Hlavní obsah

Slovensku se splnění hrozeb Kyjevu může vrátit jako bumerang, říká analytik

Foto: Repro: Kreml.ru

Slovenský premiér Robert Fico vedle ruského prezidenta Vladimira Putina. Analytik Pavel Havlíček to považuje za znamení, že Slovensko přešlo od slov k činům.

Slovenské výhrůžky pozastavení elektřiny pro Ukrajinu jsou až nehumánní, domnívá se analytik Pavel Havlíček. V rozhovoru pro Seznam Zprávy podotýká, že se tak i dál prohlubují rozpory mezi představiteli Česka a Slovenska.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajina už podle prezidenta Volodymyra Zelenského jedná s dalšími členy Evropské unie, aby vynahradila výpadek v dovozu elektřiny, kterým Kyjevu hrozí Bratislava. Slovenský premiér Robert Fico řekl, že „zváží“ zastavení dodávek, pokud Ukrajina od 1. ledna zastaví tranzit ruského plynu na Slovensku, což avizovala dlouho dopředu.

„Ať už řekl Putin Ficovi během jeho návštěvy Kremlu cokoli, evropská pravidla musí převážit nad vazbami jakéhokoli jednotlivce s Moskvou,“ napsal Zelenskyj v sobotu večer v narážce na předvánoční cestu slovenského premiéra do Moskvy. Už předtím obvinil Fica z otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině a ze snahy porušit pravidla jednotného evropského trhu.

Ficovu cestu do Moskvy považuje za zlom i analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček, který se zaměřuje na východní Evropu, zejména Ukrajinu a Rusko. Až doteď byl podle něj slovenský premiér kritický vůči Ukrajině a vstřícný vůči Rusku spíše verbálně, teď přešel do praktické roviny.

Může se vyhrocený konflikt mezi Slovenskem a Ukrajinou přenést od slov a mediálních výpadů k faktickým činům? Teď myslím zejména to, jestli podle vás skutečně může Slovensko přerušit dodávky elektřiny na Ukrajinu?

Začal bych kontextem. Vztahy mezi Slovenskem a Ukrajinou jsou dlouhodobě napjaté. Ovšem existoval velký rozpor mezi tím, co slovenští představitelé říkali a co se dělo kolem reálné pomoci Ukrajině. Narážím třeba na slovenskou vojenskou výrobu, která putovala na Ukrajinu.

Dlouhou dobu platilo pravidlo, že Robert Fico říkal spoustu věcí, které byly k Ukrajině hodně kritické a hodně proruské, ale směřovaly k domácímu publiku a vlastně neměly v reálné politice velký význam.

Těmi posledními výroky a cestou Roberta Fica do Moskvy za Vladimirem Putinem se situace mění. To byl velmi konkrétní projev toho, že politika Slovenska vůči Ukrajině se víc vyhrocuje a přechází do velmi praktické roviny.

Ale pokud mám být úplně upřímný, tak je dění částečně motivované snahou konsolidovat slovenskou domácí politickou pozici a mobilizovat ten proficovský provládní elektorát, který je spíše proruský a je velmi kritický vůči Ukrajině. Zároveň nemůžeme pominout tu velkou aféru, kterou má Robert Fico s nahrávkami, jež ukázaly, jak kriticky vystupuje proti prezidentu Peteru Pellegrinimu.

Chápu správně, že podle vás Fico s výhrůžkami míří spíše na domácí publikum a utváří si mediální obraz, který se pozdává jeho voličům?

Já bych řekl, že ano, že primárně jde skutečně o domácí publikum.

Na druhou stranu jsou ty výhrůžky ultimátní, je to klacek na ukrajinského partnera… Slovensko je pro Ukrajinu klíčové v přeshraničním kontaktu a ve fyzické infrastruktuře. To znamená železniční a silniční spojení. Pozice Slovenska je klíčová i energeticky, včetně zpětného plynovodu, kterým může proudit zemní plyn zpátky na Ukrajinu.

Ruské vlivy na Slovensku

Seznam Zprávy v prosinci mapovaly politický vliv a iniciativy ve dvou „proslavených“ slovenských obcích. V Očové, kde starostu dělá poslanec Rudolf Huliak, a ve Smilně, kde tamní starosta vybral na pomoc Rusku 50 tisíc eur a ve vojenské uniformě je dovezl do Moskvy.

Pokud by došlo na slovenské výhrůžky a skutečně Ukrajinu odstřihli od přívodu elektřiny, jak citlivé by to pro zemi bylo? Volodymyr Zelenskyj zmiňoval, že přes Slovensko proudí v krizových momentech až 19 procent elektřiny.

Je jenom pár sousedů, od kterých může Ukrajina získávat zdroje energie. Elektřina a teplo je na Ukrajině obrovský problém. A teď v krizových dobách kvůli nedostatku v některých částech Ukrajiny nemáte 18 hodin denně elektrickou energii.

Je to nesmírně citlivé a to, co slovenská strana dělá, tak je až nehumánní. Vlastně touhle cestou Ukrajincům vyhrožuje. Je to taková pomyslná politika klacků, kdy za každou cenu využíváte nátlaku k dosažení svého vlastního cíle, kterým je to, aby Ukrajina pouštěla i po 1. lednu 2025 dále ruský plyn.

Je to citlivé pro země, které jsou na těch dodávkách závislé, ať už je to Slovensko, Maďarsko nebo Rakousko. Dlouhou dobu, jsou to opravdu měsíce, se o tom mluví, ale namísto toho, aby slovenská strana nějakým způsobem diverzifikovala, aby situaci řešila, tak jde touhle silovou politikou.

Jaká to s sebou nese rizika? Co Slovensku hrozí, pokud by skutečně přikročilo k tomu, že neumožní transfer elektrické energie? Jak může reagovat Evropská unie?

Shodou náhod a okolností se stalo to, že k 24. únoru 2022, tedy ve stejnou dobu, kdy začala velká ruská agrese na Ukrajinu, byla Ukrajina a Moldavsko plně integrované do jednotného evropského trhu s elektrickou energií. V zásadě byla ukrajinská a moldavská síť harmonizovaná s tou evropskou, takže mohou nakupovat elektrickou energii ve zbytku Evropského společenství.

Slovensko má povinnost dodržovat principy jednotného trhu. Tuto povinnost by tímto porušilo. Slovenská strana by si tak vlastně ultimativně vynucovala pravidla. To by se mohlo vrátit jako bumerang.

Moje očekávání by bylo, že by skutečně byla spuštěna nějaká vnitřní procedura pro porušení podmínek trhu Evropské unie. Jak by to dopadlo, je druhá věc.

Kdo je Pavel Havlíček?

Pavel Havlíček je analytikem Výzkumného centra AMO se zaměřením na východní Evropu, zejména Ukrajinu, Rusko a Východní partnerství. Profesně se zabývá také otázkami strategické komunikace a dezinformací stejně jako demokratizace a podpory občanské společnosti.

V září 2017 dokončil dvouleté studium mezinárodního magisterského programu Erasmus Mundus v oboru Russian, Central and East European Studies na University of Glasgow v kombinaci s Evropskými studii na Jagellonské univerzitě v polském Krakově. V letech 2020–2021 byl spolupracovníkem Center for European Policy Analysis (CEPA) v rámci transatlantického programu Jamese S. Dentona.

V květnu 2020 byl na dva roky zvolen do funkce člena správní rady Fóra občanské společnosti EU–Rusko. Od srpna 2020 je také koordinátorem výzkumu ruského týmu v rámci projektu MapInfluenCE.

Foto: AMO

Analytik Pavel Havlíček.

A co by to znamenalo pro vztahy mezi Českem a Slovenskem? Dále by se ochlazovaly?

Já bych řekl, že ano. Už v reakci na tu Ficovu cestu do Moskvy se velká část české politické garnitury ohradila. Slyšeli jsme velmi ostrá vyjádření ze strany jak českého premiéra Petra Fialy, tak ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, kteří jednoznačně odsoudili, že se Fico jede doprošovat do Moskvy dodávek ruských energetických zdrojů.

Já bych k tomu připomněl, že i česká strana odebírá ve velkém stále ruský plyn a ruskou ropu, ale naše situace je od Slovenska odlišná. Česká strana si skutečně může vybrat, jak zmiňoval Petr Fiala v rozhovoru, diverzifikovali jsme.

Jak premiér Fiala, tak zejména ministr Lipavský také kvitovali, že česká strana pozastavila vrcholná bilaterální jednání a strategické dialogy. Takže tohle jenom některým lidem zapadlo do existujících kolejí a prohloubilo všechny rozpory, které už tady byly.

Doporučované