Slovenský chaos. Premiér se snaží udržet, ale docházejí mu ministři

Ve čtvrtek oznámil svůj odchod z vlády, která je ve funkci na základě pověření od prezidentky Zuzany Čaputové, ministr zemědělství Samuel Vlčan. Důvodem je, že firma, ve které nepřímo kontroluje většinový podíl, dostala od státu dotaci ve výši 1,4 milionu eur (33 milionů korun).

V pátek pak mluvčí prezidentky Martin Strižinec informoval, že vládu chce opustit další ministr – šéf diplomacie Rastislav Káčer. Ten je toho času na zahraniční cestě v Itálii a oficiální žádost teprve doručí. Na tahu pak bude Čaputová.

V Hegerově vládě, jež má po podání demise ústavně omezené pravomoci, už dříve skončili jiní dva ministři. Problém je v tom, že prezidentka v takové situaci nemůže jmenovat nové členy vlády, ale jen pověřit spravováním uvolněného ministerstva stávající členy kabinetu.

Premiér Eduard Heger je tak nyní zároveň také ministr financí a ministr zdravotnictví.

Odcházející ministr Rastislav Káčer je bývalý slovenský velvyslanec v Česku a v ministerské funkci je od loňského září. V březnu oznámil vstup do politické strany Demokraté, do které přestoupil premiér Eduard Heger původně spjatý s hnutím OLaNO Igora Matoviče.

Krátce před oznámením odchodu z vlády ovšem Káčer na sociálních sítích v neveřejném příspěvku zkritizoval premiéra za jeho čtvrteční projev v televizi RTVS.

Hegerovo večerní vystoupení označila slovenská média za nečekané. Premiér, jenž přišel o důvěru parlamentu loni v prosinci a kterému se vláda drolí pod rukama, se omluvil za „chaos v zemi“ a přiznal spoluodpovědnost. Jedním dechem ale apeloval na to, aby mohl setrvat ve funkci.

Šlo o vzkaz prezidentce Čaputové, která může vládě bez důvěry pověření odebrat a jmenovat nový kabinet. Sama už dřív avizovala, že je k tomu v případě nutnosti připravena a že má seznam „svých“ úřednických ministrů.

Čaputová je momentálně na zahraniční cestě ve Velké Británii, kde se účastní korunovace krále Karla III. Další posun ve vývoji slovenské politické krize se tak dá očekávat zřejmě až v pondělí.

S úřednickou vládou jako s nejpravděpodobnější možností počítá koaliční strana Jsme rodina.

Ke jmenování úřednické vlády prezidentku vyzývá opoziční strana Hlas expremiéra Petra Pellegriniho. To, že by nový kabinet získal potřebnou důvěru parlamentu, je ale vysoce nepravděpodobné. Vláda bez důvěry by tudíž skončila v totožné situaci, v jaké je Hegerova.

Politickou odpovědnost by však nesla prezidentka, a to již během kampaně před volbami do parlamentu. Slovensko zároveň příští rok na jaře čekají prezidentské volby. Zuzana Čaputová zatím neoznámila, zda v nich bude svůj mandát obhajovat.

Politické turbulence Slovensko trápí de facto celé současné volební období. Původní vládní koalice stran OLaNO, SaS, Jsme rodina a Za lidi byla v takřka setrvalé krizi zejména kvůli vyhroceným osobním sporům premiéra Igora Matoviče a ministra hospodářství Richarda Sulíka.

Matovičův chaotický styl vládnutí nakonec vedl k jeho výměně za Eduarda Hegera. Ani jeho vláda však nevydržela, protože Sulíkova strana SaS nakonec z koalice na konci loňského léta odešla a vládní většina se dál drobila.

Hegerově kabinetu, ve kterém zůstal Matovič na pozici ministra financí, nakonec parlament loni v prosinci vyjádřil nedůvěru. V lednu se poslanci shodli na předčasných volbách, které se mají konat 30. září.

Ze situace těží zejména opoziční strana Směr bývalého premiéra Roberta Fica, která se díky radikální rétorice vyhoupla do čela průzkumů politických preferencí.

Podle průzkumu agentury Focus z 30. dubna by teď Směr vyhrál volby s téměř 18 procenty a mírným náskokem na stranu Hlas někdejšího Ficova souputníka Petra Pellegriniho. Následovali by je s odstupem liberálové z Progresivního Slovenska a pak krajně pravicová Republika.

Nejasný je pak politický osud dalších zhruba šesti politických stran, jejichž podpora se pohybuje kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do parlamentu. Jde zejména o konzervativní strany.