Polsko už s pomocí Ukrajině překročilo několik červených linií, říká expert

Velkým ohrožením můžou být pro Polsko a země střední a východní Evropy sabotáže kritické infrastruktury, varuje v rozhovoru Bartłomiej Wypartowicz z polského serveru Defence24.pl. Státy by se na to podle něj měly víc zaměřovat, protože vletět malým dronem na místo důležité pro logistiku či jiné účely vůbec není tak těžké.

Wypartowicz vydává pravidelný „válečný report“ o dění na ukrajinské frontě a specializuje se na psychologické operace, nové technologie a bezpečnost ve východní Evropě. Seznam Zprávy s ním mluvily ve Varšavě během návštěvy českého prezidenta Petra Pavla v Polsku o bezpečnostní politice, zbrojení i rizicích sabotáže.

Defence24.pl je největší polský web zabývající se zbrojním průmyslem, ozbrojenými složkami a geopolitikou. Publikuje aktuality i analýzy a na významu nabral po ruské invazi na Ukrajinu. Redakce organizuje ve Varšavě největší bezpečnostní konferenci ve střední a východní Evropě Defence 24 Days. Pátý ročník se bude konat letos na konci května.

V centru pozornosti se teď kvůli špionážní aféře ocitlo i letiště Řešov-Jasionka, které slouží pro přepravu zbrojních a humanitárních dodávek na Ukrajinu. Minulý pátek ho navštívil i český prezident Petr Pavel. Jak důležité to místo je?

Od začátku invaze se ten terminál používá pro přepravu munice a výzbroje. Máme teď v Polsku takový vtip. Když jsi v minulosti napsal do vyhledávače Řešov-Jasionka, nic ti to nenašlo. A když to napíšeš teď, tak nemá životopis tohohle letiště konce. Je to bod důležitý nejen pro Polsko, ale pro celou Alianci, která Ukrajinu podporuje.

Logistici tam mají spoustu práce. Tuhle křižovatku využívají i Američané, kteří tam jsou. Už před invazí tam rozmístili systémy Patriot. Letiště je chráněné velmi dobře.

Zároveň o něj mají velký zájem cizí tajné služby. Polská civilní kontrarozvědka oznámila, že rozkryla síť agentů, kteří sledovali dopravu kolem letiště. Co se o tom ví?

Ta odhalená skupina měla pro Rusko monitorovat dopravu po železnici právě do logistického centra v Jasionce, což je potenciálně nebezpečná situace. Teď víme o devíti zadržených lidech, neoficiálně hlavně o Bělorusech. Lukašenkův režim se už začal bránit a tvrdí, že nejde o agenty, ale o studenty.

Instalovali kamery podél železnice a sledovali tak, jaká doprava míří na Ukrajinu. Díky tomu, že Rusové vidí, jaké vybavení míří na Ukrajinu, se dají mimo jiné plánovat ofenzivní akce. Je to nebezpečné i kvůli tomu, že se připravovali k diverzním akcím čili k sabotážím.

Obávám se, že takových skupin může být víc. Polsko pomáhá Ukrajině velmi intenzivně, sousedíme s Ukrajinou a já bych se nedivil, kdyby tu takových akcí bylo víc.

Jaká je teď v Polsku bezpečnostní situace? Kromě té špionážní aféry spojené s letištěm v Řešově bylo v Polsku v poslední době hned několik dalších – podivná věc se španělskými potápěči v Gdaňské zátoce nebo třeba spolupracovník ruských tajných služeb, který pracoval na varšavském magistrátu a měl přístup k archivu matriky. Díky tomu ruským agentům zajišťoval podklady pro věrohodné krytí a vytváření falešné identity…

Měli jsme problém na hranici s Běloruskem, které organizovalo nelegální migraci do EU. Teď nevíme, zdali se něco podobného nebude opakovat i na hranici s Kaliningradskou oblastí, Královcem, jak vy říkáte. Tam se teď staví určitá bariéra.

Také nevím, kdo se k nám může dostávat ze západního směru, protože Rusové nejsou jen na východní hranici Polska, ale i na jiných místech. Zajímavá byla ta věc se španělskými potápěči, kteří se v lednu potápěli v noci v Gdaňské zátoce blízko přístavního ropného terminálu.

O tom se ví něco nového?

Zatím to nepokračuje, anebo se to alespoň veřejně nesděluje. Byla to velmi podivná situace, protože to bylo velmi blízko důležité infrastruktury. A několik turistů se tam údajně potápí pro jantar. Je to podivné.

Zmínil jste už Kaliningradskou oblast. Zhruba před rokem se po ruské invazi na Ukrajinu psalo i o obavách o bezpečnost strategického „suvalského koridoru“ mezi Litvou a Polskem. Tehdy se psalo, že se tam lidé ptají po krytech. Jaká je bezpečnostní situace v tomhle citlivém místě?

Je to to takové stykové místo, které je teď ale dobře chráněné. Nevnímám, že by tam hrozilo nějaké nebezpečí, Rusko v tuhle chvíli nemá sílu k útoku na stát NATO. Skončilo by to pro něj špatně.

Jediné, v čem vidím ohrožení, je hybridní útok s cílem vyvolat v Polsku nepokoje. Máme v Polsku teď organizaci, která teoreticky vystupuje jako mírová, ale hlásá teze, které odpovídají ruské propagandě.

Lidé z tohoto prostředí se účastnili i nedávného protestu, který proběhl v Praze. Je znepokojivé, že se tahle „protiválečná hnutí“ spojují. Poláci byli i při protestech na Slovensku. Takové organizace jsou i v Německu. V Polsku jsou takové protesty ale velmi malé, protože jsme jasně proukrajinští.

Jak je v Polsku chráněná kritická infrastruktura? Hovořili jsme o možné sabotáži na železnici. Týká se to jen regionů na jihu země, blízko hranic s Ukrajinou, nebo jsou i nějaké další takové důležité trasy – plynovody, přístavy?

I vzhledem k bezpečnosti státu nemohu říct všechno, ale mám za to, že je kritická infrastruktura chráněna. Jestli ale dostatečně, to nevím. Je tu především problém s drony. Polsko i celý Západ by se měl věnovat protidronové obraně.

Došlo už k incidentům v severní Evropě, ale pod útokem neidentifikovaných dronů byly i ropné sklady Saudi Aramco v Saúdské Arábii. Pokud to bude předělaný civilní dron k bojovému užití, těžko se před takovou věcí brání.

Polsko je jednou z prvních zemí, která vytvořila zákony o omezení provozu dronů a potřebě licence. Polsko i země střední a východní Evropy by se na to ale měly víc zaměřovat, protože vletět malým dronem na místo důležité pro logistiku či jiné účely není tak těžké. Vidím v tom velké ohrožení.

No a kyberbezpečnost? Polsko čekají parlamentní volby. Samozřejmě je tu otázka vlivu invazivních špionážních programů proti politické konkurenci, což už současná vláda podle informací v médiích v nejednom případě udělala, ale je tu i vnější riziko třeba z ruské nebo běloruské strany?

To riziko existuje. Polsko se na to snaží připravit. Fungují u nás factcheckingové iniciativy. Součástí polských ozbrojených sil jsou od loňského února také vojska obrany kyberprostoru. Tam jde o kybernetickou ochranu státního prostoru, ale i občanů. Otázka je, jestli se to podaří. Téma budeme probírat i na naší bezpečnostní konferenci letos v květnu.

Polsko je lídrem vojenské pomoci Ukrajině. Prezident Andrzej Duda minulý čtvrtek oznámil, že Polsko pošle Kyjevu čtyři letadla MiG-29. Nakonec se připojí i Slovensko. Po 14 polských leopardech je to tak znovu určitý průlom.

Je to prolomení určitého typu tabu. To Polsko dělá už delší dobu. Předtím byla červenou linií dodávka těžkých zbraní a Rusko vyhrožovalo, že odpoví, pokud k ní dojde. Polsko těch linií překročilo už mnoho a pokračuje v tom. Myslím, že na to Rusko ani teď nijak neodpoví, protože atomovkou vyhrožovalo už mnohokrát a chce hlavně, abychom se báli. Čím víc západního moderního vybavení, tím je pro Rusko těžší uspět.

Polsko zároveň oznámilo, že přezbrojí a dovyzbrojí svou armádu moderními zbraněmi a vybavením. Mluví se o obrovských zbrojních zakázkách za velké sumy peněz, navíc spojené s personálními potřebami. Je to, o čem mluví vláda, reálné? Má na tyhle velmi ambiciózní cíle Polsko finančně i personálně?

Jsou to velmi ambiciózní cíle. Pokud se podaří, bude Polsko vojensky jednou z nejsilnějších evropských zemí. My známe Rusko a víme, co dokáže, takže je důležité takové kroky dělat. Jestli je to ale reálné, to ukáže čas.

Armáda se 300 tisíci vojáky, která se plánuje, ale nakonec vzniknout nemusí, protože naše demografie je, jaká je. Je víc starších lidí než mladších a otázek je tu proto hodně. (V současnosti má Polsko 164 tisíc vojáků, pozn. red.)

Pokud jde o naše nákupy, je to dobrý krok, protože modernizace byla potřeba. Měli jsme hlavně postsovětské vybavení, takže například nákup tanků Abrams je důležitý. Správný je i nákup dělostřelectva, což ukázala i válka na Ukrajině. Roli tu hraje i funkce odstrašování.

Navíc se zlepšuje polský obranný průmysl – vyrábíme protiletadlové systémy Piorun nebo houfnice Krab. Výrobní kapacity ale musíme zvětšit, a pokud chceme i vyvážet, musíme přenastavit celý systém. Máme technologii, kterou se můžeme chlubit a která se osvědčila na Ukrajině, takže nic nestojí v cestě tomu ukázat ji též spojencům.

No právě, spojenci. Současná vláda i prezident všechno vsadili na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Když ale prohrál volby, měla Varšava s Joem Bidenem dost chladný začátek vztahů. Všechno pak ale změnila ruská invaze. Ovšem teď v USA začíná kampaň před prezidentským volbami a objevují se různé názory na podporu Ukrajiny, včetně politiky appeasementu. Jak moc důležité je pro Dudu a polskou vládu paradoxně to, aby volby znovu vyhrál Joe Biden?

Otázkou je, jak se budou republikáni chovat. Pokud budou pro další podporu Ukrajiny a nebudou ji chtít omezovat, myslím, že z polského pohledu to problém nebude. Ale nevíme, koho vyberou a jak se zachovají.

Zatím se mi zdá, že v kampani tam hraje roli populismus. Otázkou je i to, zda Biden či Trump budou nakonec kandidovat. V tuhle chvíli jsou ovšem polsko-americké vztahy asi nejlepší, jaké kdy byly.