Slovenská vláda padla. Prezidentka Čaputová ji odvolá v pátek

Slovenská vláda po ostrých sporech padla. Nedůvěru jí vyslovilo 78 z přítomných 102 poslanců. Ke svržení kabinetu potřebovala opozice 76 hlasů ze 150.

Poslanci nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), členem jehož vedení je i premiér Eduard Heger, před hlasováním opustili sál. Předseda poslaneckého klubu Michal Šipoš řekl, že se nechtěli účastnit rituální popravy své vlády.

Slovenská prezidentská kancelář později večer oznámila, že prezidentka Zuzana Čaputová vládu odvolá v pátek ve 13:30 hodin. Dočasně ji pověří vykonáváním funkce v omezeném rozsahu, píše slovenský Deník N, který dříve uvedl, že se nyní zřejmě začne debatovat o předčasných volbách.

Richard Sulík, předseda slovenské strany Svoboda a solidarita (SaS), může „slavit“. Podruhé v historii se mu totiž podařilo svrhnout vládu.

Poprvé to bylo v roce 2012, kdy jeho strana odmítla tzv. euroval a vyjádřila nedůvěru vládě Ivety Radičové. SaS v té době byla členem koalice. Následovaly předčasné volby a dvě vlády Roberta Fica ukončené masovými protesty proti korupci a mafii po vraždě novináře Jána Kuciaka.

Tentokrát už SaS „zaútočila“ z opozičních řad, i když ve vládě Eduarda Hegera zasedali její ministři ještě letos na konci srpna. Nakonec se Sulíkovi podařilo kabinet s pomocí dalších opozičních stran porazit, a pokořit tak svého politického soka Igora Matoviče.

„Konečně, to je slovo, které vystihuje dnešní večer,“ okomentoval výsledky hlasování Sulík s tím, že si nepřeje konání předčasných voleb.

Hlasování o nedůvěře provázely průtahy a dramatické události. Sulík krátce před hlasováním o nedůvěře předstoupil před poslance a oznámil, že mu premiér Heger slíbil Matovičovu demisi. Řekl, že se předseda OLaNO ve čtvrtek dostavil do prezidentské kanceláře, aby podal demisi, ale na poslední chvíli si to rozmyslel a dokument zaměstnanci kanceláře vytrhl z ruky.

Jeho slova později potvrdila i prezidentská kancelář. „Před zaměstanci prezidentské kanceláře svoji demisi podepsal, ale na poslední chvíli si to rozmyslel a podepsaný dokument vytrhl z rukou vedoucího KP SR (kancelář prezidenta Slovenské republiky, pozn. red.) Metoda Špačka. Rezignace tedy nebyla doručena KP SR,“ vysvětlila kancelář.

Matovič chaotickou situaci odbyl s tím, že „měl slabou chvíli“ a je rád, že si podání demise nakonec rozmyslel.

Matovič se ještě ve čtvrtek odpoledne pokusil o manévr a výměnou za zrušení hlasování o nedůvěře nabídl svou rezignaci. Strana SaS takový politický obchod odmítla.

Nepředvídatelného předsedu hnutí OLaNO, pověstného svými výstředními facebookovými příspěvky, už SaS donutila loni na jaře odstoupit z funkce premiéra. Ve vládě ale zůstal jako ministr financí a pokračoval ve svém politickém stylu, tedy chaotických krocích, torpédování vlastní vlády a hádkami se Sulíkem.

Matovič v reakci na odhlasování nedůvěry vládě řekl, že „po dnešním dni považuje za mafiánskou stranu i SaS“. Dodal, že Sulík svou vlastní stranu pochoval tím, že svrhnul demokratickou vládu.

Matovičovo hnutí v prohlášení na facebooku uvedlo, že Sulík „v kritické situaci pro celou zemi opět nezvládl své ego a rozbil třetí demokratickou vládu“. „Zřejmě si neuvědomil, že posloužil jako užitečný idiot bandě mafiánů a zlodějů, kteří jen čekali, až se vymkne kontrole, a využili ho ke zničení protikorupční, demokratické a prozápadní vlády Eduarda Hegera,“ dodalo.

Hlasování o nedůvěře předcházela politická vyjednávání a odklady. Ke svržení kabinetu potřebovala opozice 76 hlasů ze 150. Ještě v pondělí se zdálo, že si Hegerova menšinová vláda dokáže vyjednat podporu u jednotlivých nezařazených poslanců, kteří jsou jazýčkem na vahách.

Vládu ale nakonec potopili nezařazení poslanci a navíc i kolegové z vlastních koaličních řad.

V úterý, kdy se mělo původně hlasovat, dva poslanci vládní strany Jsme rodina oznámili, že budou hlasovat proti vládě.

Jeden z nich, Martin Borguľa, který je stíhán kvůli korupci, podmínil svůj hlas pro vládu rezignací ministra vnitra. Ten takový politický obchod odmítl. V úterý ráno pak poslanec vystoupil z Kollárova poslaneckého klubu a přidal se k odpůrcům kabinetu.

Ve čtvrtek dopoledne se ke dvojici přidal další spolustraník, což znovu ukázalo na drolící se podporu koalice. Odkazoval na nesplnění jiných jeho politických podmínek.

Scénářů dalšího politického vývoje je teď celá řada. Ve všech bude hrát klíčovou roli slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, jež má o něco silnější pravomoci než česká hlava státu. Hned po hlasování se sešla s premiérem Hegerem a předsedou parlamentu Borisem Kollárem.

Pravděpodobným scénářem jsou předčasné volby, po kterých dlouhodobě volají předsedové Hlasu Peter Pellegrini a Směru Robert Fico. Nedávno se pro ně vyslovil i člen vládní koalice Boris Kollár. Podle něj by se mohly konat už v květnu nebo červnu.

K vyvolání voleb, tedy zkrácení volebního období, je potřeba v parlamentu přijmout ústavní zákon, pro který musí být 90 poslanců. Parlamentní volby v řádném termínu se mají konat v únoru 2023.

Pokud by na předčasné volby došlo, mohl by do té doby dovládnout Hegerův kabinet v demisi.

Hegerovo dovládnutí by bylo podle slovenské ústavy spojené s omezením výkonu některých funkcí týkajících se „zásadních otázek vnitřní, zahraniční, sociální a hospodářské politiky“. To by se patrně týkalo i možných opatření v energetice.

Vládní kroky by navíc byly podmíněné souhlasem prezidentky.

Že by se současné koalici podařilo přeskupit síly a složila po Hegerově pádu novou vládu, není příliš pravděpodobné. Návrat SaS do vlády předem vyloučil i Richard Sulík. Nevyloučil ale toleranci rekonstruované vlády.

Vládní většinu naopak nedokážou poskládat Pellegrini s Ficem, krajní pravicí a nezařazenými. Například jasná prozápadní a prounijní slovenská zahraniční politika, která od začátku podporuje Ukrajinu v obraně před Ruskem, by se tudíž až do voleb výrazně měnit neměla.

Další možnosti je úřednická vláda, kterou by si vybrala Čaputová. Takový kabinet by ale v parlamentu s největší pravděpodobností důvěru nezískal a byl by jen „udržovací“.

Sama Čaputová opakovaně prohlásila, že úřednická vláda „není snem ani přáním žádného racionálně uvažujícího prezidenta“.

Volby by se nekonaly hned a preference voličů by ovlivnila i kampaň. Leccos ale můžou napovědět aktuální průzkumy. Podle čísel agentury Focus, která v neděli zveřejnila televize Markíza, by teď volby vyhrála strana Hlas.

Uskupení expremiéra Petera Pellegriniho vede v průzkumech dlouhodobě a udržuje si kolem 20 %. Druhý by teď skončil zmíněný Ficův Směr s téměř 16 procenty. Do parlamentu by se poprvé dostalo liberální Progresivní Slovensko s 10 procenty.

Za ním následuje krajně pravicová Republika a až těsně za ní je Sulíkova SaS.

Vládnoucí strany Jsme rodina a OLaNO mají každá sedm procent a třetí vládní strana Za lidi založená exprezidentem Andrejem Kiskou by se do parlamentu ani nedostala.

Do parlamentu by se dostalo i křesťanskodemokratické KDH a strana maďarské menšiny Aliance, celkem tedy deset stran. Vláda by se teď proto sestavovala složitě.

Pokud by chtěl Pellegrini vládnout s Ficem, musel by se opřít ještě o další dva subjekty. Většinu by teď neměla ani široká středopravicová koalice šesti stran nebo koalice Hlasu a středopravicových stran.