Článek
Bulharský novinář a šéf investigativní skupiny Bellingcat Christo Grozev musel narychlo opustit Rakousko. V zemi, kde žije už 20 let, mu prý hrozí nebezpečí ze strany ruských tajných služeb.
„Mám podezření, že ve městě je více ruských agentů, informátorů a poskoků než policistů,“ uvedl Grozev pro úterní vydání rakouského týdeníku Falter, který na jeho situaci upozornil.
Investigativní novinář zrušil plánovaný návrat ze Spojených států do Vídně. Jeho kontakty ze světa zpravodajských služeb ho prý varovaly, že pokud se do rakouského hlavního města vrátí, může mu hrozit nebezpečí.
Grozev si ve světě vydobyl jméno svou investigativní činností pod hlavičkou Bellingcatu. V průběhu let se podílel na řadě ostře sledovaných kauz, včetně případu otravy ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v anglickém Salisbury nebo otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného.
Šéf Bellingcatu je Kremlu už delší dobu trnem v oku. V prosinci minulého roku Rusko Grozeva zařadilo na seznam hledaných osob, připomíná server The Moscow Times. Z jakého trestného činu má být Grozev podezřelý, přitom neupřesnilo.
Rakousko vyhostilo čtyři ruské diplomaty
Den poté, co rakouský prezident navštívil Ukrajinu, Vídeň oznámila, že vyhostí čtyři ruské diplomaty. Dva z nich působili na ruském velvyslanectví, další dva na ruském zastoupení při OSN.
Grozevovo zařazení na ruský seznam pobouřilo jeho rodnou zemi. Bulharsko si koncem prosince předvolalo ruského velvyslance a požadovalo po něm vysvětlení. Předseda bulharské prozatímní vlády Galab Donev krok Ruska označil za „nepřijatelný pokus o zastrašování“. Ruské velvyslanectví namítalo, že o nic takového nešlo.
Novinář tehdy bulharské televizní stanici přiznal, že má strach o život. Několik zemí včetně Rakouska mu v reakci na to nabídlo ochranu.
„Považují mě za zločince, ale nemohu se bránit, protože nevím, proti čemu. A zřejmě mi chtějí naznačit, že přesně vědí, kde bydlím,“ řekl Grozev v rozhovoru pro Falter.
Ruská tajná služba FSB v červenci oznámila, že zmařila ukrajinskou operaci, jejímž cílem bylo zmocnit se ruských armádních letounů. Z podílu na únosu letadel FSB obvinila i novináře Grozeva.
Ten to popřel, a naopak obvinil Rusko z falšování důkazů s cílem podpořit svá tvrzení.
