Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Politiku u výstavní vily Adlon na břehu jezera Lehnitzsee připomínají už jen dva volební plakáty marginální konzervativní Unie hodnot a proevropské koalice Plus s hesly pro braniborské zemské volby.
Plakát Alternativy pro Německo (AfD), která do nejnovější historie vily promluvila výrazně, se válí stržený pod nedalekým mostem. Sama velká neobarokní vila z dvacátých let se letos na jaře proměnila v prostor pro svatby a hostiny. Změnila i jméno: z Adlonu na Aureu.
Vila Adlon na okraji braniborské metropole Postupim nedaleko Berlína. Dnes se jmenuje Aurea a konají se v ní svatby a další společenské akce. Změnila provozovatele.
Jen kousek odsud, ve Wanssee, se v roce 1942 konala nacistická konference, která řešila likvidaci Židů v Evropě.
Loni v listopadu se ve vile Adlon konala schůzka německé a rakouské krajní pravice včetně politiků Alternativy pro Německo (AfD). Nebylo to poprvé, podobné akce už v domě proběhly.
Vila postavená ve dvacátých letech leží na břehu jezera Lehnitzsee. Zprávy o schůzce vyvolaly v německých městech demonstrace proti pravicovému extremismu.
V důsledku protestů, na kterých se srovnávala strana AfD s nacisty, klesly straně preference. Minulý týden se objevily zprávy o další schůzce. Na tajném setkání se mělo debat o změně režimu v Německu a pravicové revoluci. S odvoláním na své zdroje o tom informoval berlínský levicový deník Die Tageszeitung. Podle účastníků šlo o revoluci hodnot.
Letos na začátku roku přitom tenhle dům ležící ve čtvrti Neu Fahrland v braniborské metropoli Postupimi hýbal německou politikou. Investigativní síť Correctiv totiž v lednu zjistila, že se ve vile loni v listopadu konala tajná schůzka politiků AfD, CDU a postav z německé i rakouské krajně pravicové scény.
Řešil se na ní plán na „remigraci“, tedy deportaci migrantů i německých občanů s přistěhovaleckými kořeny. „Odsunout“ se měli do severní Afriky, kde se měla pronajmout „speciální zóna“.
Zpráva tehdy vzbudila pozdvižení a ulice německých měst týdny plnily demonstrace proti krajní pravici. Alternativě pro Německo celostátně klesly preference: z 23 procent na 17.
Minimálně na východě Německa je teď tohle téma passé. Dokazují to výsledky zemských voleb v Durynsku, Sasku a nejnověji i v Braniborsku.
V durynském Erfurtu AfD s velkým náskokem vyhrála, v saských Drážďanech a braniborské Postupimi skončila strana, kterou kontrarozvědka považuje za extrémní pravici, velmi těsně druhá. Východoněmecké voliče oslovilo hlavně téma migrace a také odporu proti dodávkám zbraní Ukrajině. O Putinově agresi přitom strana zásadně nemluví, zmiňuje jen mír.
Kdo vede v Braniborsku AfD?
Tajná služba kvůli pravicovému extremismu sleduje i braniborského lídra AfD Hanse-Christopha Berndta. Bývalý laborant se v roce 2015 politicky radikalizoval. Nejdřív v regionu Lužice a pak i na demonstracích hnutí Pegida v saských Drážďanech.
Kvůli kontaktům na neonacisty a krajní pravici se ocitl v hledáčku civilní kontrarozvědky a když se věc rozkřikla, přišel o práci v berlínské nemocnici Charité. Následně vstoupil do AfD a v roce 2019 se stal v Braniborsku poslancem a když na braniborského lídra AfD Andrease Kalbitze vyplavala jeho neonacistická minulost, nahradil ho právě Berndt.
Lídr braniborské AfD označuje současné Německo za „diktaturu“ a jeho vládu za „režim“. Politici jsou pro něj „hloupí funkcionáři“ a civilní kontrarozvědka je v narážce na komunistickou tajnou policii „Stasi 2.0“.
Braniborský lídr AfD Hans-Christoph Berndt.
I když ve všech třech spolkových zemích zamíří AfD do opozice, její politici v neděli večer bujaře slavili volební výsledky v hostinci v postupimské čtvrti Marquardt. Mladí příznivci strany kromě potlesku zpívali i píseň s výzvami k masovým deportacím.
So feiert die AfD Brandenburg, besonders der Parteinachwuchs JA, die Wahl: „Hey, jetzt geht‘s ab. Wir schieben sie alle ab.“ @Tagesspiegel pic.twitter.com/jZwzD0V7x3
— Alexander Fröhlich (@alx_froehlich) September 22, 2024
„Východ je modrý,“ řekla během večera s odkazem na stranickou barvu AfD její spolupředsedkyně Alice Weidelová. Sociální demokraté podle ní v Braniborsku vyhráli jen kvůli taktickým hlasům pro zemského premiéra Dietmara Woidkeho.
Kampaň zcela bez Scholze
Byl to právě sociální demokrat Woidke, který kampaň v Braniborsku postavil na své osobě. Politik, jenž stojí v čele zemské vlády už 11 let, mobilizoval voliče „výhrůžkou“, že bude pokračovat pouze tehdy, pokud SPD skončí na prvním místě.
A apel zabral. SPD se po propadu v roce 2019 vrátila k výsledku nad 30 procent. Sám Woidke na plakátech psal „Pokud chcete Woidkeho, volte SPD“ a dost jednoznačně se distancoval od politiky spolkové vlády, kterou vede jeho spolustraník Olaf Scholz. A to včetně migrace, ke které zaujal mnohem ostřejší přístup.
Nepopulárního kancléře se Woidke stranil dokonce natolik, že Scholz nezvykle nevystoupil na žádné předvolební akci a nebyl ani na žádném plakátu. Braniborská metropole Postupim je přitom jeho volební obvod pro volby do Spolkového sněmu.
Woidkemu se teď otevřela možnost pro vládní koalici s levicovým konzervativním Spojenectvím Sahry Wagenknechtové (BSW), případně i s křesťanskodemokratickou CDU.
Paradoxní je, že samotný Woidke prohrál ve svém obvodu na Lužici boj o přímý mandát s kandidátem AfD Steffenen Kubitzkim. Rozdíl byl jen sedm hlasů. Do parlamentu se ale premiér dostane v rámci stranické kandidátky. Volební systém je v Braniborsku totiž smíšený.
Jak to vypadá v braniborské baště AfD?
Vesnice Jämlitz tvoří volební obvod s obcí Klein Düben. Přímý mandát tu v zemských volbách získal za AfD Steffen Kubitzki, když porazil premiéra Dietmara Woidkeho z SPD. Rozdíl byl velmi těsný: 11 562 ku 11 555.
V oblasti Lužice má mnoho obcí a měst dvojjazyčné názvy - v němčině a hornolužickosrbštině nebo dolnolužickosrbštině - díky národnostní menšině Lužických Srbů. Dolnolužickosrbsky se Jämlitz jmenuje Jemjelnica.
Evangelický kostelík v Jämlitz z roku 1953. Jeho výstavba byla v době NDR raritou.
V letošních červnových eurovolbách a komunálních volbách tu bodovala Alternativa pro Německo.
Z místních se s reportérem bavila jen jedna žena. Jméno uvést nechtěla a stejně jako všichni ostatní se odmítla fotit.
Jämlitz leží v braniborském zemském okresu Spréva-Nisa.
V relativně úhledné vesničce v zemědělské oblasti vládne klid. Přes den jsou tu jen senioři.
Venkovská idyla? Místní tu oslovuje AfD, která v kampani letos vsadila hlavně na téma odporu proti migraci a pomoci Ukrajině.
Braniborské zemské volby podle odhadů nakonec vyhrál dosavadní premiér Dietmar Woidke a jeho SPD.
Plakáty v Postupimi potřísněné červenou barvou. Clem byla patrně AfD, která má ve městě řadu odpůrců.
Volební banner Woidkeho ve Frankfurtu nad Odrou. Tam má převahu AfD.
Z výsledku SPD se radovala i stranická centrála v Berlíně, kde se po prvních predikcích v neděli vpodvečer jásalo. Zaznívají ale i pochybnosti, zda je výsledek přenositelný na spolkovou úroveň.
Vydrží koalice do Vánoc?
Výsledky v méně lidnatých (dohromady tvoří desetinu Německa) a specifických spolkových zemích na východě země se sice nedají přeceňovat, ale Německo už příští rok v září čekají volby do Bundestagu a koalice SPD, Zelených a FDP je dlouhodobě v problémech: Má nízkou podporu a v poslední době jí cloumají spory.
Liberální FDP se teď po debaklu ve všech třech zemských volbách otřásá. Místopředseda vládní strany Wolfgang Kubicki dokonce dal koalici ultimátum na nalezení shody v migrační a hospodářské politice.
„Buď se nám podaří najít rozumný společný jmenovatel v příštích 14 dnech, třech týdnech, nebo už nemá smysl, aby se FDP dále účastnila této koalice,“ řekl Kubicki v televizi Welt. Scholzova „semaforová koalice“ (podle barev tří stran) se podle Kubického může rozpadnout ještě letos.
„Rozhodovat se bude na podzim a já si nemyslím, že tahle koalice na základě svého současného výkonu vydrží do Vánoc,“ dodal politik.
Seznam Zprávy v Braniborsku
Seznam Zprávy krátce před zemskými volbami navštívily Braniborsko. Z mítinku Sahry Wagenknechtové a její strany BSW ve Frankfurtu nad Odrou jsme přinesli reportáž:
K tématu politického vývoje ve východním Německu jsme přinesli i aktuální rozhovor:
Přímo pro kancléře Olafa Scholze je úspěch braniborské SPD rozporuplným vzkazem. Politik sledoval výsledky voleb v New Yorku, kde je na zasedání OSN, a když se ho novináři ptali, jaká byla nálada během telefonické konference s vedením SPD, odpověděl jen, že „samozřejmě dobrá“.
I Scholzovo okolí podle ARD uvedlo, že byl politik s výsledky „celkem spokojen“.
Za kancléřem stojí spolupředseda SPD Lars Klingbeil. „Chceme jít do federálních voleb s Olafem Scholzem. V tom máme jasno,“ řekl Klingbeil ve vysílání televize Phoenix.
Boris Pistorius na scénu?
Podle serveru Berliner Morgenpost (BM) to ale zdaleka není jisté a Woidkeho dobrý výsledek může paradoxně dostat Scholze ve straně pod obrovský tlak. Například předseda mládežnické organizace SPD Jusos Philipp Türmer už nedávno vyzval k politické inventuře po trojích zemských volbách.
Pochybnosti o Scholzovi jako o opětovném kandidátovi na kancléře se objevují i mezi některými poslanci SPD v Bundestagu. Podpora SPD je teď v celostátních průzkumech o deset procentních bodů nižší, než byl výsledek ve volbách 2021.
Scholz už si od poslanců vyslechl vícero výzev k aktivnější komunikaci i politice. Kancléř vždy sliboval zlepšení, to se ale zatím nedostavilo.
Stále častěji se tak podle BM objevuje jméno spolkového ministra obrany Borise Pistoriuse, jenž je mnohem oblíbenější než Scholz a svou lidovou image se podobá spíš úspěšnému braniborskému premiérovi Woidkemu.
Spolkový kancléř Olaf Scholz a ministr obrany Boris Pistorius na snímku za začátku září z Todendorfu při kontrole systému protivzdušné obrany.
Pistoriuse vychvaloval například mnichovský primátor Dieter Reiter z SPD. Naopak Scholzovi prý rozhodování trvá vždy příliš dlouho a nedává žádná vysvětlení.
Zpravodajský server televize ZDF zas napsal, že řadoví členové SPD si přejí, aby se Scholz z kandidatury stáhl, jako to nedávno udělal americký prezident Joe Biden. Pojmenovali to „efekt Kamaly Harris“ pro SPD.
Stoupenci Scholze naopak argumentují průzkumem, podle kterého by měl kancléř v přímé volbě stejné šance na úspěch jako lídr CDU Friedrich Merz – čili 30 procent. V poslední době Scholz u voličů posílil.
Sociální demokraté budou řešit první plány na příští volební rok v polovině října.
