Článek
Právě probíhající mobilizace nařízená prezidentem Vladimirem Putinem znamená další eskalaci ruské agrese na Ukrajině. Evropská unie se na to chystá odpovědět další várkou sankcí. Ministři zahraničí členských států už o nich diskutovali na pozadí zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
Obzvláště aktivní jsou v tomto směru Poláci a pobaltské země, informoval britský list The Financial Times. Opatření, která výše zmíněné země navrhují, obsahují vyřazení dalších ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT, zákaz dovozu diamantů, ale také sankce zaměřené na luxusní zboží a na ruský technologický sektor, zejména kybernetickou bezpečnost a vývoj softwaru. Mluví se i o rozšíření individuálního sankčního seznamu, na němž už dnes figuruje více než tisícovka Rusů.
Ve hře je i zastropování cen ruského plynu
Naopak sankce v oblasti energetiky prý nejsou pravděpodobné, s jednou možnou výjimkou: „Energetika je již zasažena několika sankcemi, osobně si myslím, že je nutné zastropovat cenu ruského plynu, protože sankce na plyn zatím nemáme. Není správné, že Rusko, které manipuluje s dodávkami, částečně pokrývá snížení objemů vyššími cenami,“ myslí si eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová, již citoval server Euronews.
Na zastropování ceny ruského plynu dlouhodobě tlačí Spojené státy, opatření má ale v Evropě i mnoho odpůrců, například v Německu.
Jak se Rusové vyrovnávají se západními sankcemi
V důsledku sankcí a odchodu západních značek se Rusové musejí spokojit s domácími napodobeninami. Za oblečením častěji vyráží do second handů.
Najít shodu na novém balíčku sankcí mezi 27 členskými státy ale bude složité. Šlo by už o osmý balíček protiruských sankcí – právě v pátek začínají schůzky mezi představiteli Evropské komise a zástupci členských zemí, na nichž by se měla jeho podoba formálně domluvit. Jak bude vypadat výsledek, by mělo být jasné na příští schůzce unijních ministrů zahraničí, která se uskuteční v říjnu.
„Jsem vděčný Josepu Borrellovi a ministrům zahraničí EU za to, že udělali přesně to, o co jsem je včera žádal: zvýšení vojenské pomoci Ukrajině a sankční tlak na Rusko. EU stále dokazuje své odhodlání. Těšíme se na rychlou realizaci obou rozhodnutí,“ vzkázal ve čtvrtek na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
Zatímco východní křídlo EU vesměs usiluje o další přitvrzení sankcí, Německo se mu spíše brání. Vůbec největšího zastánce ale Kreml nachází tradičně v režimu maďarského autokrata Viktora Orbána.
Tamní diplomacie se ve čtvrtek vyslovila pro ukončení protiruských sankcí, které podle ní více poškozují Evropu než ruský režim. V rámci sedmadvacítky je však maďarská vláda s tímto názorem osamocená.
