Schvalte pomoc Ukrajině a zabraňte destrukci, píší čeští politici do Kongresu

Devatenáct šéfů evropských parlamentů píše předsedovi americké Sněmovny reprezentantů Mikeu Johnsonovi z Republikánské strany. Apelují na něj, aby Kongres dotáhl schválení balíčku s pomocí Ukrajině.

Jednou z iniciátorek výzvy v čele s předsedou ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem je šéfka české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Své podpisy připojily špičky parlamentní politiky například z Německa, Rakouska či Francie, stejně jako z pobaltských zemí či Islandu.

Seznam Zprávy mají k dispozici kopii dopisu odeslaného do Washingtonu.

Dopis je dalším dílkem skládanky, kdy si Amerika a Evropa vyjasňují, jak spolupracovat při obraně starého kontinentu v časech, kdy se americké angažmá v rusko-ukrajinském konfliktu stává předmětem domácího politického soupeření v USA.

V americkém Kongresu se vede politický boj mezi demokraty a republikány o vládní balík zahraniční pomoci, jehož součástí jsou miliardy dolarů hlavně pro Ukrajinu, dále pak i pro Tchaj-wan a Izrael. V půlce února byl příslušný zákon schválen v Senátu, kde mají demokraté prezidenta Joea Bidena většinu, ve Sněmovně reprezentantů ale mají těsně navrch republikáni. Ti pomoc Ukrajině spojují s otázkou řešení migrace na americko-mexické hranici.

Evropané zdůrazňují ve svém apelu adresovaném lídrovi Sněmovny reprezentantů Johnsonovi globální dopady války na Ukrajině.

„Pozorujeme, že ruská invaze na Ukrajinu má zásadní dopady na vývoj bezpečnostní situace ve světě. Vidíme, že Írán a Severní Korea začaly dodávat vojenský materiál Rusku, kriminální akce kremelského režimu inspirují další diktátorské a nedemokratické režimy a stávají se katalyzátorem eskalace starých konfliktů a dostávají svět na hranu nových konfrontací. Dnes se svět rapidně přibližuje destrukci udržitelného světového řádu,“ píší signatáři dopisu. Za Česko jej podepsal i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Podepsaní politici zároveň oceňují klíčovou roli USA v podpoře Ukrajiny, která se už dva roky brání ruské agresi. V poslední době stále hlasitěji zaznívají ze zámoří vzkazy, že USA nemohou samy o sobě ručit za bezpečnost Evropy. Téma ve své prezidentské kampani zvedá hlavně kandidát republikánů a exprezident Donald Trump.

Dopis zdůrazňuje, že evropské země samy navyšují svou pomoc Ukrajině a její armádě. „Věříme, že díky Vašemu osobnímu leadershipu Kongres ukáže historickou jednotu napříč politickým spektrem ve jménu našich společných snah pomoci Ukrajině,“ stojí také v dopisu.

Podle Zdeňka Beránka, diplomata, který v minulosti působil jako zástupce velvyslance v USA a dnes je poradcem Pekarové Adamové pro zahraniční otázky, byla šéfka TOP 09 první potvrzenou signatářkou výzvy.

„Předsedkyně Poslanecké sněmovny považovala za důležité apelovat na americké zákonodárce ve chvíli, kdy kvůli předvolební kampani a koncentraci na konflikt na Blízkém východě ustupuje ve Washingtonu téma Ukrajiny do pozadí. Víme přitom, že většina amerických zákonodárců si závažnost situace na ukrajinském bojišti uvědomuje,“ řekl Seznam Zprávám Beránek. Pekarová Adamová loni navštívila Washington a jednala v Kongresu s demokratickými i republikánskými špičkami.

Na evropských lídrech je stále více znát, že si uvědomují, jak důležité je ukázat nejen Moskvě, ale i Washingtonu, že vlastní bezpečnost berou do svých rukou. To bylo ostatně i zásadním motivem pondělního summitu v Paříži, kde pod vedením francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Evropa tak trochu předváděla své „svaly“.

Hodně se tam mluvilo o českém projektu vyzbrojit Ukrajinu municí z třetích zemí, k němuž se přihlásila již Kanada, Nizozemsko či Polsko. Zároveň v Elysejském paláci padlo jedno tabu: Mluvilo se tam dokonce i o možnosti vyslat vojáky z evropských zemí na Ukrajinu, což je možná těžko stravitelné pro velkou část evropské veřejnosti, ale naopak velmi srozumitelné v „silovější“ americké veřejné diskuzi.