Článek
Evropská unie potřebuje podle německého kancléře Olafa Scholze projít několika důležitými změnami, aby se stala silným geopolitickým hráčem. Své návrhy šéf spolkové vlády shrnul v projevu, který přednesl před studenty Univerzity Karlovy.
Sociálnědemokratický politik, jenž na konci loňského roku převzal úřad spolkového kancléře po mnohem zkušenější Angele Merkelové, se v Německu potýká s kritikou za svoji nedůraznost a opatrnost. Pražský projev s názvem Evropa je naše budoucnost (externí odkaz) měl zjevně posílit jeho image politika evropského formátu, schopného předložit dlouhodobé vize.
V úvodu téměř hodinové řeči Scholz odkázal na starobylou tradici Karlovy univerzity a vyjádřil stud za nacistický teror během 2. světové války. Zmínil středověkého vladaře Karla IV., spisovatele Milana Kunderu nebo prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Ujišťoval o silné podpoře Německa bránící se Ukrajině, což bylo zejména v počátcích funkčního období jeho slabé místo. „Brutální útok na Ukrajinu je proto také útokem na evropský bezpečnostní řád,“ uvedl kancléř, který také zdůraznil, že Německo plně podporuje současné české předsednictví EU.
Z Německa:
Němci si začali utahovat opasky. Podle výsledků průzkumu německé pobočky společnosti GfK se ukazatel sklonu k úsporám v srpnu skokově zvýšil o 17,6 bodu a dosáhl 3,5 bodu. To je nejvyšší hodnota za více než jedenáct let.
Podle Scholze zkušenosti ze společného boje proti epidemii koronaviru nebo reakce na ruský útok na Ukrajinu ukázaly, že Evropané umí překonat neshody. Neměli by se proto bát změnit třeba i základní unijní předpisy.
„Pokud společně dospějeme k závěru, že je smlouvy nutné upravit, aby se Evropa posunula dopředu, tak bychom tak měli učinit,“ řekl šéf německé vlády.
O rozšiřování
Scholz nabídl v projevu čtyři úvahy, na co se v reformě EU soustředit.
Budoucí rozšiřování EU o státy západního Balkánu, ale také Ukrajinu, Moldavsko nebo Gruzii, které výslovně podpořil, si podle kancléře vynutí jednodušší procesy rozhodování i omezení některých institucí.
Kancléř se vrátil ke svým dřívějším myšlenkám a navrhl, aby záležitosti společné zahraniční politiky nebo daní nerozhodovaly s podmínkou, že se na nich dohodnou všechny členské státy jednomyslně, ale stačila by kvalifikovaná většina.
„Dokázal bych si například představit, že s rozhodováním kvalifikovanou většinou začneme nejprve v oblastech, ve kterých je zcela klíčové, abychom mluvili jedním hlasem. Kupříkladu v oblasti sankční politiky nebo lidských práv,“ uvedl Scholz.
Přijímání nových zemí do EU si podle Scholze vyžádá také nový klíč při rozdělování křesel v Evropském parlamentu a změnu současného pravidla při obsazování míst evropských komisařů. Scholz by přitom zachoval současné pravidlo, kdy má každá členská země v Komisi svého zástupce, jen by seděli v čele každého úřadu po dvou.
Seznam Zprávy ukrajinsky
O hospodářské nezávislosti
Druhá skupinu podnětů německého kancléře směřuje k posílení nezávislosti EU, hlavně hospodářské. Unie by na jednu stranu měla posílit dohody o volném obchodu, zároveň ale třeba lépe využívat vlastní surovinové zdroje. „Lithium, kobalt, hořčík nebo nikl, které naše podniky tak nutně potřebují, se z velké části dávno nachází v Evropě,“ poznamenal.
Vyzval také k vytvoření celoevropského prostoru pro data o mobilitě, posilování evropského vesmírného programu nebo „evropské vodíkové sítě“, která by spojovala výrobce a spotřebitele a pomohla by ke splnění ekologického plánu na „klimatickou neutralitu“ v roce 2045.
O obraně
Unijní státy musejí podle Scholze mnohem úžeji spolupracovat při obraně. Podobně jako u zemědělství nebo zahraniční politiky by se měla v Bruselu scházet samostatná Rada ministrů obrany. Zdůraznil možnosti koordinovaných nákupů, které nabízí Organizace pro spolupráci ve vyzbrojování.
„NATO zůstává hlavním garantem naší bezpečnosti. Není ale pochyb, že každé zlepšení, každé sjednocení evropských obranných struktur v rámci EU prospějí také Severoatlantické alianci,“ uvedl Scholz. Podpořil také pružnější rozhodování o zahraničních misích nebo společný evropský systém protivzdušné obrany.
Překonat staré neshody je podle kancléře potřeba u sporných témat, jako je přistěhovalectví nebo finanční politika. Na prvním místě zdůraznil „rovnocenná“ partnerství se zeměmi původu a tranzitními zeměmi, přes které proudí migranti do EU. Dotkl se také německého návrhu na uzavření nové dohody, jež by měla zavázat členské země ke snižování zadlužování.
O hodnotách
Poslední úvahu věnoval Scholz obraně evropských hodnot a dodržování principů právního státu. V neskrývané narážce na Maďarsko nebo Polsko vyzval, aby se proti „hříšníkům“ postupovalo přísněji – konkrétně tím, že i v této oblasti už členské země nebudou muset rozhodovat jednomyslně nebo posílením pravomocí Evropské komise.
Z Maďarska:
Státní kontrolní úřad Maďarska vydal zprávu o rizicích „příliš ženského“ vzdělávacího systému. Varuje, že tzv. „růžové vzdělávání“ může vést k poškození rozvoje chlapců a způsobit demografické problémy.
V závěru Scholz vyzval své kolegy v unijních zemích, aby našli odvahu k reformám a neztráceli čas. „Kdy, když ne teď? Kdo, když ne my?“ citoval v lámané češtině jedno z hesel studentských demonstrací z revolučního listopadu 1989.
Po přednášce má Scholz na programu jednání s českým premiérem Petrem Fialou. Očekává se, že hlavním tématem rozhovoru budou vysoké ceny energií v Evropě. Česko chce jako předsednická země EU prosadit dohodu, aby se ceny zastropovaly na úrovni celého společenství.
