Spálené dokumenty, schůzky s putinovcem. Německo zjišťuje, kam až dosáhl Kreml

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ruská invaze na Ukrajinu zhatila plány na zprovoznění druhé větve plynovodu Nord Stream, která by posílila dodávky ruské energetické suroviny do Německa. Mezi velké zastánce projektu patřila Manuela Schwesigová, šéfka regionální vlády ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, na jejímž území plynovod ústí na německou pevninu.

Od zmrazení projektu Nord Stream 2 spolkovou vládou uplynul už rok, mezitím přibývají pochybnosti kolem aktivit Schwesigové.

Zveřejněné informace svědčí o snaze premiérky obejít sankce USA, vyvolávají podezření se zametání stop a odhalují její vstřícnost k zástupci ruského podniku Gazprom a příteli prezidenta Vladimira Putina v jedné osobě.

Největší kritika vůči Schwesigové, která je členkou sociální demokracie (SPD) a šéfuje zemské vládě v koalici s levicovou stranou Linke, souvisí s účelovým založením „klimatické“ nadace, do které poslal Gazprom přes dceřinou společnost Nord Stream 2 AG téměř dvě stě milionů eur – skoro 170 milionů na obchodní aktivity a 20 milionů na neziskové účely.

Část peněz měla posloužit na dostavbu plynovodu. Finanční oklika přes nadaci se vymyslela proto, aby se zemský kabinet vyhnul sankcím, kterými se Spojené státy snažily postihnout projekt už v roce 2021.

Od loňska se celou záležitostí zabývá vyšetřovací výbor meklenburského zemského sněmu. Do rukou tamní opozice se díky tomu dostalo množství dokumentů, které pomohly k odhalení některých informací, jež situaci Schwesigové komplikují.

Pozornost vyvolalo zjištění, že úřednice z finančního úřadu ve městě Ribnitz-Damgarten na jaře 2022 spálila důležité daňové dokumenty uvedené nadace. Daňová kontrolorka přitom měla prověřit, jestli nadace musí zaplatit darovací daň téměř deset milionů eur. Daň se měla vztahovat na 20 milionů eur určených pro neziskové projekty nadace.

Podle šéfa nadace Erwina Selleringa, který předsedal meklenburské vládě před Schwesigovou a je rovněž členem SPD, se daň platit neměla, protože zkoumaných 20 milionů bylo určeno „výhradně na klimatické projekty v oblasti veřejného zájmu“. Finanční úřad měl však jiný názor, peníze podle něj mohly být použity i na ekonomickou činnost nadace.

Zničení dokumentu prověřovalo státní zastupitelství, řízení s daňovou úřednicí ale zastavilo.

Více než samotná daňová povinnost nadace a zničení listin se však v německých médiích přetřásá podivné tvrzení Schwesigové, že o spálení daňového přiznání nadace donedávna netušila a dozvěděla se o něm z internetu.

Už od konce dubna 2022 přitom o incidentu věděl její blízký podřízený z vlády a zároveň kolega z SPD, zemský ministr financí Heiko Geue. Daňová úřednice, která listiny spálila, se totiž přiznala nadřízenému a následně se zpráva o zničené dokumentaci dostala i k ministrovi. O události byla informována také zemská ministryně spravedlnosti Jacqueline Bernhardtová ze strany Linke.

Zemská premiérka obhajuje svoji údajnou nevědomost tím, že ministři ani státní zástupci nebyli zbaveni mlčenlivosti a nepříslušelo jim, aby o události informovali šéfku vlády. Opozice ale takové polehčující okolnosti příliš neuvěřila. I proto, že Schwesigová původně vystudovala finance a před vstupem do vysoké politiky pracovala ve finanční správě.

„Z Meklenburska-Předního Pomořanska zní stále jenom zastírání, triky a podvody. Pořád jsme svědky hry na schovávanou,“ prohlásil v pondělí generální sekretář Křesťanskodemokratické unie (CDU) Mario Czaja. „Vždyť je to o úplně zjevném napojení na Rusko, které se teď postupně odhaluje,“ dodal.

Schwesigové přitěžují také informace o jejích kontaktech s toxickou osobou celé kauzy, Matthiasem Warnigem, šéfem společnosti Nord Stream 2 AG, kterou ovládá ruský Gazprom. Tento bývalý důstojník východoněmecké tajné služby Stasi a přítel prezidenta Vladimira Putina se s premiérkou severoněmecké spolkové země podle záznamů opakovaně scházel. Například koncem roku 2020 se spolu údajně domlouvali o založení nadace a penězích od Gazpromu.