Článek
Německý kancléř Olaf Scholz má uprostřed volebního období důvod k obavám. Podle aktuálního průzkumu ARD je s jeho prací spokojená pouhá pětina Němců. To je vůbec nejhorší výsledek pro jakéhokoli kancléře od roku 1997, od kdy veřejnoprávní stanice průzkum vydává.
Nejde zdaleka o jediný průzkum, který ukazuje uvadající podporu Scholzovy vlády. Koalice sociálních demokratů (SPD) se Zelenými a liberály (FDP) v posledních měsících čelí řadě problémů. Jedním z nejvýraznějších je aktuálně neschopnost vlády dohodnout se na rozpočtu na příští rok.
Ve státní pokladně chybí miliardy eur kvůli listopadovému rozhodnutí ústavního soudu, který označil za nezákonný převod 60 miliard eur (skoro 1,5 bilionu korun) do klimatického fondu. Kabinetu se nedaří plnit ani sliby v energetické politice.
Scholzova SPD by podle zmíněného průzkumu aktuálně ve volbách skončila až na čtvrtém místě se 14 procenty. Zvítězila by konzervativní unie CDU/CSU s 32 procenty. Na druhém místě se už delší dobu drží krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si tentokrát připsala 21 procent.
„Tato vláda na veřejnost působí tak, že spíš řeší sama sebe než opravdovou krizi. Kvůli tomu, že je velmi rozhádaná, nedělá ani kroky, které slibovala. Scholz pak ve výsledku působí jako kancléř, který není schopný tuto vládu řídit,“ říká pro Seznam Zprávy vedoucí analytik pražského Ústavu mezinárodních vztahů Jakub Eberle, který se zaměřuje na Německo.
V Berlíně v pátek začal třídenní sjezd sociální demokracie (SPD) spolkového kancléře Olafa Scholze. Co bude jeho hlavními tématy?
Nynější sjezd bude mít svým způsobem dvě hlavní témata. Primárním účelem tohoto sjezdu je se pokusit dát nějaký impuls k tomu, aby se sociální demokracie odrazila z té složité situace, ve které se nachází.
Co se těch konkrétních témat týče, to si myslím, že bude hrát trošku vedlejší roli. Ale hlavní problém, kterému bude taky věnován zítřejší projev Scholze a vypadá to, že bude docela dlouhý, bude, jak vlastně vyřešit německou rozpočtovou krizi.
Německo totiž kvůli rozsudku spolkového soudu, který zrušil klimatický fond, vlastně nemá schválení rozpočtu na rok 2024 a už to ani nestihne. Takže Německo bude vstupovat do příštího roku v rozpočtovém provizoriu. A stále není jasné, jak se situace vyřeší.
Co zbylo z klimatických plánů
Různé přístupy tří německých vládních stran k transformaci energetiky se podařilo sladit díky triku s mimorozpočtovými fondy, ústavní soudci ale manévr zakázali. Ukázalo se tím, jak je koalice nesourodá.
Sjezd probíhá v době, kdy má SPD nízkou podporu. Jsou nějaké specifické kroky, které to zapříčinily? Kdy nastal hlavní zlom?
Sociální demokracie v Německu je v krizi - podobně jako sociálně demokratické strany v celé Evropě - už delší dobu. Konkrétně jde o nějakých 10, 15 let. Tuhle krizi se SPD podařilo přebít ve volbách v roce 2021, kdy zvládla udělat výbornou kampaň, představit velmi dobrá témata a Scholz působil méně špatně než jeho dva konkurenti, a dokázali tak využít i prostor po odchodu Angely Merkelové. Zničehonic se tak po letech dostala z 15 na 25 procent.
Od voleb ale tuto podporu ztrácí. Postupně k tomu došlo ve dvou vlnách. První byla někdy na jaře loňského roku a ta částečně souvisela s ne úplně přesvědčivým Scholzovým leadershipem po začátku války na Ukrajině. Scholz postupně ztratil nějaké hlasy, které se přelily k Zeleným, protože mezi těmito stranami je velký překryv hlasů. Tehdy zaznamenala SPD propad z 25 na asi 20 procent.
Druhá vlna, kdy podpora strany klesla z 20 na 15 procent, následovala v letošním roce na jaře. Ta souvisí zejména s tím, že Scholzova vláda je složitě poskládaná z velmi odlišných stran, které se snaží opravdu složitě lepit kompromisy, tak není příliš akceschopná.
Tato vláda na veřejnost působí tak, že spíš řeší sama sebe než opravdovou krizi. Kvůli tomu, že je velmi rozhádaná, nedělá ani kroky, které slibovala. Jde například o rozsáhlé modernizační projekty, od klimatu, dekarbonizace, infrastruktura, sociální agendy a další. Scholz pak ve výsledku působí jako kancléř, který není schopný tuto vládu řídit.
Podpora klesá i samotnému šéfovi vlády. Pouze 20 procent lidí v Německu je s jeho prací spokojeno. Proč tomu tak je a jak se popularita Scholze odráží ve výsledku SPD?
Na popularitě Scholzovi ubírá i to, že jeho hlas nepůsobí úplně věcně. Není nikdo, kdo by byl schopný tu nynější vládu usměrnit. Přitom německý spolkový kancléř je někdo, kdo má poměrně silnou ústavní pozici, mnohem silnější než český premiér. Tomu ale Scholz nedostává. Naopak působí jako někdo, kdo se nechce chopit vedení.
Ve chvíli, kdy se ostatní strany hádají, tak nezasáhne. Přitom z průzkumů vychází, že by si obyvatelé i samotná SPD přáli, aby do toho vstoupil výrazněji a třeba řekl, jak se má ta debata teď vést.
Scholz je politik, který se snaží všechno vysedět, vymlčet. Nicméně taková kompromisní politika fungovala dobře v době, kdy byl třeba vicekancléřem velké koalice pod Merkelovou, v relativně klidných časech. Ale nefunguje to ve chvílích, kdy Německo potřebuje významného lídra. Scholz v této době působí jako slabý, nevýrazný a nerozhodný politik.
Zatímco upadá podpora Scholzovy SPD, sílí opoziční strany, zejména populistická až krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). O jaké uskupení jde a proč zrovna teď nabírá na popularitě?
Nejde úplně o přeliv voličů, protože tyto strany mají jinou základnu. AfD spíše bere hlasy od všech stran a výrazněji třeba od těch pravicových. AfD je krajně pravicová strana, která v některých svých zemských buňkách je vyloženě extremistická. Ve třech spolkových zemích na východě země, Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku, je dokonce i sledována tajnými službami jako extrémistická.
Zároveň je to pro Němce ale jediná strana, která zvedá protestní hlasy. Třeba hlavní opoziční síle CDU, neboli křesťanským demokratům, se nedaří sbírat rostoucí podporu. Oni teď mají okolo 30 procent, což zní docela dobře. Ovšem když Merkelová udělala 34 procent, tak to bylo považováno za slabý výsledek.
V Německu panuje nyní podobná atmosféra jako v Česku a obě země mají podobné problémy. To znamená energetická krize, nejistota z budoucnosti, strach z toho, jak se podaří vyřešit celou řadu souběhu problémů.
Kde skončí vzestup AfD
Populistická Alternativa pro Německo v září rekordně uspěla v regionálních volbách ve dvou spolkových zemích na bohatším západě Německa. Strana získává hlasy hlavně díky kritice vstřícného přijímání uprchlíků a ekonomické politiky vlády.
Žádné politické straně, včetně té z demokratické opozice, se nedaří přijít s jasnou vizí, jak tuhle krizi překonat. A právě toho využívá AfD. Ona má sice jádro voličů, které můžeme můžeme označit za extremisty, ale to je případ asi sedmi procent lidí. Těch zbylých 15 procent volí z nějakého protestu a říkají, že nemají pocit, že by zavedené strany nabízely nějaká řešení.
Jaká konkrétní řešení AfD tedy svým voličům nabízí?
AfD opakuje hlavně protestní rétoriku. Tradičně je pro ni velkým tématem imigrace a zvedá ji významně i nyní, což logicky souvisí s rostoucím počtem lidi, kteří letos přicházejí do Evropy. Jedou také protievropskou rétoriku, ne nutně vystoupení z Unie, ale spíše říkají, že by se nemělo tolik přerozdělovat a Německo by se mělo starat spíše samo o sebe.
Pak se také zaměřují na kulturně konzervativní agendu, tedy jakýsi návrat do časů, kdy všechno bylo podle nich v pořádku. To znamená, že vystupují proti LGBT nebo ženským právům.
Relativně nové téma a současně jedno z nejdůležitějších podle nynějších průzkumů je pro ně brojení proti Green Dealu a všeobecně ekologické modernizaci. Oni říkají: „Podívejte se, tohle to je nějaké šílenství, kdy tady babičkám chtějí zakazovat topit plynem, což znamená, že si nebudou moc dovolit jakékoliv zatopení. Zastavme to.“
Není to tedy úplně strana, která by přicházela s nějakou vizí. Naopak, oni se prostě staví proti a říkají, že se svět zbláznil a je třeba se vrátit do nějaké zářivější minulosti, kdy věci fungovaly lépe.
