Kancléř pod tlakem navzdory výhře. SPD tuší, že s Scholzem se nezadaří

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Politiku u výstavní vily Adlon na břehu jezera Lehnitzsee připomínají už jen dva volební plakáty marginální konzervativní Unie hodnot a proevropské koalice Plus s hesly pro braniborské zemské volby.

Plakát Alternativy pro Německo (AfD), která do nejnovější historie vily promluvila výrazně, se válí stržený pod nedalekým mostem. Sama velká neobarokní vila z dvacátých let se letos na jaře proměnila v prostor pro svatby a hostiny. Změnila i jméno: z Adlonu na Aureu.

Letos na začátku roku přitom tenhle dům ležící ve čtvrti Neu Fahrland v braniborské metropoli Postupimi hýbal německou politikou. Investigativní síť Correctiv totiž v lednu zjistila, že se ve vile loni v listopadu konala tajná schůzka politiků AfD, CDU a postav z německé i rakouské krajně pravicové scény.

Řešil se na ní plán na „remigraci“, tedy deportaci migrantů i německých občanů s přistěhovaleckými kořeny. „Odsunout“ se měli do severní Afriky, kde se měla pronajmout „speciální zóna“.

Zpráva tehdy vzbudila pozdvižení a ulice německých měst týdny plnily demonstrace proti krajní pravici. Alternativě pro Německo celostátně klesly preference: z 23 procent na 17.

Minimálně na východě Německa je teď tohle téma passé. Dokazují to výsledky zemských voleb v Durynsku, Sasku a nejnověji i v Braniborsku.

V durynském Erfurtu AfD s velkým náskokem vyhrála, v saských Drážďanech a braniborské Postupimi skončila strana, kterou kontrarozvědka považuje za extrémní pravici, velmi těsně druhá. Východoněmecké voliče oslovilo hlavně téma migrace a také odporu proti dodávkám zbraní Ukrajině. O Putinově agresi přitom strana zásadně nemluví, zmiňuje jen mír.

I když ve všech třech spolkových zemích zamíří AfD do opozice, její politici v neděli večer bujaře slavili volební výsledky v hostinci v postupimské čtvrti Marquardt. Mladí příznivci strany kromě potlesku zpívali i píseň s výzvami k masovým deportacím.

„Východ je modrý,“ řekla během večera s odkazem na stranickou barvu AfD její spolupředsedkyně Alice Weidelová. Sociální demokraté podle ní v Braniborsku vyhráli jen kvůli taktickým hlasům pro zemského premiéra Dietmara Woidkeho.

Byl to právě sociální demokrat Woidke, který kampaň v Braniborsku postavil na své osobě. Politik, jenž stojí v čele zemské vlády už 11 let, mobilizoval voliče „výhrůžkou“, že bude pokračovat pouze tehdy, pokud SPD skončí na prvním místě.

A apel zabral. SPD se po propadu v roce 2019 vrátila k výsledku nad 30 procent. Sám Woidke na plakátech psal „Pokud chcete Woidkeho, volte SPD“ a dost jednoznačně se distancoval od politiky spolkové vlády, kterou vede jeho spolustraník Olaf Scholz. A to včetně migrace, ke které zaujal mnohem ostřejší přístup.

Nepopulárního kancléře se Woidke stranil dokonce natolik, že Scholz nezvykle nevystoupil na žádné předvolební akci a nebyl ani na žádném plakátu. Braniborská metropole Postupim je přitom jeho volební obvod pro volby do Spolkového sněmu.

Woidkemu se teď otevřela možnost pro vládní koalici s levicovým konzervativním Spojenectvím Sahry Wagenknechtové (BSW), případně i s křesťanskodemokratickou CDU.

Paradoxní je, že samotný Woidke prohrál ve svém obvodu na Lužici boj o přímý mandát s kandidátem AfD Steffenen Kubitzkim. Rozdíl byl jen sedm hlasů. Do parlamentu se ale premiér dostane v rámci stranické kandidátky. Volební systém je v Braniborsku totiž smíšený.

Jak to vypadá v braniborské baště AfD?

Z výsledku SPD se radovala i stranická centrála v Berlíně, kde se po prvních predikcích v neděli vpodvečer jásalo. Zaznívají ale i pochybnosti, zda je výsledek přenositelný na spolkovou úroveň.

Výsledky v méně lidnatých (dohromady tvoří desetinu Německa) a specifických spolkových zemích na východě země se sice nedají přeceňovat, ale Německo už příští rok v září čekají volby do Bundestagu a koalice SPD, Zelených a FDP je dlouhodobě v problémech: Má nízkou podporu a v poslední době jí cloumají spory.

Liberální FDP se teď po debaklu ve všech třech zemských volbách otřásá. Místopředseda vládní strany Wolfgang Kubicki dokonce dal koalici ultimátum na nalezení shody v migrační a hospodářské politice.

„Buď se nám podaří najít rozumný společný jmenovatel v příštích 14 dnech, třech týdnech, nebo už nemá smysl, aby se FDP dále účastnila této koalice,“ řekl Kubicki v televizi Welt. Scholzova „semaforová koalice“ (podle barev tří stran) se podle Kubického může rozpadnout ještě letos.

„Rozhodovat se bude na podzim a já si nemyslím, že tahle koalice na základě svého současného výkonu vydrží do Vánoc,“ dodal politik.

Přímo pro kancléře Olafa Scholze je úspěch braniborské SPD rozporuplným vzkazem. Politik sledoval výsledky voleb v New Yorku, kde je na zasedání OSN, a když se ho novináři ptali, jaká byla nálada během telefonické konference s vedením SPD, odpověděl jen, že „samozřejmě dobrá“.

I Scholzovo okolí podle ARD uvedlo, že byl politik s výsledky „celkem spokojen“.

Za kancléřem stojí spolupředseda SPD Lars Klingbeil. „Chceme jít do federálních voleb s Olafem Scholzem. V tom máme jasno,“ řekl Klingbeil ve vysílání televize Phoenix.

Podle serveru Berliner Morgenpost (BM) to ale zdaleka není jisté a Woidkeho dobrý výsledek může paradoxně dostat Scholze ve straně pod obrovský tlak. Například předseda mládežnické organizace SPD Jusos Philipp Türmer už nedávno vyzval k politické inventuře po trojích zemských volbách.

Pochybnosti o Scholzovi jako o opětovném kandidátovi na kancléře se objevují i mezi některými poslanci SPD v Bundestagu. Podpora SPD je teď v celostátních průzkumech o deset procentních bodů nižší, než byl výsledek ve volbách 2021.

Scholz už si od poslanců vyslechl vícero výzev k aktivnější komunikaci i politice. Kancléř vždy sliboval zlepšení, to se ale zatím nedostavilo.

Stále častěji se tak podle BM objevuje jméno spolkového ministra obrany Borise Pistoriuse, jenž je mnohem oblíbenější než Scholz a svou lidovou image se podobá spíš úspěšnému braniborskému premiérovi Woidkemu.

Pistoriuse vychvaloval například mnichovský primátor Dieter Reiter z SPD. Naopak Scholzovi prý rozhodování trvá vždy příliš dlouho a nedává žádná vysvětlení.

Zpravodajský server televize ZDF zas napsal, že řadoví členové SPD si přejí, aby se Scholz z kandidatury stáhl, jako to nedávno udělal americký prezident Joe Biden. Pojmenovali to „efekt Kamaly Harris“ pro SPD.

Stoupenci Scholze naopak argumentují průzkumem, podle kterého by měl kancléř v přímé volbě stejné šance na úspěch jako lídr CDU Friedrich Merz – čili 30 procent. V poslední době Scholz u voličů posílil.

Sociální demokraté budou řešit první plány na příští volební rok v polovině října.