Článek
Ve čtvrtek 9. listopadu si v Německu připomínají 85 let od protižidovského pogromu za vlády nacismu, známého jako Křišťálová noc. Tehdejší útoky, při kterých přišly o život desítky lidí a další tisíce skončily v koncentračních táborech, jsou obecně vnímány jako jedna z nejtemnějších událostí německých dějin, která se nesmí nikdy opakovat.
Letos působí vzpomínky na antisemitské drancování z roku 1938 naléhavěji než kdy jindy. Konflikt na Blízkém východě se přelil i do Spolkové republiky a promítl se do nárůstu nenávistných projevů proti Židům a Izraeli. Podobně jako třeba ve Francii jsou i v Německu nyní slyšet názory, že se tam židé už zase nemohou cítit bezpečně.
„Radikální demonstrace v ulicích Evropy jsou strašné. Jsou namířeny proti široké veřejnosti, nejen proti židům,“ řekl deníku RAZ Herbert Rubinstein. Reagoval tím na tisícové protesty v německých městech, během nichž hlavně přistěhovalci z arabských zemí a jejich potomci slovně útočí na židovský stát, jeho obyvatele a příslušníky židovské víry.
Rubinstein, který žije v Düsseldorfu a za války prožil dětství v ghettu a s rodinou unikl transportu do koncentračního tábora jen díky falešným dokumentům, se snaží nepropadat pesimismu, některým jiným židům v Německu už ale naděje ubývá.
„Nemá to žádný smysl. Je jedno, kolik toho namluvím, kolik to zorganizujeme, podněcuje to jenom další nenávist a pro nás je to pak o to nepříjemnější,“ posteskla si Nicole Pastuhoffová, šéfka židovského studentského spolku ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, která v uplynulých čtyřech týdnech vystoupila na mnoha shromážděních. Nedávno jí zdrtily záběry davu zfanatizovaných muslimů na letišti v dagestánské Machačkale, který chtěl zaútočit na cestující z letadla z Tel Avivu. Na veřejnosti je ale ostražitá už od 7. října, kdy teroristé z palestinského hnutí Hamás povraždili desítky lidí v Izraeli.
Antisemitské útoky v Německu na vzestupu
Zakryté jarmulky, děti bez školních uniforem a naposledy zápalný útok na synagogu. Krize na Blízkém východě rozdmýchává antisemitské útoky v Německu.
Vrcholní němečtí politici, známé osobnosti a komentátoři už v předchozích dnech zareagovali na novou vlnu antisemitismu sérií prohlášení, ve kterých jakékoli útoky na židovské spoluobčany příkře odsuzovali a ujišťovali, že Německo dál stojí na straně Izraele.
Při čtvrtečních vzpomínkových akcích na výročí Křišťálové noci pak tyto apely zazněly ještě důrazněji.
„Každá forma antisemitismu je pro naši společnost jedem. Platí to i pro nynější islamistické demonstrace a shromáždění. Nebudeme antisemitismus trpět. Nikde,“ prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz na pietním shromáždění v berlínské synagoze Beth Zion.
Německé procitnutí
Po letech benevolentního přístupu k imigraci jsou Němci jednak na konci s kapacitami, jednak si uvědomují, že přistěhovalci z islámských zemí si s sebou přinášejí také antisemitismus.
Jeho slova připomněla, že Německo i pod vlivem propalestinských demonstrací procitlo ze vstřícné imigrační politiky, která do země v posledních letech přitáhla statisíce lidí z islámských zemí.
„Kdo páchá antisemitismus, riskuje také ztrátu povolení k pobytu,“ pohrozil kancléř.
Už dopoledne proběhla vzpomínková akce ve Spolkovém sněmu. Ministryně vnitra Nancy Faeserová v tamním projevu oznámila, že se po nedávných zákazech činnosti hnutí Hamás a dalšího palestinského spolku Samidún, jehož členové v Berlíně před měsícem oslavovali krvavé útoky na Izrael rozdáváním sladkostí, připravují další zákroky proti extrémistům.
„Kdo zneužívá svobodné právo k tomu, aby propagoval nelidské zločiny Hamásu, nemůže se odvolávat na ochranu svobody projevu,“ uvedla ministryně.
