Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Švédsko se stane 32. členem Severoatlantické aliance (NATO). Jeho vstup v pondělí po více než ročních průtazích schválili poslanci maďarského parlamentu.
Pro bylo 188 zákonodárců, proti šest, uvedl server Telex.hu. Že ke schválení dojde, avizoval ještě před hlasováním premiér Viktor Orbán, jehož Fidesz má v parlamentu většinu.
Švédové dostali zelenou jen pár dnů poté, co jejich premiér Ulf Kristersson v Budapešti po jednání s Orbánem oznámil, že Maďaři koupí od Švédska čtyři stíhačky JAS-39 Gripen.
Švédský předseda vlády Ulf Kristersson označil tento den za historický. „Švédsko je připraveno přijmout svůj díl odpovědnosti za euroatlantickou bezpečnost,“ citoval Kristerssona server Politico.eu.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že „členství Švédska nás učiní silnějšími a bezpečnějšími“. Německý kancléř Olaf Scholz v reakci na hlasování maďarského parlamentu uvedl, že z členství Švédska budou mít prospěch všichni spojenci.
Připomeňme, že Švédové začali společně s Finy o vstup do Aliance usilovat v květnu 2022 – necelého čtvrt roku poté, co Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině.
Helsinky a Stockholm při schvalování narazily na Turecko, resp. Maďarsko. Finské členství nakonec prošlo loni na jaře. Švédům Turci vyčítali údajně nedostatečné plnění požadavků ohledně financování teroristických organizací, propagandy či náboru členů teroristických organizací na území Švédska. Maďarským poslancům pak vadila švédská kritika týkající se zhoršování stavu demokracie, napsala ČTK.
Švédsko se dvě století pyšnilo svou neutralitou a uzavíralo různé obranné dohody. Od roku 2009 je pak členem obranné iniciativy severských států NORDEFCO.
Ruská hrozba děsí i Pobaltí
Deportace tisíců lidí nebo obranná linie na hranicích. Pobaltí počítá s možným přelitím války, říká pro SZ analytik Māris Andžāns z Rigy. Region totiž vnímá, že Kreml k němu směřuje stejnou rétoriku jako kdysi vůči Ukrajině.
V roce 2010 vláda desetimilionové země zrušila brannou povinnost, pozůstatek z dob studené války, a výrazně zredukovala své ozbrojené složky. Základní vojenskou službu posléze absolvovalo jen zhruba 2500 dobrovolníků.
Před šesti lety ale byla branná povinnost přece jen částečně obnovena, a to právě kvůli ruské hrozbě. S invazí na Ukrajinu se postoj změnil ještě víc.
Za zmínku rovněž stojí, že s ruskou invazí výrazně vzrostl počet lidí, kteří se chtějí dobrovolně zapojit do obrany země. Do švédské domobrany, vojenských záložních sil, které podporují tamní stálou armádu, se v roce 2022 přihlásilo zhruba 29 101 Švédů, o 619 procent více než v předchozím roce.
Společně se vstupem do NATO bude muset Švédsko zvýšit své výdaje na obranu. Členské státy by na ni měly dávat dvě procenta HDP ročně. Podle dat Světové banky dal Stockholm v roce 2022 na obranu 1,3 procenta HDP. Zajímavostí je, že až do roku 2018 výdaje na obranu v zemi klesaly.
