Článek
Podle vzoru klausovské politiky 90. let by se tomu mohlo říkat „brazilský atentát“. Ve chvíli, kdy se naplno rozehrála partie o jeho politickou budoucnost, byl spolkový kancléř Olaf Scholz deset tisíc kilometrů od Berlína, na summitu zemí G20 v Rio de Janeiru.
Podzimní úspěchy radikální populistické pravice na východě země, politické turbulence v Berlíně, rozpad „semaforové“ vládní koalice a nejspíš už únorové předčasné parlamentní volby. To vše znamená pro německé politické strany velmi rychlou předvolební kampaň.
Na hledání formátu, témat a potvrzení lídrů mají partaje maximálně pár týdnů (křesťanští demokraté z CDU jdou do voleb s Friedrichem Merzem a Zelení s Robertem Habeckem). V komplikovanější situaci je ale vedoucí vládní strana, tedy sociálně demokratická SPD.
Reptání akcelerovalo
V kancléřově mateřské partaji zatím téma volebního lídra jen „probublávalo“. „Reptání“ mezi členy nedávno potvrdil předseda poslanecké frakce SPD Rolf Mützenich, ovšem zpochybňování Scholzovy pozice se týdny snažilo hned v zárodku tlumit vedení strany v čele se spolupředsedy Larsem Klingbeilem a Saskií Eskenovou.
Zdá se, že nakonec neúspěšně, a situace ve straně akceleruje z hodiny na hodinu. V úterý dopoledne německá média přinesla zprávu o „krizové schůzce“ vedení strany. Večer se jí mají zúčastnit Klingbeil s Eskenovou, generální tajemník Matthias Miersch a pět místopředsedů SPD.
Scholz a „ne“ střelám pro Kyjev
Použití amerických zbraní dlouhého doletu proti Rusku rozproudilo v Německu debatu o střelách Taurus. Od opozice i koaličních stran zaznívají výzvy k zelené pro Ukrajinu, ale spolkový kancléř si trvá na svém.
A zatímco se bude „předvybírat“ stranický volební lídr, sám kancléř v tu dobu bude v letadle někde nad Atlantským oceánem na cestě z Brazílie. To přitom cestu zkrátil, protože původně měl z Ria pokračovat do Mexika na svou první návštěvu.
Na summitu G20 se chtěl Scholz prezentovat jako politický lídr, i tam mu ale šlo o domácí předvolební politiku. Během cesty potvrdil, že je dál proti dodání raket s dlouhým doletem Taurus na Ukrajinu. Opakuje přitom argument, že mnoho Němců se obává rozšíření válečného konfliktu.
Účast na dalekém summitu mu ale brání v aktivní stranické politice. A i když je například podle dobře informovaného deníku Bild favoritem nadále spíše Scholz, pozornost se stále více upírá na ministra obrany Borise Pistoriuse.
„V politice byste nikdy neměli nic vylučovat, bez ohledu na to, o co jde. Jediné, co mohu definitivně vyloučit, je, že se stanu papežem,“ prohlásil Pistorius v pondělí večer k otázce kancléřské nominace.
V překladu z „politické řeči“ to pravděpodobně znamená, že ambice volebního lídra má. I když, Pistorius také dodal, že je „loajální stranický pěšák“ a že nikdy neplánoval být ministrem obrany ani kancléřem.
Ani Pistorius přitom v úterý není v Berlíně, nýbrž na jednání unijních ministrů obrany v Bruselu. Jeho výběru každopádně nahrávají žebříčky popularity. Zatímco ministr obrany se v nich dlouhodobě objevuje na předních pozicích, kancléř Scholz je na chvostu.
Podpora na historickém minimu
Za dobrého kandidáta na kancléře ho podle průzkumu GermanyTrend považuje jen 45 procent příznivců sociálních demokratů. Podle 47 procent je špatnou volbou. Spokojenost s prací spolkové vlády navíc v říjnu dosáhla historického minima: kladně ji hodnotilo jen 14 procent lidí.
V protikladu se zkušeným, ale nudným a komunikačně toporným Olafem Scholzem, který neprojevuje emoce, stojí právě Boris Pistorius, který mluví k voličům srozumitelně a lidověji. To však neznamená, že by rozvážnému Scholzovi chyběly vůle a sebevědomí. Navzdory neslavným stranickým preferencím nedávno říkal, že kandiduje „s cílem vyhrát“.
Podle magazínu Spiegel se teď ale od Scholze odvrací stále více vlivných poslanců. Kritické hlasy zaznívají i z vlivné organizace SPD v Severním Porýní-Vestfálsku, největší spolkové zemi. Kancléřovu pozici zpochybnili poslanci Dirk Wiese a Wiebke Esdarová, kteří reprezentují konzervativní i levicový proud strany.
Proti Scholzovi se otevřeně postavil bývalý lídr SPD Sigmar Gabriel, naopak bývalý kancléř Gerhard Schröder ho podpořil.
