Sto poslanců bez práce. Scholzovi prošla reforma, narazilo omezení ministran

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Část volební reformy, kterou loni prosadila německá vládnoucí koalice, je protiústavní, rozhodl spolkový ústavní soud.

Jak naloží s reformou volebního zákona z dílny vládní koalice sociálních demokratů, liberálů a Zelených, měl soud v Karlsruhe oznámit v úterý v deset dopoledne. Jasno ale bylo už o něco dřív.

Dlouho očekávaný nález se dostal na internet v pondělí večer. Neznámý návštěvník webu ústavního soudu se dovtípil, jak adresu s již předpřipraveným, ovšem ještě nezveřejněným dokumentem dohledat. Německá média tak písemný verdikt analyzovala už v pondělí večer.

Nález soudu zachovává v zákoně klíčovou změnu, a sice snížení počtu poslanců Spolkového sněmu. Z nynějších 736 poslanců jich nově bude „jen“ 630, a to maximálně.

Soud se naopak vymezil proti znevýhodnění menších stran, které se do parlamentu před reformou mohly dostat i bez překonání pětiprocentní hranice.

Oddechnout si tudíž může zejména bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) Markuse Södera, která proti novele protestovala. Pokud by totiž soud změny potvrdil, musela by regionálně zakotvená sesterská strana CDU celostátně znovu překonat pětiprocentní práh.

To se straně kandidující pouze v Bavorsku povedlo ve volbách v roce 2021 jen těsně. Pokud by to v parlamentních volbách v září 2025 nedokázala, její hlasy by podle reformy propadly.

Ústavní soud teď však ponechal v platnosti původní znění volebního zákona, které garantuje vstup do Bundestagu i straně, jež nepřekročila 5 procent. Podmínkou je to, že v německém smíšeném volebním systému získá nejméně tři mandáty volené přímo.

Tímto způsobem se v roce 2021 dostala do Spolkového sněmu postkomunistická Levice. Celostátně získala 4,9 procenta, ovšem splnila podmínku tří přímých mandátů. Levici, která je po odštěpení strany BSW Sahry Wagenknechtové v hluboké krizi, tak zachování současné úpravy může opět pomoci.

V německých parlamentních volbách se hlasuje ve 299 obvodech. Každý volič má ve volbách dva hlasy: jedním vybírá jméno konkrétního kandidáta pro přímý mandát, druhým podporuje kandidátku politické strany.

Kvůli této kombinaci poměrného a většinového systému následuje po volbách složitý přepočet hlasů, který pak generuje takzvané převislé mandáty. Těmi se kompenzuje nerovnováha mezi tím, kolik strany získaly přímých mandátů a kolik by jim mělo příslušet podle poměrného hlasování pro strany.

Vyrovnávací mandáty pak nerovnost způsobenou převislými mandáty kompenzují, aby strany úspěšnější díky druhému hlasu nebyly znevýhodněny a aby byl zachován poměr hlasů ve sněmu.

V roce 2021 tudíž parlament z 598 poslanců nabobtnal až na 736.

Vládní reforma teď převislé a vyrovnávací mandáty ruší. To potvrdil v nálezu i ústavní soud, když tuto část novely ponechal bez změny.

Znamená to, že v dalších německých volbách bude nově určující hlas pro stranickou kandidátku. V praxi tak poslanec zvolený v přímém mandátu nemusí mít křeslo jisté, protože bude záviset na výsledku poměrného hlasování.

Pokud bude mít strana ve volebním obvodu více úspěšných kandidátů, než by odpovídalo výsledku podle druhého hlasu, všechny mandáty nezíská. Jejich počet se omezí podle zmíněného druhého hlasu.

Zeštíhlení Bundestagu považuje vládní koalice za svůj velký úspěch. „Dosáhli jsme toho navzdory tvrdému odporu, zejména ze strany CSU. Máme jasno včas před příštími volbami do Spolkového sněmu. Toto rozhodnutí vytváří stabilitu volebního zákona,“ citoval Spiegel vyjádření poslance Tilla Steffena ze Zelených.