Čistky a maďarská cesta. Němci si rýsují první dny vlády krajní pravice

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Volby do zemských sněmů v Durynsku, Sasku a Braniborsku se sice budou konat až v září, v Německu ale poutají velkou pozornost už nyní.

Podle lednových průzkumů by v nich totiž zvítězila opoziční Alternativa pro Německo (AfD). Se ziskem přes 30 procent a velkým náskokem před ostatními.

Řada tamních médií si teď klade otázku, jak by vláda krajně pravicové populistické strany mohla vypadat.

Nejvyšší podporu má AfD ve východních spolkových zemích. V Durynsku a Sasku jí některé průzkumy dávají až 36, respektive 34 procent. Jiný průzkum přisuzuje AfD v Sasku dokonce 37 procent.

V obou spolkových zemích tamní zemské úřady pro ochranu ústavy označily Alternativu pro Německo za „pravicově extremistickou“.

„Postoje saské AfD odporují základním principům našeho svobodného demokratického systému, např. v otázce migrace jde proti záruce lidské důstojnosti zakotvené v ústavě,“ napsal saský úřad (LfV).

Podle zprávy z loňského prosince prosazuje AfD pojetí národa na základě etnických, biologických nebo kulturních kritérií, což odporuje ústavě. „Takové rasistické pojetí národa, jak ho veřejně prezentuje AfD Sasko, má své kořeny v historii nacismu,“ uvedl ředitel LfV Dirk-Martin Christian.

Saská AfD už věc napadla u soudu.

V případě, že se Alternativa pro Německo dostane v některé ze spolkových zemí k moci, mohla by podle ústavního právníka Volkera Boehmeho-Nesslera dohled úřadů ukončit.

„Vláda v Durynsku by mohla jmenovat nového policejního prezidenta a nového prezidenta úřadu na ochranu ústavy z řad AfD, což by vedlo k tomu, že by dohled úřadu nad AfD určitě skončil,“ citoval deník Bild experta z univerzity v Oldenburgu.

Koneckonců už loni v létě ředitel durynského úřadu pro ochranu ústavy Stephan Kramer řekl, že pokud by začala v zemi AfD vládnout, týž den by s rodinou opustil Německo. Kramer byl 15 let generálním tajemníkem Ústřední rady Židů v Německu.

Podle politologa Lukase Stötzera z Univerzity Witten / Herdecke by mohla AfD po případném nástupu k moci čerpat inspiraci z dění v Maďarsku nebo Polsku za vlád stran Fidesz a Právo a spravedlnost.

„V těchto zemích pravicově populistické vlády změnily chod formálních demokratických institucí ve svůj prospěch,“ řekl Stötzer deníku Frankfurter Rundschau. Na mysli má například omezení financování veřejnoprávních médií a jejich oslabení či ovládnutí.

Právě veřejnoprávním médiím ostatně kandidát na zemského premiéra Björn Höcke loni v listopadu ve třetí osobě vzkázal: „Co se stane, když se Höcke stane premiérem? Zruší smlouvy se státními sdělovacími prostředky? Ano, Höcke to udělá, ano!“

Kvůli kritice AfD ve veřejnoprávních médiích strana už léta požaduje likvidaci či restrukturalizaci rozhlasu a televize. Po vzoru bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa se partaj spoléhá na takzvaná „alternativní média“ a komunikuje hlavně na sociálních sítích.

Podle už zmíněného ústavního právníka Boehmeho-Nesslera by možná vláda AfD znamenala i personální výměny nejvyšších pozic ve státě a také v administrativě, které by proběhly na základě souhlasu se stranickou linií AfD.

„Zemská vláda vedená AfD by mohla kdykoli a bezdůvodně dočasně odvolat všechny politické úředníky,“ souhlasí s ním v Bildu i ústavní právník Josef Franz Lindner z univerzity v Augsburgu.

Zásahy se dají očekávat i ve školství a učebních osnovách, které spadají do pravomoci zemské vlády. „Björn Höcke je vystudovaný učitel dějepisu a v souvislosti s nacistickou érou hovoří o ‚kultu viny‘. Na tom si lze představit, jak by ministr školství za AfD změnil učební osnovy,“ říká Boehme-Nessler.

„Kult viny“ je politický koncept krajní pravice. Jde o součást revizionismu, který popírá nebo bagatelizuje německou odpovědnost za nacistické zločiny a jejich důsledky. Spočívá mimo jiné v odklonu od připomínání holokaustu, které považuje za zatížení národa kolektivní vinou.

Podle politologa Stötzera je důležité zvážit i neformální dopady vlády v čele s AfD. Úspěch krajní pravice totiž podle experta legitimizuje extremistické názory.

Výzkumy ukazují, že úspěch pravicových populistů činí lidi ochotnějšími veřejně vyjadřovat xenofobní přesvědčení a nekritizovat ostatní za taková prohlášení.

„To může mít výrazné negativní důsledky pro menšiny ve společnosti a mimo jiné to může vést k nárůstu násilných útoků,“ varuje Stötzer.

Případný úspěch AfD a nástup k moci v některé ze spolkových zemí by vyžadovaly silný volební výsledek či případně sestavení povolení koalice. Žádná z relevantních stran teď však spolupráci s AfD nepřipouští.

V případě prvního místa ve volbách ale straně podle tradice náleží funkce předsedy zemského sněmu. Ten organizuje práci v regionálním parlamentu, což by mělo rozhodující vliv na chod nebo zablokování instituce.

Ve skloňovaném Durynsku navíc předseda zemského sněmu může jmenovat i zemského premiéra, a to i v případě, že kandidát na funkci nezíská v parlamentu absolutní většinu hlasů. Ve třetím kole volby totiž stačí prostá většina.