Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ještě v červenci polský premiér Mateusz Morawiecki prohlašoval, že se „cesty Polska a Maďarska rozešly“. Potvrdil tak slova svého maďarského kolegy Viktora Orbána o otřesech ve vzájemných vztazích, za které můžou rozdílné přístupy k válce na Ukrajině.
Orbán, který mimo jiné nedovoluje Ukrajincům posílat zbraně přes maďarské území a v Unii se staví za zájmy ruských oligarchů, dokonce mluvil o tom, že se Poláci - na rozdíl od Maďarů - cítit být součástí konfliktu.
Teď, zhruba po šesti týdnech, to vypadá na první pokus o oprášení osy Varšava–Budapešť. Morawiecki totiž v rozhovoru pro provládní týdeník Sieci mluvil o obnovení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), a to včetně Maďarska.
Visegrádská čtyřka zamrzla kvůli maďarskému neutajovanému proruskému postoji hned po začátku putinovské invaze na Ukrajinu.
Přístup k válce nás skutečně velmi rozdělil. Ale soudím, že s postupem času nás všechny ostatní věci, ve kterých jsme projevovali solidaritu, porozumění a podporu, opět budou zase silně spojovat. Moc bych si to přál.
Spolupráce ve V4 je podle Morawieckého přínosná, protože čtveřici zemí posiluje. „V tomto případě se 1 plus 1 plus 1 plus 1 nerovná čtyři, ale sedm nebo osm,“ přišel konzervativní politik s vlastní politickou matematickou rovnicí.
Pokusný balonek hlavně pro spolustraníky?
Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Víta Dostála jde ze strany Morawieckého o „zkušební balonek“. Nevidí v něm ale testování středoevropské politiky, nýbrž premiérovu reakci na dění ve vlastní straně a snahu vylepšit si pozici tváří tvář kritikům, kteří jsou „pragmatičtější“.
Jde například o bývalého předsedu polské sněmovny Marka Kuchcińského z PiS. Ten tvrdí, že za zhoršení polsko-maďarských vztahů můžou média.
„Tématem, které spojuje Polsko a Maďarsko a které je pro budoucnost našich států strategické, je starost o posílení naší suverenity a nezávislosti a také spolupráce proti imperialistickým krokům Východu, ale také proti expanzi Západu. A nemyslím jen ekonomickou expanzi Německa,“ řekl na konci srpna Kuchciński, který je šéfem sněmovního zahraničního výboru.
Analytik AMO Dostál podotýká, že jinak jsou lidé na polských ministerstvech zahraničí a obrany s maďarskými postoji nespokojení a s Budapeští spolupracovat nechtějí.
Orbánovo „míšení ras“
Maďarský premiér Viktor Orbán v létě vzbudil kontroverze svým projevem, ve kterém uvedl, že míšení mezi Evropany je přijatelné, ale míšení Evropanů s „neevropany“ vytváří lidi „smíšené rasy“.
Tématu a politickým reakcím, které Orbánova slova vyvolala, jsme se věnovali například v textu zde.
Orbánovo politické myšlení probíral i podcast Seznam Zpráv 5:59.
Morawiecki také ohlásil, že bude „hledat formuli“, na které by teď V4 kvůli rozdílným postojům k přepadení Ukrajiny mohla fungovat. „Poláci jsou na to dnes připravenější než v březnu nebo v dubnu,“ řekl premiér v rozhovoru.
Svolání summitu je na Slovácích
Analytik Dostál ovšem podotýká, že „visegrádská spolupráce funguje 30 let a z toho 20 let ve formátu, kdy existuje předsednictví, které vytipovává témata, na nichž se bude spolupracovat. Ta se pak konzultují s ministerstvy,“ vysvětluje Dostál.
Předsednickou zemí je teď Slovensko a právě na něm je, zda schůzku V4 svolá. „Slováci teď ale nejsou moc aktivní a nejspíš ani nebudou,“ říká Dostál s odkazem na rozpad většinové vládní koalice na Slovensku.
Po Slovensku převezme příští rok v červenci předsednictví V4 Česko a na Praze bude, jak se skupinou naloží.
O slovenské vládní krizi
Nad slovenskou vládou se stahují mračna, zbylí ministři za stranu SaS v pondělí podali demisi. Podle premiéra Hegera bude pokračovat menšinová vláda, opozice požaduje nové volby.
Lipavský: Jsme připraveni jednat
Český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) na dotaz Seznam Zpráv napsal, že je Praha připravena o budoucnosti spolupráce V4 „podrobně jednat“.
„Nebudu popírat, že mezi zeměmi V4 panují rozdíly zejména v oblasti zahraničních vztahů, respektive unijní politiky,“ odpověděl Lipavský s tím, že „problémy jsou od toho, aby se řešily“. Jako smysluplný příklad spolupráce ministr uvedl práci Mezinárodního visegrádského fondu.
Redakce oslovila i ministra pro pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (za hnutí STAN). Ten v SMS napsal, že pokus o oživení V4 nevylučuje. Částečně ho ale podmiňuje změnou politiky Viktora Orbána.
V4 jsme nikdy nezrušili, takže pokus o oživení spolupráce je možný, zejména pokud by Maďarsko dokázalo urovnat svůj spor s Evropskou unií a neuchylovalo se k vetování společných pozic.
Podle analytika Dostála Visegrádskou čtyřku nikdo nezruší, ale nedá se očekávat, že by teď došlo k obnovení spolupráce na nejvyšší úrovni. „Nestane se to v takové míře, že bychom teď Visegrád resuscitovali,“ myslí si výkonný ředitel AMO.
Orbánovský tisk má radost
Slova Morawieckého si každopádně všimli v Budapešti. Provládní týdeník Mandiner píše o „obratu o 180 stupňů“ a vysvětluje ho polskými a maďarskými problémy s čerpáním unijních peněz.
Další provládní médium cituje analytika Daniela Deáka z konzervativního think tanku Század Intézet. Ten předpovídá, že se v příštích měsících může mezinárodní význam Maďarska zvýšit. Deák to usazuje právě díky „Morawieckého obratu“, ale také italských voleb, ve kterých má velkou šanci na výhru pravice.
Analytik hodnotí - pro orbánovské Maďarsko - kladně také turbulence ve slovenské vládě a silného „Orbánova přítele“ Roberta Fica.
Sebejistý postoj maďarské provládní propagandy má ovšem trhliny. Z aktuálního průzkumu institutu Publicus pro levicový deník Népszava totiž vyplývá, že lidí spokojených s Orbánovou proruskou zahraniční politikou pomalu ubývá.
Maďaři mění názory na ruskou invazi
Zatímco v únoru byly tábory spokojených i nespokojených lidí stejně velké (46 a 46 procent), v dubnu převažovali spokojení respondenti (56 procent). Teď se trend obrátil a polovina lidí je s takovou politikou nespokojená. Schvaluje ji 40 procent.
Ještě výraznější posun nastal v poměru lidí, kteří jsou spokojení s reakcí Orbánovy vlády na válku. V únoru to bylo 60 procent, v dubnu 66 a na konci srpna už jen 42 procent.
Výrazně se pak snížil podíl těch, kdo věří, že je možné udržet dobré politické vztahy s Evropskou unií a zároveň i s Ruskem. Z dubnových 45 procent je teď jen 29 procent.
Většina Maďarů ovšem nadále souhlasí s tím, že Maďarsko nepodporuje Ukrajinu dodávkami zbraní (79 procent) a že země nepovoluje zbrojní dodávky na Ukrajinu převážet přes své území (64 procent).
