Článek
Ústavní změna je prvním krokem k uspořádání nových voleb po prosincovém pádu menšinové vlády premiéra Eduarda Hegera.
Předlohu nepodpořila opozice, která prosazovala zavedení možnosti předčasně ukončit volební období parlamentu nejen rozhodnutím poslanců, ale také referendem.
Poslanci do ústavy doplnili ustanovení, že volební období Národní rady lze zkrátit usnesením parlamentu, které podpoří alespoň třípětinová většina poslanců.
Dosluhující premiér Heger o víkendu ohlásil, že strany původní čtyřčlenné vládní koalice chtějí, aby se volby konaly 30. září, tedy zhruba pět měsíců před jejich řádným termínem.
Z vyjádření šéfa sněmovny Borise Kollára vyplynulo, že o návrhu na samotné zkrácení stávajícího volebního období by sněmovna mohla začít jednat už ve čtvrtek.
Politicky zmatené Slovensko
Slovensko jde vstříc konci roku s vládou v demisi a s nejasným vědomím toho, co se bude dít dál. Dlouhodobé napětí ve slovenské vládní koalici, které se točilo především kolem role expremiéra a člena vlády Igora Matoviče (OĽaNO), vyvrcholilo pádem kabinetu. Část poslanců je teď ale proti vypsání předčasných voleb. Co to pro Slovensko znamená?
Prezidentka Zuzana Čaputová naposledy minulý týden uvedla, že pokud do konce ledna nebudou schválena příslušná rozhodnutí ohledně vypsání nových voleb, tak jmenuje úřednickou vládu.
Hegerův kabinet má v souladu s ústavou po vyslovení nedůvěry sněmovnou jen omezené pravomoci a s některými jeho rozhodnutími musí předem souhlasit hlava státu.
