Sestřelit? Polsko řeší, co příště s vrtulníky Lukašenka

Premiér i ministr obrany oblečení ve vojenské zelené a khaki barvě, výjezdy na hranice, tiskovky před obrněnci a houfnicemi a obrana východní hranice jako nejčerstvější téma kampaně dva měsíce před volbami. Polskem i týden po incidentu ve vzdušném prostoru rezonuje debata o bezpečnosti.

Impulzem byl přelet dvou běloruských vojenských vrtulníků nad polským územím z minulého úterý. Stroje označené velkou rudou hvězdou zakroužily nad příhraniční vesnicí Bělověž a poté odletěly zpět za polsko-běloruskou hranici.

Varšava reagovala navýšením vojáků u hranic a vysláním bojových vrtulníků na dvě základny na severovýchodě země. „V režimu okamžité reakce budou reagovat v případě znepokojivých událostí na hranicích,“ uvedlo tamní ministerstvo obrany.

Piloti jsou podle ministra obrany Mariusze Błaszczaka „zkušení vojáci, kteří budou reagovat adekvátně vzhledem k situaci a ohrožení“. Co by v tomto případě bylo adekvátní reakcí, není jasné.

Například opoziční polský europoslanec a exministr zahraniční a obrany Radosław Sikorski v rádiu Tok Fm řekl, že „desetiminutový přelet je dost dlouhý na to, aby se podařilo helikoptéry sestřelit“.

Deník Gazeta Wyborcza v té souvislosti připomíná incident z roku 2015, kdy Turecko (člen NATO) sestřelilo ruský letoun Su-24, jenž vstoupil do tureckého vzdušného prostoru.

Volání po okamžitém sestřelení, které se po nedávném incidentu ozývá, ale není podle deníku Rzeczpospolita reálná možnost.

List uvádí, že pro případ, jako je incident v Bělověži, je polský zákon „přeregulovaný“. Pokud narušitel ignoruje výzvy k opuštění vzdušného prostoru, mohou z polské strany následovat pokusy o odražení a varovné výstřely.

Zničení objektu však polský zákon o ochraně státní hranice připouští jen v případě „ozbrojeného útoku nebo agrese proti cílům umístěným na území Polska“, a to pouze, když na palubě nejsou lidé nebo když jde o prostředek teroristického útoku, píše list s odkazem na právní rozbor situace.

Polské ozbrojené síly 1. srpna nejdříve ranní zprávy o incidentu nad Bělověží dementovaly. Poté, co obyvatelé vesnice zveřejnili fotografie a videa blízko letících strojů, armáda nakonec narušení vzdušného prostoru uznala.

Prvotní popření vysvětlovala tím, že vrtulníky letěly tak nízko, že je polské radary nebyly schopné zachytit.

Podle běloruského kanálu Hajun, který monitoruje pohyby vojenské techniky v zemi, mohlo jít o omyl. Vrtulníky Mi-8 a Mi-24, chránící diktátora Alexandra Lukašenka při pobytu u hranice s Polskem, měly zbloudit omylem nad polské území při hlídkování u hranic.

Verzí je však víc – od té, že pilotovali Rusové, kteří zkoušeli rychlost reakce Polska, a tedy NATO, až po úmyslnou politickou provokaci. Že šlo o provokaci, tvrdí i polské ministerstvo obrany.

Například Tygodnik Powszechny v té souvislosti píše o „psychologické operaci“ běloruského režimu, která má přitopit pod kotlem polské předvolební atmosféry. Další incidenty na hranicích mohou být otázkou času, uvádí katolický magazín.

O běloruské provokaci mluvil i polský ministr obrany Mariusz Błaszczak. Podle něj dojde k dalším podobným. „Zcela jistě musíme počítat s provokacemi zejména ve volebním roce, před volbami. (…) Východnímu režimu se nepodaří destabilizovat Polsko,“ prohlásil minulý týden.

Pozornost se věnuje i manévrům běloruské armády, které začaly v pondělí a mají trvat až do 13. srpna. Cvičí se i ve vojenském prostoru v Grodenské oblasti u hranic s Polskem. V Bělorusku se pohybují také žoldáci z tzv. Vagnerovy armády.

Jako o hybridní válce mluví Błaszczak také o migrační krizi na hranicích s Běloruskem, která trvá od léta 2021. Nelegální migrace řízená běloruským režimem vyvolala napětí a humanitární krizi, při které v lesích umírají lidé.

Varšava nakonec na hranicích vystavěla vysoký plot z ocelových lamel se žiletkovým drátem a elektronickým zabezpečením. Přechodů hranice dočasně ubylo, situace je ovšem dál neklidná.

Podle velitele polských pohraničníků Tomasze Pragy začal v červenci počet pokusů o nelegální přechod hranice znovu narůstat. Ministerstvo obrany proto v pondělí požádalo o posílení ostrahy hranice o dalších tisíc vojáků.

Migrace se má týkat i referendum, které avizoval souběžně s podzimními parlamentními volbami předseda PiS Jarosław Kaczyński. Poláci by měli rozhodovat o přijetí či odmítnutí nových unijních migračních pravidel.

Bezpečnost se minulý týden stala i momentálním dominujícím tématem polské předvolební kampaně. Dvě největší strany – Právo a spravedlnost (PiS) a Občanská platforma (PO) – se na sociálních sítích trumfují ostrými videospoty.

Strana PiS, která vládne necelých osm let, vyčítá dnešní opozici, že uzavírala vojenské základny a policejní služebny. Vláda se naopak pyšní zahájením velkého zbrojení a budováním silné armády.

„Věc naší bezpečnosti je základem všeho. Pokud nepanuje bezpečí, pokud je to jako na Ukrajině, tak všechny jiné záležitosti ztrácejí na důležitosti,“ prohlásil o víkendu na mítinku v Chełmě šéf PiS Jarosław Kaczyński.

Opoziční Občanská platforma zas vládě vytýká, že ministr obrany za PiS po nástupu k moci v roce 2015 zrušil velké zbrojní zakázky.

Připomíná i sérii bezpečnostních incidentů: tragédii v Przewodówě, kde loni v listopadu zbloudilá ukrajinská raketa zabila dva Poláky, dopad ruské rakety Ch-55, jež měsíce ležela nepovšimnutá v lese u Bydhoště, i běloruské vrtulníky nad Bělověží.

V kampani přibývá i vyšponovaných emocí. Premiér Mateusz Morawiecki z PiS ve spotech říká, že lídr opoziční PO „chce zapálit Polsko“. Opoziční poslanci zas premiérovi v komentářích na sítích vyhrožují, že „za všechny aféry PiS půjde sedět“.