Článek
V Rakousku se píše historie. Herbert Kickl se stane prvním kancléřem země za populistickou stranu Svobodných (FPÖ). Prezident Alexander Van der Bellen ho pověřil sestavením vlády na Tři krále a o čtrnáct dnů později je zřejmé, že vláda FPÖ a lidovců vznikne do poloviny února.
Veřejnost přečkala první šok a věci se vracejí do obvyklých kolejí, obvyklých přinejmenším v Rakousku. K tomu patří, že titulky médií zabraly skandální výroky politiků Svobodných.
Dosud největší karambol způsobili dva vlivní poslanci Markus Tschank a Harald Stefan, kteří si nedali pozor a nechali se nahrát od francouzské televize při oslavě v domovské hospodě ve Vídni-Simmeringu.
Tschank kolegům přiblížil, jak jeho radikální strana bude vyjednávat s umírněnými pravičáky od lidovců. Lidová strana (ÖVP) vedla rakouskou vládu v uplynulých sedmi letech a teď se chce pod vedením nového šéfa Christiana Stockera ve vládě udržet aspoň jako menší partner. „ÖVP je přirozeně v žalostném stavu. Je závislá na moci a logicky chce udržet pozice. Proto jí klidně můžeme zvýšit laťku, ukázat, že jsme silnější, a prosadit své programové požadavky,“ vysvětlil.
Jeho kolega Stefan doplnil, o co půjde především. „Celá Evropská unie je úplné šílenství,“ uvedl svůj výklad. Lidovci sice neustále zdůrazňují, že odchod z EU, tzv. „Öxit“, je za červenou linií koaličních rozhovorů, proto odchod prozatím není „reálnou možností“, evropské předpisy včetně kontroly a omezování svobody projevu jsou však tak šílené, že Rakousko nakonec stejně vystoupit musí. „Bude to těžký boj, ale musíme ho podstoupit. Uděláme pro to všechno,“ uzavřel Stefan.
Nahrávku zveřejnil deník Der Standard a vídeňský šéf FPÖ Dominik Nepp ho v reakci označil za „zas.ané noviny“. Kromě toho varoval, že Standard přijde o veřejnou podporu.
Hospodská debata upoutala pozornost také díky tomu, že přesně vystihuje, jak jsou ve vznikající koalici rozdány karty. Lidovci mohli reagovat jen umírněným stanoviskem, že skandálními výroky „byli zaskočeni“.
Konsolidační balíček po rakousku
Dominantní FPÖ skutečně své programové plány prosazuje rychlým tempem. Pokud předchozí pokus lidovců o sestavení vlády se sociálními demokraty a liberální stranou NEOS ztroskotal po třech měsících na otázce, jak ušetřit v rozpočtu, pak FPÖ našla řešení během týdne.
Proti úsporám se ovšem ozvali nejen levicoví komentátoři – také analytik pravicového deníku Die Presse Josef Urschitz upozornil, že se vyjednavači o budoucí koalici vůbec nezatěžují diskusemi o strukturálních reformách, například o prodloužení věku odchodu do penze ze současných 62 let v případě mužů a 60 let u žen. Místo toho prosazují tupé škrty včetně zvyšování daní, které přitom před volbami vylučovali.
Z českého pohledu připomíná záchrana rozpočtu konsolidační balíček ministra Zbyňka Stanjury z roku 2023, přitom jde o srovnatelně velkou částku 6,4 miliardy eur (přes 150 miliard korun). Budoucí kancléř Kickl to má snadnější, protože lidovci neprotestují proti škrtům ani u těch opatření, které sami zaváděli spolu se Zelenými ve vládě z let 2019-2024.
Tehdy prosadili daň na fosilní paliva, která rozpočtu vynesla 1,5 miliardy eur ročně, zároveň však začali každé rodině vypomáhat tzv. klimabonusem. Tím naopak zvýšili rozpočtové výdaje o dvě miliardy. Po dohodě s Kicklem lidovci souhlasí, že daň zůstane, ale klimabonus se škrtne. Vedle toho se ušetří 120 milionů na zrušení bezplatných jízdenek pro mládež do 18 let a dalších 350 milionů na studijním volnu, které platil stát zaměstnancům, pokud prokázali, že zvyšují kvalifikaci.
Kromě toho obligátně vyrostou daně na zahřívaný tabák a hazardní hry, zvýší se poplatky za vydání pasu a řidičského průkazu. Fotovoltaické elektrárny nebudou nadále osvobozeny od DPH a také majitelé elektromobilů budou napříště platit za povinné ručení. O půl miliardy se škrtnou přímé dotace do životního prostředí.
Vyjednavači na kritiku odpovídají jediným argumentem, že bez úspor by Evropská komise rozjela řízení o nadměrném schodku a mohla by tak Rakousku mluvit do jeho národního rozpočtu.
Kim Čong-Doskozil
Trend posilující FPÖ jen na první pohled oslabily nedělní volby ve spolkové zemi Burgenland, kde suverénní postavení potvrdil ziskem 46 procent dosavadní sociálnědemokratický hejtman Hans-Peter Doskozil, zatímco Svobodní skončili s 23 procenty v poli poražených.
Pro budoucího kancléře Kickla to však není špatná zpráva. Před volbami sice burgenlandského suveréna shazoval přezdívkou Kim Čong-Doskozil, jeho vítězství však poslalo do předčasného důchodu Kicklova největšího stranického rivala Norbera Hofera, který v Burgenlandu rovněž kandidoval.
Doskozilův triumf navíc potvrzuje trend, který do čela celého Rakouska poslal samotného Kickla. Také burgenlandský socialista buduje svou oblibu populistickými prostředky. Prosazuje tvrdý postup proti migrantům a vymýšlí nové a nové výhody pro své voliče, například zvýšil minimální mzdu v institucích placených z veřejných rozpočtů, případně rozesílá štědré dotace místním vinařům.
Proslulý hejtman se navíc ve zlém rozešel s vedením své strany v čele s předsedou Andreasem Bablerem a vídeňským šéfem Michaelem Ludwigem. Jeho úspěch tak oslabil sociální demokracii jako celek jen tři měsíce před tím, než bude v mnohem důležitějších volbách obhajovat právě proti FPÖ vládu nad vídeňskou radnicí.
