Článek
V Polsku má jít o první případ použití Pegasu. Jde o spyware izraelské firmy NSO Group, který dokáže napadnout telefony s operačními systémy iOS nebo Android, a umožní prohledat e-mailovou a SMS komunikaci či fotografie, nahrávat telefonní hovory nebo potají zapnout kameru a mikrofon.
Agentura Associated Press (AP) se odkazuje na kanadskou laboratoř Citizen Lab, kterou provozuje Univerzita v Torontu. Její „digitální detektivové“ už spolupracovali se 17 různými redakcemi.
Pegasus u Giertycha a Wrzosekové
Podle Citizen Lab se stal v Polsku před dvěma lety cílem právník Roman Giertych, který zastupuje přední postavy polské opozice, včetně expremiéra a šéfa Občanské platformy Donalda Tuska. Letos měla odposlechu čelit prokurátorka Ewa Wrzoseková.
Laboratoř nespecifikovala, kdo si měl sledování objednat a NSO Group své klienty neidentifikuje. Tvrdí jen, že spolupracuje pouze s legitimními vládními agenturami prověřenými izraelským ministerstvem obrany.
K potvrzeným obětem špehování patří mexičtí a saúdskoarabští novináři, britští právníci, palestinští ochránci lidských práv, hlavy států i američtí diplomaté v Ugandě. Pegasus je také spojován s Maďarskem.
AP se s dotazem obrátila na mluvčího koordinátora polských tajných služeb Stanisława Żaryna, který v písemné odpovědi věc nepotvrdil, ale zároveň ani nevyvrátil. V úterý se pak Żaryn vyjádřil na Twitteru.
W Polsce kontrola operacyjna jest prowadzona w uzasadnionych i opisanych prawem przypadkach, po uzyskaniu zgody Prokuratura Generalnego i wydaniu postanowienia przez sąd. Każe użycie metod kontroli operacyjnej uzyskuje wymagane prawem zgody - w tym zgodę sądu. 1/4
— Stanisław Żaryn (@StZaryn) December 21, 2021
„Každý případ použití metod operační kontroly má potřebné povolení, včetně souhlasu soudu. Polské služby pracují podle polských zákonů,“ napsal. Dodal, že služby nevyužívají sledování k politickému boji. Giertychův případ označil za „typicky kriminální“.
Případ odbojné prokurátorky
Varšavská žalobkyně Wrzoseková platí v právnických kruzích za „bojovnici“ a veřejně kritizuje soudní reformy, které prosazuje současná polská vláda. Kvůli svému angažmá v nezávislém soudcovském sdružení Lex Super Omnia byla během krátké doby několikrát degradována nebo přesunuta na jinou pozici, a kvůli kritickým názorům na změny v justici čelí několika disciplinárním řízením.
V dubnu 2020 zahájila vyšetřování ve věci organizace zpackaných korespondenčních prezidentských voleb. Wrzoseková zkoumala, zda během pandemie nepředstavují epidemické riziko. Volby se nakonec nekonaly, když o jejich zrušení krátce před hlasováním rozhodl tehdejší poslanec a šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński. Stát za přípravu utratil na 70 milionů zlotých, v přepočtu přes 380 milionů korun.
Ještě ten samý den, přesně o tři hodiny později, vyšetřování voleb stopla nadřízená Wrzosekové z okresní prokuratury. Vyšetřování nakonec čelí sama Wrzoseková, kterou prokuratura letos v září začala stíhat kvůli údajnému překročení pravomocí.
Na odposlech mobilu upozornila prokurátorka letos na konci listopadu. Od společnosti Apple dostala informaci, že se její telefon nejspíš stal cílem kybernetického útoku vedeného státní organizací. Wrzoseková kvůli tomu podala trestní oznámení.
Właśnie otrzymałam alert @AppleSupport o możliwym cyberataku na mój telefon ze strony służb państwowych. Ze wskazaniem, że mogę być celem ataku ze względu na to co robię lub kim jestem.
— e-wrzosek #FBPE🇪🇺🇵🇱🏳️🌈#FundamentalRights (@e_wrzosek) November 24, 2021
Ostrzeżenie potraktuję poważnie bo poprzedziły je inne incydenty@ZiobroPL czy to przypadek? pic.twitter.com/QWnctRMCof
Po pondělní zprávě AP o sledování Wrzoseková rádiu RMF FM řekla, že pro její odposlech neexistují důvody. „Nemám iluze, že by prokuratura měla zájem na vyjasnění mého sledování,“ uvedla.
Exministr a Tuskův právník Giertych
Zatímco Wrzoseková platí za vzpurnou prokurátorku, která hájí nezávislost soudnictví, Giertych je kontroverzním advokátem. Varšavský právník je mediálně známou a angažovanou postavou. V minulosti byl aktivním politikem a vedl radikálně pravicovou organizaci Všepolská mládež a posléze ultrakatolickou stranu Liga polských rodin. Ta v letech 2005–2007 vládla se stranou Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského.
Giertych byl ministrem školství a proslul svými otevřeně homofobními a antisemitskými názory. Prosazoval „vyhnání socialismu a liberalismu z polského školství“, což se projevilo vyškrtáváním některých literátů z osnov.
S Kaczyńským se nakonec v roce 2007 politicky rozešel ve zlém. Z politiky se po neúspěchu v předčasných volbách 2007 stáhnul, a kolem roku 2014 začal veřejně podporovat Občanskou platformu, za kterou v roce 2015 neúspěšně kandidoval do Senátu.
Vyšetřování kvůli finančním deliktům
V rámci své právní praxe se Giertych angažuje ve velkých kauzách se slavnými jmény a je spojený zejména s politiky opoziční Občanské platformy jako je už zmíněný Tusk, europoslanec Radosław Sikorski a mnozí další.
Sám Giertych čelí vyšetřování kvůli údajným finančním deliktům – praní špinavých peněz a poškození společnosti Polnord. Agentura AP v té souvislosti píše, že několik hodin poté, co koordinátorovi tajných služeb poslala dotazy na sledování Giertycha, prokuratura v polském Lublinu požádala soud o advokátovo zadržení, protože se opakovaně nedostavil k výslechu.
Giertych v rozhovoru pro deník Gazeta Wyborcza uvedl, že v době, kdy byl jeho mobil sledován, řešil právní záležitost s expremiérem a dnešním předsedou Občanské platformy Donaldem Tuskem. Zastupoval také Gerarda Birgfellnera, příbuzného Jarosława Kaczyńského, který předsedu PiS viní, že nezaplatil za přípravu developerského projektu ve Varšavě.
„Den po dni, hodina po hodině“
„Setkával jsem se tehdy dost často s Grzegorzem Schetynou (tehdejším předsedou Občanské platformy, pozn. red.), radil jsem mu v několika záležitostech, to vidím například v SMS, a týkalo se to věcí kampaně,“ tvrdí Giertych. Dalším důvodem špionáže podle něj měly být údajné videonahrávky z tatranských hotelů, které mají zachycovat politiky při sexu s nezletilými dívkami. Existence nahrávek se dosud nepotvrdila, i když se o nich v posledních letech hojně spekulovalo.
„Telefon, který prozkoumali na univerzitě v Torontu, je ten samý telefon, který mi před rokem zabavila policie při domovní prohlídce, a který mi prokuratura musela vrátit na základě rozhodnutí odvolacího soudu ve Varšavě,“ dodal v rozhovoru Giertych. Právník oslovil kanadské experty sám letos v prosinci. „Z toho, co mi bylo řečeno, to mnohokrát opakované nabourání bylo spojené s tím, že den po dni, hodinu po hodině chtěla vláda PiS vědět, co dělám, a nenahrávalo se jen to, co říkám do telefonu, ale také to, co říkám, když ho mám u sebe,“ řekl právník.
Kvůli sledování podal trestní oznámení v Itálii, na jejímž území byl minimálně dvakrát v době, kdy byl Pegasus v jeho telefonu aktivní. V Polsku oznámení podávat nebude, protože vyšetřujícím orgánům nedůvěřuje. Celkem má jít u Giertycha o 18 případů sledování v době před polskými parlamentními volbami 2019 a po nich.
PiS: Není to relevantní
O tom, že polská vláda nakoupila sledovací systém Pegasus, informovala televize TVN už v roce 2018. Protikorupční policie CBA tehdy zaplatila obchodnímu zástupci izraelské firmy v přepočtu téměř 185 milionů korun. Podstatnou část peněz na nákup poskytl zvláštní fond řízený ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem, jenž je zároveň generálním prokurátorem.
Vládnoucí strana PIS zprávy o používání Pegasu považuje za nerelevantní. „Nějaká firma, asi z Kanady, vznáší taková obvinění. Jsou nerelevantní,“ prohlásil v úterý v Sejmu předseda poslaneckého klubu strany Ryszard Terlecki.
Podle organizace Amnesty International je technologie Pegasus hojně zneužívána proti lidskoprávním aktivistům nebo novinářům. V srpnu loňského roku izraelský deník Haaretz odhalil, že došlo k prodeji spywaru za stovky milionů dolarů do Spojených arabských emirátů a dalších států Perského zálivu, kde má sloužit ke sledování protirežimních aktivistů, novinářů a politických vůdců konkurenčních zemí. K dohodě měla přispět i izraelská vláda, uvedl deník.