Skartovalo se už v noci, kompromitující dokumenty zmizí, říká publicistka

/Od zvláštního zpravodaje v Polsku/

S novinářkou a publicistkou polského deníku Rzeczpospolita jsme hovořili v pondělí odpoledne ve chvíli, kdy bylo sečtených 68 procent volebních okrsků. Strana Právo a spravedlnost podle průběžných výsledků dál vítězila, ale její procentuální výsledek s tím, jak přicházela data z větších měst, slábnul.

Podle zpřesněné odpolední prognózy může dnešní opozice, tedy Občanská koalice, Třetí cesta a Levice, počítat v novém Sejmu s až 249 mandáty. To by znamenalo pohodlnou většinu.

Většinu v dolní komoře přisuzuje opozičním stranám i predikce Seznam Zpráv. Oficiální výsledky polských parlamentních voleb se ovšem očekávají až v průběhu úterý.

Jak to, že polské sčítání trvá tak dlouho? Pro Čechy je to něco nepochopitelného, protože výsledky míváme během pár hodin, a tady se mluví o sčítání možná až do úterý.

Byla velmi vysoká volební účast, přišlo spoustu voličů, a systém na to nebyl připravený. Lidé stáli hodiny ve frontě, protože volební komise pracují ve velmi špatných podmínkách. Volební místnosti jsou malé, komisí je málo a nejsou dobře naplánované. To všechno má na to vliv. Já mám i podezření na to, že systém není digitalizovaný tak, jak by měl být.

Jak dlouho to ještě může trvat?

Myslím, že Státní volební komise bude velmi ostražitá a bude všechno třikrát kontrolovat, tím spíš, že to vypadá na prohru strany PiS. Proto bude komise ostražitá. Navíc není žádným tajemstvím, že na ni měl PiS velký personální vliv.

Snad se nebude muset čekat do úterý. Musí se ale spočítat každý hlas, a některé místnosti se uzavřely až pět, šest hodin po oficiálním konci hlasování kvůli dlouhým frontám. Takže to bude trvat dlouho.

Znamenají výsledky voleb skutečně novou epochu, jak v neděli večer říkal Donald Tusk?

Ano, jen se neví, jak dlouho ta epocha potrvá. Nepochybně je to ale obrovská změna a nepochybně za ní stojí ta velmi vysoká volební účast. Jenomže čím větší jsou očekávání, tím lépe a rychleji je potřeba je plnit. Samozřejmě ne všechny naráz, ale i tak je plnit, protože kdyby se ztrácel čas na nějakých hádkách a přetahováních, tím větší by bylo zklamání a rozčarování.

Opozice má před sebou důležité úkol – musí rychle říct, co chce dělat v prvním měsíci. I když se vláda určitě bude tvořit dlouho, opozice by měla vytvářet dojem, že už vládne, že má věci pod kontrolou a že má sílu.

Co se bude dít teď? Jaký je časový harmonogram? Na tahu je prezident. Pověří sestavením vlády Mateusze Morawieckého, nebo hned Donalda Tuska?

Možné je všechno. Prezident určitě pečlivě zvažuje to, co má udělat. Dnes vystoupil s prohlášením, ve kterém gratuloval vítězům, i když ti vlastně vítězi nakonec nejsou. Jestli PiS prezidenta donutí k tomu, aby mu dal 30 dní na první pokus? Nevím, jak teď prezident uvažuje. On PiS často poslouchal, ale někdy mu dovedl říct i ne.

Záleží, jestli převáží jeho kariéra ve funkci a ohledy na demokracii, nebo spíš loajalita k vlastní straně, to neumím říct. I sám PiS se ale musí zamyslet nad tím, jestli se mu politicky vyplatí zkoušet měsíc neúspěšně poskládat vládu. Měli by pak image strany, jež nebyla schopná sestavit vládní většinu. Kalkulace budou různé.

Jak bude probíhat výměna u moci? Budou se skartovat dokumenty? Já jsem četl obavy novinářů i opozice, že budou dokumenty mizet.

Myslím, že to, co se mělo skartovat, už se skartovalo v noci. Noc je k takovým věcem nejlepší.

Bezpečnostní složky za vlády PiS sehrávaly svou ponurou roli, ale navzdory všemu to nebyl stalinismus ani válečný stav. Samozřejmě, že všechny kompromitující dokumenty zmizí, ale nepřeceňovala bych to. Nejdůležitější je, aby k předání moci došlo férově a mírově. Pokud to tak bude, to bude hlavní podmínka zachované demokracie.

Pokud skutečně povládne opozice, dá se očekávat nějaká „noc dlouhých nožů”? Dojde na rychlé rozsáhlé personální změny?

Ano, klíčové jsou státní společnosti. Jejich ředitelé jsou různými způsoby pojištění na takovou situaci, ale pro opozici chce pracovat velmi mnoho schopných právníků…

Jde také o „národní média“ a státní média. V jejich případě to budou rychlá rozhodnutí a skončí ty velkolepé výplaty, které si tam vypláceli. Míra nenávisti a stranickosti, která je ve státních médiích, je šokující. Byli to spíš funkcionáři strany PiS než novináři.

Jak vysoká je jistota soudržnosti toho bloku Občanské koalice, Třetí cesty a Levice? Skutečně se ho straně PiS nepodaří rozbít? Pokusy avizují už od včerejšího večera.

Může se jim to podařit, ale ne teď. Teď jsou domluvení a motivovaní. Levice by jistě s PiS nešla. Pokud by to někdo mohl být, tak asi lidovci ze Třetí cesty, jenže těm by se to vůbec nevyplatilo. Navíc by museli, jak se u nás v Polsku říká, „polknout vlastní jazyk“, čili popřít všechno to, o čem mluvili v kampani, a ztratili by jakoukoli věrohodnost. To není reálná možnost.