Článek
Jako by na jednání v Bruselu seděl úplně jiný politik, než jaký se veřejně prezentuje na domácí půdě. Zatímco na Slovensku vláda Roberta Fica i po volbách pokračuje ve své „orbánovské“ předvolební rétorice „Ukrajině už ani náboj“, v zahraničí její politika zůstává v takřka stejných kolejích, ve kterých byla dosud.
Po účasti premiéra Fica na říjnovém unijním summitu to potvrdil i výstup slovenského ministra zahraničních věcí Juraje Blanára na summitu NATO v Bruselu.
Co víc, Blanár teď dokonce hovoří o „velké snaze“ navýšit kapacity slovenského obranného průmyslu. Konkrétně jde o výrobu munice kalibru 155 mm, jež by se měla do roku 2025 zvýšit až na 150 tisíc kusů ročně. Před ruskou invazí se podle deníku Sme vyrábělo ročně 20 tisíc kusů.
Ještě letos v dubnu přitom Blanár tvrdil, že polostátní zbrojovka v Dubnici nad Váhem bude muset výrobu dělostřelecké munice pro Ukrajinu zastavit. Politici Směru před volbami mluvili i o tom, že by se měly přehodnotit komerční zbrojní zakázky pro Kyjev.
Robert Fico v Praze
Slovenský premiér Robert Fico byl minulý pátek na první návštěvě Česka od svého zvolení. Kromě oficiálních jednání navštívil i přítele Miloše Zemana a setkal se i s Andrejem Babišem.
Teď na schůzce se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou podpořil dokonce i opravy ukrajinské vojenské techniky na Slovensku. „Ukrajinu budeme nadále podporovat, na východě Slovenska byla zřízena logistická a opravárenská centra a hledáme také způsoby, jak pokračovat ve výcviku ukrajinských vojáků,“ řekl slovenský ministr.
Podobně jako Polsko
Ficova vláda tak podle něj nebude klást žádné překážky komerčním zakázkám, a domácí politická rétorika „Ukrajině ani náboj“ se tudíž týká jen zásob slovenského státu.
V tom duchu Ficova vláda zastavila připravený balíček vojenské pomoci, ve kterém šlo o poslání starší sovětské techniky, například raket do protiletadlového systému 2K12 Kub.
V takovém přístupu se teď Slovensko příliš neliší od Polska. Tamní zbrojovky plní zakázky pro Ukrajinu, ovšem slovy polského premiéra Mateusze Morawieckého už Polsko z vlastních zbraňových zásob Kyjevu pomoc neposílá. Jednoduše proto, že nemá co.
Kuleba si na síti X pochvaloval první jednání s Blanárem jako konstruktivní. Zmínil i spolupráci se slovenským obranným průmyslem. Tomu Ukrajina platí za zbrojní zakázky týkající se například houfnic Zuzana 2.
Ukrajinský ministr také ocenil, že Slovensko plánuje na prosincovém summitu EU podpořit zahájení přístupových rozhovorů s Kyjevem.
Jednání Juraje Blanára a Dmytra Kuleby během summitu NATO v Bruselu.
Na Ukrajinu se také chystá druhý nejvýše postavený slovenský ústavní činitel Peter Pellegrini. Současný předseda slovenského parlamentu to prohlásil ve čtvrtek při své návštěvě Prahy.
Ukrajinu chce navštívit v rámci svých plánovaných cest do sousedních států. Pellegrini také v Praze řekl, že je potřeba počkat na konkrétní kroky Slovenska a nespoléhat se na obraz, který se o zemi vytváří. Pellegrini se pravděpodobně bude příští rok na jaře ucházet o funkci prezidenta.
Otázku na návštěvu Kyjeva (a také Moskvy) dostal už na začátku listopadu v Praze ministr Blanár. Šéf slovenské diplomacie ji tehdy nechal bez odpovědi.
Minulý pátek pak v Praze dotazu ohledně cesty na Ukrajinu čelil i premiér Robert Fico. „Neřadím se mezi politiky prázdných politických gest a postojů, které nikomu neublíží,“ řekl s tím, že k cestě do Kyjeva nevidí důvod.
„Standardizace vztahů“ s Ruskem
Ve své rétorice o „začátku suverénní slovenské politiky“ pokračuje Fico na domácí půdě dál. Ve čtvrtek se sešel s velvyslanci USA a Ruska.
„Slovenská republika je členským státem EU a NATO, což přirozeně ovlivňuje naše zahraničněpolitické priority. Na druhé straně nás to nemůže omezovat v suverénních postojích, které nejsou vždy v souladu s politikou jednoho jediného správného názoru prosazovaného v EU,“ napsal premiér na facebooku.
Sám Fico na unijním summitu na konci října navzdory své rétorice neblokoval další unijní finanční pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur. Uvedl dokonce, že se Slovensko může podílet příspěvkem 400 milionů eur během čtyř let, pokud Unie zaručí, že se peníze na Ukrajině nezpronevěří.
Podmínkou je i to, že se část prostředků investuje do infrastruktury ve slovenském pohraničí a na podporu slovenských firem při poválečné obnově Ukrajiny.
Ke vztahům s Ruskem Fico ve čtvrtek napsal, že se Slovensko musí připravovat na jejich „standardizaci“ v době po konci války.
