Sázím na Trumpa, potvrdil Orbán v dopise, který se dostal na veřejnost

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Jste poprvé v Budapešti? Užil jste si včerejší večer? Jaká byla muzika? Rád vás poznávám. Spalo se vám dobře?“ ptal se v úterý opakovaně maďarský ministr energetiky Csaba Lantos.

Smalltalkem vítal v Budapešti účastníky neformálního zasedání ministrů, kteří mají v členských zemích Evropské unie na starost energetiku.

„Můj ministr vyřizuje pozdravy,“ slyšel před fotostěnou hned několikrát, zatímco hostům tiskl ruku.

Šlo zřejmě o příklad avizované izolace probíhajícího maďarského předsednictví, které premiér Viktor Obrán odstartoval sólovou „mírovou misí“, během níž vyrazil do Kyjeva, Moskvy, odtud do Pekingu a pak na Floridu za Donaldem Trumpem.

Například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom uvedl, že v době schůzky nevěděl, že maďarský premiér bude pokračovat do Kremlu.

Orbán jednal pod značkou předsednictví EU, ovšem bez mandátu k takové akci, čímž mezi unijními lídry vyvolal pobouření a ozvala se i veřejná kritika. Unijní právní služba posléze uvedla, že Orbánovy kroky porušily smlouvy o EU. Všechny členské státy, včetně Maďarska, se navíc v roce 2022 dohodly, že se zdrží kontaktů s ruským vedením.

Vícero evropských médií pak v té souvislosti napsalo o plánu maďarské předsednictví symbolicky „izolovat“. Na jím pořádané neformální akce nemají jezdit ministři, ale pouze diplomaté nebo úředníci.

To se potvrdilo v pondělí, kdy mluvčí šéfky Evropské komise Eric Mamer oznámil, že na neformální akce maďarského předsednictví budou jezdit místo eurokomisařů jen vysocí úředníci. Ruší se také tradiční návštěva eurokomisařů v předsednické zemi.

Ani v úterý Komisi v Budapešti nezastupovala komisařka pro energetiku, ale zástupkyně šéfa ředitelství pro energetiku EK Mechthild Wörsdörferová.

Akce se zúčastnila například slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková ze strany Hlas. Bratislava se ostatně za Budapešť minulý týden postavila.

Na neformální schůzce ministrů naproti tomu chyběl český šéf resortu průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Zastoupil ho vrchní ředitel sekce energetiky Petr Binhack.

„Pan ministr upřednostnil společné zasedání české a ukrajinské vlády,“ sdělil Seznam Zprávám mluvčí Ministerstva průmyslu Vojtěch Srnka. „To, že ministr nejezdí na každou neformální radu, není úplně výjimečné,“ dodal.

Podle zdroje Seznam Zpráv blízkému vládě nebude za případnou neúčastí českých ministrů na další akcích v Maďarsku jen „časová zaneprázdněnost“, ale také reakce na politiku Budapešti vůči Kyjevu.

Server Euractiv pak napsal, že své ministry nebude do Maďarska posílat vícero unijních států včetně Finska, Polska, Švédska a baltských států. Veřejně přístup potvrdila i švédská ministryně pro evropské záležitosti Jessika Roswallová.

Maďarský ministr energetiky v úterý na novinářský dotaz reagoval slovy, že je s účastí „naprosto spokojen“. „Je velmi horké léto, je to dobrá příležitost pro dovolenou. Tohle je neformální zasedání, takže jsem s mluvčími i mezinárodním zastoupením spokojený. Nejsem vůbec rozmrzelý,“ pravil.

Jeho vládní kolega - ministr pro evropské záležitosti János Bóka - v pondělí na síti X napsal, že si Evropská komise nemůže vybírat, s kým chce spolupracovat. „EU je mezinárodní organizace, kterou tvoří její členské státy. Evropská komise je institucí EU. Evropská komise si nemůže vybírat instituce a členské státy, se kterými chce spolupracovat. Budou nyní veškerá rozhodnutí Komise odrážet politické úvahy?“ ptal se.

Provládní deník Magyar Nemzet v té souvislosti napsal, že „EU zahájila další útok proti Maďarsku“.

Úterní schůzka v Budapešti byla neformální, šlo tedy spíš o formu team buildingu a uvolněné debaty. Skutečným testem tak pro předsednictví budou až příští formální akce.

Proti způsobu, jakým Budapešť začala své předsednictví, protestuje v dopise i 63 europoslanců, kteří žádají, aby byla v reakci na návštěvy Orbána v Moskvě a v Pekingu odebrána Maďarsku hlasovací práva.

Sám Orbán o své „mírové misi“ informoval unijní špičky v dopise z 12. července. Redakce Seznam Zpráv má jeho plné znění k dispozici, obsah v úterý zveřejnilo vícero evropských médií.

Maďarský premiér v deseti bodech mimo jiné uvádí, že se rusko-ukrajinský konflikt v blízké budoucnosti radikálně vyostří. To ostatně tvrdil v poslední době opakovaně i veřejně.

Politik, jenž platí za vstřícně nastaveného k diktatuře Vladimira Putina, také shrnuje, že ohledně dalšího vývoje války na Ukrajině sází na Donalda Trumpa.

Republikánský prezidentský kandidát se chce podle něj okamžitě po svém případném vítězství v listopadových prezidentských volbách v USA zasadit o mír na Ukrajině.

Orbán také upozorňuje, že v případě Trumpovy výhry se výrazně sníží americká podpora Ukrajině a „finanční zátěž se výrazně změní v neprospěch EU“.

Dosavadní evropský přístup k ruské agresi, tedy podporu bránící se Ukrajiny, považuje Orbán za kopírování současné politiky USA. „Až dosud nemáme suverénní a nezávislou evropskou strategii nebo politický akční plán,“ napsal v osmém bodě.