Smrt „paní Basi“ hýbe polskou politikou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Byla známá jako „paní Basia“ čili „paní Barča“. Svou přezdívku Barbara Skrzypek získala díky populárnímu satirickému seriálu Ucho předsedy.

Když byla v letech 2017 až 2019 polská konzervativní národně-sociální strana Právo a spravedlnost (PiS) na vrcholu moci, díky seriálu se do všeobecného polského povědomí dostala i Barbara.

Bývalá ředitelka kabinetu Jarosława Kaczyńského, tajemnice, pečlivá stranická archivářka a také pečovatelka dlouho de facto rozhodovala, kdo mocnému, ale stárnoucímu „náčelníkovi státu“ vstoupí do kanceláře.

Ve zkratce: až do důchodu v roce 2020 měla vliv na to, kdo je hoden Kaczyńského pozornosti, a také přehled o tom, kdo zrovna míří na kobereček, zda premiér, ředitel státních médií nebo někdo z vedení vlivných státních firem.

S lídrem PiS pracovala už od roku 1990 a i když byla spíš šedou eminencí pro praktické stranické a kancelářské záležitosti, polská média ji v průběhu let popisovala jako jednu z nejmocnějších žen polské politiky a také jako člověka, jemuž Kaczyński bezvýhradně důvěřoval.

Náhlá smrt šestašedesátileté Barbary Skrzypek, k níž došlo v sobotu 15. března ráno, s Kaczyńským i PiS pochopitelně otřásla. „Její velmi předčasná smrt je skutečně strašlivá rána. Pro mě, ale myslím, že i pro celý náš okruh,“ řekl v bezprostřední reakci stranický lídr opozičních konzervativců.

Odchod důležité postavy života Kaczyńského má i nečekané politické důsledky. Jen tři dny před smrtí totiž Skrzypek absolvovala zhruba čtyřhodinový výslech na varšavské prokuratuře kvůli kauze „dvou věží“, což teď politici PiS označují za důvod jejího úmrtí. Vinu přičítají současné vládě premiéra Donalda Tuska a jí podléhajícím úřadům.

V kauze „dvou věží“ jde o plán výstavby mrakodrapů v centru Varšavy. Kolem roku 2017 je chtěla postavit společnost Srebrna přímo spojená se stranou PiS. Barbara Skrzypek byla členkou představenstva firmy i správní rady Institutu Lecha Kaczyńského, který se ve věci angažoval. Prokuratura věc vyšetřuje mimo jiné kvůli podezření z korupce.

Barbaru Skrzypek si jako svědka předvolala k výslechu prokurátorka Ewa Wrzosek. Jde o známou státní zástupkyni, jejíž práce a vystupování společnost dělí.

Zatímco část lidí ji oceňuje za veřejný odpor proti podkopávání nezávislosti soudů a politizaci justice za vlády PiS v letech 2015 až 2023, pro tábor Kaczyńského jde o politicky zaujatou postavu.

Za vlády PiS navíc Ewa Wrzosek čelila kárným postihům, přesunu na pracoviště na druhé straně země a zřejmě i sledování spywarem Pegasus.

Odebrány jí byly i pro PiS citlivé politické kauzy, které jako prokurátorka otevírala. Následně se jejich vyšetřování zastavilo. To se změnilo po volbách 2023 a odchodu PiS od moci, což je i případ „dvou věží“. Wrzosek dosud veřejně komentuje politiku a netají se antipatií k PiS.

Ohledně výslechu Barbary Skrzypek panuje vícero otazníků.

V rozporu s obvyklou praxí jí nebyla umožněna přítomnost právního zástupce (prokurátorka na to zřejmě měla právo, jelikož v tom neviděla zájem svědkyně) a výslech se nenahrával. To přitom v politicky nebo mediálně sledovaných kauzách bývá běžné. Podle prokuratury však o záznam nikdo z přítomných nepožádal.

I další okolnosti výslechu teď narušují obraz „nápravy“ prokuratury za nové vlády, která vyhrála volby i s heslem návratu standardů demokratického právního státu. Ministr spravedlnosti Adam Bodnar v té souvislosti nevyloučil možnou změnu některých předpisů týkajících se výslechů.

V úterý prokuratura zveřejnila zápis z výslechu „paní Basi“ a také výsledky pitvy. Podle nich zemřela na infarkt. Úřady také upozorňují, že ze strany rodiny nezaznamenaly žádné signály či stanoviska o spojování výslechu Barbary Skrzypek s její smrtí.

Tyto dvě věci však zcela přímo spojuje šéf PiS Jarosław Kaczyński a jeho straničtí kolegové. Ze smrti Barbary Skrzypek viní prokurátorku Wrzosek a přeneseně i „Tuskův režim“, jak konzervativci současné Polsko za Tuskovy vlády označují. Dokonce stát přirovnávají k běloruské diktatuře.

„Ta pětihodinová konfrontace vedla k tragédii. Když Barbara Skrzypek z výslechu odešla, nemohla popadnout dech. Naštěstí ji právník odvezl domů. Poté se její stav začal zhoršovat. Podle mého názoru je souvislost mezi tímto výslechem a její smrtí naprosto zřejmá,“ řekl Kaczyński.

Ve výrocích označil vyšetřování za politickou mstu. V Polsku podle něj dochází „k ničení demokracie a právního státu“.

V souvislosti s náhlou smrtí své tajemnice a přítelkyně teď Kaczyński tvrdí, že jde o první oběť politických perzekucí. „V Polsku už právo jednoduše neplatí, ale dosud nebyly žádné oběti na životech. Teď máme první. Otázkou je, kolik jich ještě bude,“ prohlásil předseda PiS a podobně mluví řada jeho stranických kolegů.

V celé věci hraje nepochybně i zkušenost Kaczyńského a PiS s tragickými ztrátami. Stranický lídr se nikdy zcela nevzpamatoval ze ztráty svého dvojčete. Prezident Lech Kaczyński zemřel v roce 2010 při pádu letadla Tu-154M u ruského Smolensku.

Podle ruského i polského vyšetřování došlo k havárii kvůli kombinaci lidských chyb, nevyhovujícímu ruskému vojenskému letišti a zejména husté mlze. Hluboké trauma dovedlo PiS k mnoha konspiračním teoriím a „smolenskému kultu“, který se stal nástrojem politiky.

I téma smrti Barbary Skrzypek se teď v politice přímo odráží, což umocňuje běžící kampaň před květnovými prezidentskými volbami. Jejich favoritem je podle průzkumů liberální primátor Varšavy Rafał Trzaskowski z vládní Občanské platformy.

Strana PiS nasadila do prezidentského klání historika Karola Nawrockého. Nepříliš charismatický kandidát však v posledních průzkumech ztrácí a dotahuje se na něj kandidát krajně pravicové Konfederace Sławomir Mentzen. Radikálovi se daří oslovovat zejména mladé a nespokojené voliče a závod o postup do druhého kola teď vypadá napínavě.

I Nawrocki se už vyjádřil k tématu smrti Barbary Skrzypek. Demokracii v Polsku označil za „vrčící“, zřejmě ve smyslu vyceněných zubů. „Paní Barbara Skrzypek zaplatila nejvyšší cenu za to, že žijeme ve vrčící demokracii. Žijeme v Polsku, které nerespektuje právo, zpochybňuje soudní rozhodnutí a kde je prokuratura využívána k vulgární a agresivní politické kampani,“ tvrdí Nawrocki.

Narážel na vleklou krizi v soudnictví, která vypukla poté, co se vláda PiS nelegálně personálně zmocnila ústavního soudu a provedla řadu dalších zásahů v justici, které podle rozsudků unijních soudů narušily jejich nezávislost. Došlo k institucionálnímu chaosu a vzájemnému neuznávání některých rozsudků.

V případu „paní Basi“ se aktivně angažuje i konzervativní prezident Andrzej Duda. O věci už hovořil s ombudsmanem a s právním zástupcem zemřelé a napsal také otevřený dopis premiéru Tuskovi.

Není to poprvé, co se prezident angažuje ve sledovaných politických případech. Loni omilostnil dva politiky PiS: exministra vnitra Mariusze Kamińského a jeho náměstka Macieje Wąsika, oba odsouzené ze zneužití pravomocí. Před jejich zatčením je hlava státu dokonce ukrývala v prezidentském paláci. O obou Duda hovořil jako o „politických vězních“ a dostal se do ostrého konfliktu s vládou.

Premiér Donald Tusk prezidentovi vzkázal, ať si zvykne na to, že se doba změnila. „Návrat vlády práva po osmi letech bezpráví, ze které jste spoluzodpovědný, bylo a je hlavním cílem mojí vlády. Doba, kdy prezident, premiér nebo předseda strany ovlivňovali vyšetřování, skončila. Nějak se s tím srovnejte,“ napsal na síti X.

Ministr spravedlnosti a generální prokurátor Adam Bodnar v úterý uvedl, že pověřil prokuraturu „důkladným, komplexním a transparentním vyjasněním všech okolností smrti Barbary Skrzypek“. „Politické využívání osobní a rodinné tragédie, se kterou se dnes vyrovnávají nejbližší paní Barbary, má podle mě znaky naprosté absence empatie a soucitu,“ dodal Bodnar.