž maďarský komisař loni označil za idioty.
Várhelyi, který má na starosti sousedské vztahy a rozšíření EU, tehdy požár hasil tvrzením, že šlo o nedorozumění a že byla jeho slova vytržená z kontextu. Se spolupracovníkem prý řešil jinou záležitost.
„Plně respektuji všechny instituce EU, včetně Evropského parlamentu a jeho vážených poslanců,“ žehlil celou věc. Europarlament ale podobné excesy nezapomíná a poslanci požadovali omluvu a postih.
Komisař Várhelyi má navíc v Bruselu pověst člověka, který se chová hrubě a agresivně k podřízeným. Loni v lednu dokonce europoslanci vyzvali Komisi, aby prošetřila jeho podporu srbským nacionalistům v Bosně a Hercegovině.
Další výtky na jeho adresu zaznívaly kvůli údajnému prosazování Orbánovy politiky ohledně rozšiřování EU na Balkáně. Komisaři přitom mají zastupovat zájmy Unie jako celku, a ne vlád, které je do Bruselu vyslaly.
Dlouholetý diplomat Várhelyi se paradoxně v roce 2019 stal eurokomisařem až poté, co se parlamentní výbory negativně vyjádřily o prvním maďarském nominantovi Lászlóovi Trócsánym.
Várhelyi pak dostal na starost zmíněné portfolio rozšiřování a politiky sousedství, které platí v rámci Komise za silné. V roce 2019 totiž byly pro kandidátku na předsedkyni Komise Ursulu von der Leyenovou důležité hlasy europoslanců z Orbánovy strany Fidesz.
Tentokrát je to jinak. Fidesz už nepatří k evropským lidovcům, nýbrž k Patriotům pro Evropu. Frakce populistů, krajní pravice a proruských stran se otevřeně postavila proti znovuzvolení von der Leyenové, Orbán navíc v poslední době opakovaně popudil Brusel kvůli vstřícnému postoji k Rusku.
Členské státy EU nebudou mít podle Politica zájem na tom, aby si portfolio rozšíření udržel Maďar kvůli důležitosti funkce v souvislosti s přípravou Ukrajiny a Moldavska do Unie.
Kandidáti ze střední Evropy
Kromě Maďarska už o kandidátovi do Evropské komise rozhodlo i Rakousko. I přes odpor koaličních Zelených si vládní lidovci prosadili nominaci dosavadního ministra financí Magnuse Brunnera.
Slovensko opětovně nominuje Maroše Šefočoviče, který je v Komisi už dvě funkční období. Česko minulý týden oznámilo, že kandidátem na příštího českého eurokomisaře bude ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Zatím není jasné, koho vyšle Varšava. Na jaře se spekulovalo o zájmu ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského, ten ale nakonec nejspíš zůstane ve své současné funkci.
Německu po volbách opětovně připadla funkce předsedkyně Evropské komise, ve které už europarlament potvrdil Ursulu von der Leyenovou. Její přání, aby si mohla vybírat ze dvou kandidátů, tedy muže a ženy, členské země nerespektují.