Článek
Když na konci roku 2020 nastoupil do čela slovenské prokuratury, mělo to znamenat očistu a záruku vymáhání spravedlnosti. Generální prokurátor Maroš Žilinka měl za sebou navíc silný příběh – kočnerovské mafiánské struktury plánovaly jeho vraždu a nechytaly se ušetřit ani manželku a děti.
Kritika prokurátora sílí
Žilinka sliboval větší otevřenost prokuratury veřejné kontrole, změnu kultury, očistu a transparentnost. Během roku ve funkci má za sebou řadu kontroverzních rozhodnutí. Například loni v srpnu zrušil stíhání spoluzakladatele česko-slovenské finanční skupiny Penta Investments Jaroslava Haščáka. Toho policie v prosinci 2020 obvinila z korupce a z praní špinavých peněz v souvislosti se zhruba 15 let starou korupční aférou zvanou Gorila.
Teď je Žilinka pod palbou kritiky za to, že „vybočil ze své úlohy“ a že se chová jako politik. Nejvyšší státní zástupce se totiž opřel do obranné dohody mezi Slovenskem a Spojenými státy. Jde o chystanou a poměrně standardní smlouvu, která má vyjasnit spolupráci a přítomnost amerických vojáků na slovenském území. V případě konfliktu by usnadnila eventuální operace Američanů na Slovensku.
Dohoda má umožnit americkým ozbrojeným silám na deset let využívat bez nájemného vojenská letiště Malacky-Kuchyňa a Sliač.
Žilinkův úřad v poslední možný den poslal v rámci mezirezortního připomínkového řízení 35 „zásadních připomínek“, kvůli kterým odmítá dohodu jako celek. Vše zveřejnil prokurátor i na sociálních sítích.
Dohoda s USA není v našem zájmu, tvrdí Žilinka
Podle Žilinky by mohla dohoda ohrozit slovenskou suverenitu a návrh je „jednostranný, asymetrický a výrazně zvýhodňuje americkou stranu“. Prokurátor také tvrdí, že je „v rozporu s bezpečnostní politikou a bezpečnostní strategií Slovenska“. Obává se prý toho, že by dohoda na Slovensku umožnila rozmístit jaderné, chemické a biologické zbraně, a tím pádem ze Slovenska udělala terč. Prokurátor proto požaduje, aby byl ve smlouvě dovoz takových zbraní výslovně zakázaný.
Žilinka také kritizuje, že se o dohodě ve slovenské společnosti nediskutovalo dostatečně a upozorňuje politiky, že jako volení zástupci občanů by měli zohledňovat „vůli svých (dostatečně informovaných) voličů“.
Za svá vyjádření si generální prokurátor vysloužil kritiku. „Generální prokurátor nemá dělat politiku. Má účtovat se zločinem,“ napsala například předsedkyně koaliční strany Za lidi Veronika Remišová.
Cesta do Ruska
„Nechci spekulovat, ale možná takováto vyjádření pomůžou generálnímu prokurátorovi vypadat zajímavěji během 300. výročí založení prokuratury v carském Rusku 11.–13. ledna 2022, na které přijal jako jediný generální prokurátor ze zemí EU pozvání,“ komentoval věc předseda parlamentního bezpečnostního výboru Juraj Krúpa z hnutí OLaNO.
O Žilinkově cestě do Ruska informoval v týdnu Denník N. List upozorňuje, že ruská prokuratura v zemi podle tamních pozorovatelů působí jako prodloužená ruka Kremlu a vykonavatel represí vůči odpůrcům režimu Vladimíra Putina.
Krúpa podotýká, že smlouvu podepsalo už 17 členských států EU, včetně Polska a Maďarska, a dalších šest států NATO, které nejsou v EU.
„Připomínky mají charakter osobního politického názoru generálního prokurátora, ne odborný právní charakter odpovídající působnosti generální prokuratury,“ uvedlo k věci slovenské ministerstvo obrany.
Tématu smlouvy s USA se po Žilinkově kritice rychle chopila dezinformační scéna, která je na Slovensku ve srovnání se středoevropskými zeměmi obzvlášť silná.
Opozice je proti dohodě, i když s ní začala
Do návrhu tepe i opoziční Směr. Jeho předseda Robert Fico považuje dohodu za nevýhodnou a porušující princip suverenity a svrchovanosti Slovenska. „Tato smlouva garantuje, že minimálně 10 let sem mohou přicházet ozbrojené síly USA bez jakékoli kontroly,“ prohlásil expremiér. Byl to přitom nominant strany Směr Miroslav Lajčák, který v roce 2019 začal dohodu vyjednávat.
Smlouvu dřív veřejně podporoval i někdejší premiér Peter Pellegrini, který odešel ze Směru a založil si vlastní stranu Hlas. Teď ale otočil: „Vzhledem k vážným pochybnostem, zda předmětná smlouva nenarušuje suverenitu Slovenské republiky, i vzhledem k zásadním právním výhradám generální prokuratury, Hlas nemůže předložený návrh podpořit,“ stojí v Pellegriniho prohlášení.
Návrh dohody by měla v nejbližší době schvalovat vláda, následně by o něm měli hlasovat poslanci. Z koaliční stran zatím není jistý názor strany Borise Kollára Jsme rodina. Proti smlouvě zatím nevystupuje, není ale vyloučené, že otočí. Právě generální prokurátor Žilinka byl totiž nominantem Kollárovy strany.
Konspirace o dohodě s USA odmítá premiér Eduard Heger z OLaNO. Jde podle něj o standardní rámcovou smlouvu, která upravuje podmínky obranné spolupráce. Heger zdůrazňuje, že smlouva nedává žádnému vojákovi USA automatické právo ke vstupu na Slovensko. „Proto kdokoli, kdo se snaží navodit dojem, že Slovensko ztratí touto smlouvou suverenitu anebo že USA budou moci na základě této smlouvy přivážet svoji techniku a zbraně na území SR, buď tuhle smlouvu nečetl, anebo záměrně neříká pravdu,“ napsal premiér v prohlášení.
To, že americké síly budou moci být na Slovensku jen s povolením vlády a parlamentu, zmínila v prohlášení i americká velvyslankyně v Bratislavě Bridget Brinková.
Dohoda také předpokládá, že Američané investují na Slovensku do modernizace dvou vojenských letišť a vyloučené nejsou další investice. Na začátku má jít podle ministra obrany Jaroslava Nadě o sto milionů dolarů, tedy asi 2,1 miliardy korun, na modernizaci obranné infrastruktury.
